Komunita s budoucností
Foto: Zuzana Pivcová

Komunita s budoucností

13. 1. 2018

Mám, nebo nemám? Zvítězila zvědavost. A tak jsem v lednu šla na setkání íčkařů do nových redakčních prostor. Ty staré jsem neznala, proto jsem nemohla srovnávat. Cestou k cíli jsem kličkovala mezi cizinci postávajícími před orlojem na Staroměstském náměstí. Nevěděli, že předcházející den byl stroj kvůli rozsáhlé opravě zastaven a až do léta nikdo kromě restaurátorů figurky neuvidí. Já na tom byla lépe.

Opravený interiér starého domu mě přivítal vrzajícím výtahem a ve 3. patře hlasitým hovorem a smíchem. Nevěděla jsem, co mě čeká. Nikoho jsem neznala, s nikým jsem si nepsala, nikomu jsem netelefonovala. Co když se stanu persona non grata? S obavami jsem překonala svoje rozpaky a vstoupila. Rázem jsem se ocitla v jiném světě. Ihned se ke mně vrhla osoba ženského pohlaví se širokým úsměvem nejen ve tváří, ale hlavně v očích, se slovy: Tebe neznám. Já jsem Olga, a ty? Představila jsem se a v duchu Olze děkovala za odstranění mé duševní zábrany. A zírala. Přátelská atmosféra doslova sálala z každého koutu místnosti. Bohatě prostřený stůl z donesených dobrot mě nezajímal. Fascinovaně jsem sledovala uvolněnost, bezprostřednost, optimismus tryskající z každého přítomného člověka. Postupně jsem ztrácela nejistotu, poslouchala příběhy, příhody, pozvánky, výzvy a litovala, že jako pracující důchodkyně jsem si odskočila z práce, do které jsem se po hodině musela vrátit.

Tohle, že je setkání redaktorů s přispěvovateli a čtenáři?! Nějakou dobu svého profesního života jsem pracovala jako novinářka, i když jen okresního deníku. Když za námi do redakce přišel čtenář, buď chtěl podat inzerát, nebo někomu vynadat, či si na někoho stěžovat. Tady? Tady vládla a vládne symbióza, synergie, souznění. Ale hlavně vzájemný respekt, ohleduplnost a odhodlání neházet flintu do žita se zvyšujícím se číslem odžitých let. Užívat si každého dne. Smát se, radovat se z každé maličkosti. Jinými slovy, íčkařská komunita má budoucnost. Do kamene bych vytesala: TAHLE ZEMĚ NENÍ JEN PRO MLADÝ!

Můj příběh
Autor: Jana Vargová
Hodnocení:
(5 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Foltýnová
Hezky napsaný článek.Setkalo se nás tam mnoho a ze všech koutů republiky.Ale stálo to za to.Všichni se vždy rádi vidíme a radostně se vítáme.
Lidmila Nejedlá
Julko, ráda jsem si přečetla váš článek. Dobře, že se vám mezi námi líbí.
Věra Ježková
Hezké, výstižné, umím se do vašich pocitů vcítit. A protože jsem „Nováček roku 2017“, už jsem tam byla za mazáka. Na viděnou v květnu. :-)
Mirek Hahn
Díky za článek. Moc hezky popsané !
Danuše Onderková
Julko, napsala jsi to nádherně, já měla stejný pocit když jsem jela poprvé na setkání do Doks. I když jsem jich hodně znala z chatu, stejně byla taková malá obava. Když jsem se blížila k větší skupince to vřelé přijetí, objímaní a představování, to je nezapomenutelný zážitek. Tak ti úplně rozumím. Už bych neměnila. jsem ráda že jsem součásti tohoto portálu a mám zde tolik přátel.
Zuzana Pivcová
Milá Julko, je to tak a není. Nezapomeňte, že je nás ve skutečnosti mnohem, mnohem víc. Tohle by bylo příliš idylické. Přála bych všem včetně Vás, aby tenhle pocit symbiózy a souznění měli průběžně, nejen na setkáních příznivců, na řekněme tak alespoň 70 procent. Za to bych byla osobně velmi vděčná.
Elena Valeriánová
Pamatuji si velmi dobře na setkání a vítání v Loučné. Bylo to moje první a nezapomenutelné. Třeba když Jitka C. vystoupila z auta a na uvítanou mně řekla: ty jsi Elena, pojď jsem, musím Tě obejmout za Evu Mužíkovou. To bylo úžasné. Druhé velké setkání v Rožnově, to už jsem se s Vámi znala více a tak bylo vítání o to srdečnější. No a teď? V Praze jsem nemohla být a je mi to pořád líto, protože už vím, o co jsem přišla. Jsem ráda, že jsem součástí tohoto portálu.
Anna Čípová
Zajímavý pohled. Že to bylo srdečné setkání jsem viděla na fotografií a vy jste to krásně popsala.
Jana Šenbergerová
Mě je milé i to, že jsem mohla tu pohodu vidět na fotografiích, protože atmosféru íčkařských setkání znám z nejednoho setkání. Vaše zkušenost je potěšující a snad inspiruje váhající, aby se také někdy připojili. :-)
Eva Balúchová
Já jsem toho moc nenamluvila,ale ze svého místa taky pozorovala tu příjemnou atmosféru,veselí a dobrou náladu všech.Setkání mě nabilo na čas pozitivní energií a jsem ráda,že jsem poznala další íčkaře.Ráda vás zase všechny uvidím.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%