Klíč od nebe
ilustrační foto: pixabay.com

Klíč od nebe

24. 12. 2017

Jako velmi malé dítě, jak si pamatuji, jsem vlastnila velký hliníkový klíč. Věřila jsem, že je to klíč od nebe. Babička mi řekla, že jsem vyvolená, a proto ten klíč mám opatrovat . Až budu velká, tak si s ním mohu cestu do nebe otevřít. Klíč jsem nosila stále při sobě. Měla jsem takové šortky s kapsou na bříšku a tam jsem svůj poklad uschovala. Každý u nás v ulici věděl, že mám klíč od nebe, a sousedům jsem ho ochotně ukazovala.

Vzhledem k tomu, že jsem měla ten klíč, tak jsem si řekla, že musím dělat jenom samé dobré skutky, abych byla v nebi pochválená. Ale měla jsem pocit, že to okolí moc neocení, neboť jsem skoro vždy udělala něco špatně. Například jsem si udělala maltičku a začla opravovat v našem okolí špatně omítnuté domy. Vždy jsem zaplácla maltičkou spadlou omítku a těšila se, jak budou sousedé rádi, že jim pomáhám. Ale když přišel tatínek domů z práce, tak jsem dostala za tuto snahu na zadek. Přesto mě měli sousedé rádi, asi kvůli tomu klíči. 

Také jako maličká jsem záviděla dětem, které chodily do školky a já byla doma, neboť moje maminka do práce nechodila .U nás se dralo peří v kuchyni a my děti jsme byly na zahrádce a hrály jsme si různé hry. Toník vymyslel, že u nich ve školce mají taková pěkná kolečka na vození písku a  že by se nám to teď hodilo na našem dvorku. Tak jsem mu nabídla svoji koloběžku a že ji vyměníme za kolečka na písek. Tajně jsme se vydali na cestu do jeho školky. Nechali jsme tam moji koloběžku a každý jsme si vzali jeden vozík a vraceli se domů. Po cestě jsme nakládali dlažební kostky a že budeme stavět u nás chodník. To nám zabralo docela dost času. Mezitím rodiče zjistili, že jsme se s Toníkem ztratili  a začli nás hledat. Když nás uviděli, jak pracujem a snažíme se naložit vozíky kamením, tak se kolem nás shromáždili a začali se smát. Ovšem tatínek na nic nečekal, hned mi nařezal a hajdy domů. Vozíky vrátil Toník s tatínkem a koloběžku mi přivezl domů. Musela jsem být doma a už nikomu nepomáhat.

Nejhorší nebylo, že mi tatínek nařezal, ale to, že jsem ztratila klíč od nebe a nemohla ho najít. Strašně jsem plakala a hodně dlouho klíč hledala. Tatínek prohlásil, že jsem zlobivá, a proto mi Ježíšek klíč vzal. Nevím, je to taková vzpomínka na dětství a na  klíč se nedá  nezapomenout! 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Faldynová
To je mi líto, že jste se o Bohu nedověděla něco jiného, ale snad se to později zlepšilo.
Eva Mužíková
Krásný příběh******
Zuzana Pivcová
Klíč od nebe? Myslím, že se neztratil, jen možná dostal podobu něčeho jiného, ale nebe je Vám, Maruško, otevřeno stále!!
Marie Doušová
Libore ani omylem. Vystudovala jsem elektrotechniku.
Libor Farský
Maruško, doufám, že jste o trochu později vystudovala stavárnu. Jako můj syn, ten také pořád něco stavěl. Tak schválně - z čeho se dělá malta na opravu fasády?
Věra Ježková
Paní Marie, hezký příběh. I navzdory tatínkovi, který měl dřív myslet a potom jednat. Je kouzelné, že jste si dělala maltičku. Věřím, že přestože jste kdysi ten klíč ztratila, v nebi pochválena budete.
Jitka Hašková
Poučná příhoda pro rodiče, že by se měli zamyslet a snažit se zjistit proč dítě něco dělá a ocenit snahu, že chce pomáhat, i když výsledek není žádoucí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.