Foto: autorka

Předsilvestrovské setkání v Mnichově Hradišti

30. 12. 2017

Těšila jsem se na setkání ve čtvrtek v Mnichově Hradiišti a myslela jsem, že nás pojede víc. Nakonec jsme z Prahy jely dvě, já s Ájou. Odpoledne při harmonikách jsme si užily hudby a tance spolu s dalšími místními kamarádkami až do večera vrchovatě. Skoro všichni tam tancovali, pokud se vešli na taneční plochu, sem tam to bylo maso, já jsem poslouchala spokojeně hezké písničky z mládí. Skoro bylo těžké najít okamžik, kdy jsme se všechny sešly u stolu a mohly se vyfotit. Večerním Hradištěm nás Jitka Caklová doprovodila zpět na nádraží. Cestou jsme obdivovaly krásně osvětlenou radnici na náměstí. Škoda, že poslední vlak do Prahy jel tak brzy, už v 7 večer, a hudba končila v 8. Bývaly bychom si ji rády poslechly až do konce. Ale i tak jsme s Ájou byly rády, že jsme tam jely, a cesta zpátky nám utekla povídáním o tom, co jsme všechno zažily.

Autor: Jitka Hašková

Hodnocení:

(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Olga Štolbová 31.12.2017 08:11

Jitko, díky za pěkné fotky i mini povídání. Holky, závidím, i já harmoniku miluju, ale rodina musela mít přednost. Slavily se dvoje narozky, můj syn a zeťák, to jsem nemohla změnit. Tak určitě příště... *****

Dagmar Bartušková 30.12.2017 20:57

Jitko, díky za pěkné fotky, které jsi dokázala v tom mumraji a u věčně prázdného stolu nafotit.

Dagmar Bartušková 30.12.2017 20:54

Za harmonikou šla bych světa kraj... I můj bejválek hrával na "Hohnerku". Do revoluce bývala v mnoha hospůdkách jako doplněk zábavy. Pak nastoupili nervní podnikatelé, kteří chtěli mít načančané stoly, klid a téměř sterilní prostředí. O lidové zábavě věděli pendrek. My se v Hradišti všechny bavily, nebyl čas téměř na nikoho vzpomínat, všichni byli v jednom kole, zpívala se Cikánka, Malý hošík, Japonečka aj. A pak se pádilo domů. Jiťo, díky, bylo to bezva! ;-)

Zuzana Pivcová 30.12.2017 19:55

Já jsem se to dozvěděla až pozdě, kdy jsem měla na ten den už jiný úkol. Věřím, že setkání budou i nadále. Fotky jsou autentické a moc hezké.

Věra Ježková 30.12.2017 13:38

Je vidět, že setkání se vám vydařilo. Pro mne by ale nebylo – nemám ráda harmoniku a nerada tancuju.

Marie Seitlová 30.12.2017 13:31

Je na vás vidět, že jste si to užívaly. Každé setkání je příjemné a co jsem na ičku mám mnoho nových přátel.

Lidmila Nejedlá 30.12.2017 12:42

Ano, setkání jsou pohlazením po duši a u Jitky zvlášť.

Helenka Vambleki 30.12.2017 10:45

Bezva, je fajn, že díky íčku se můžene setkávat i na minisetkáních-koukala jsem na foto hned, jak jsi napsala, že to máš na profilu :-)

Zpět na homepage Zpět na článek