Zvířátka se představují - Žába
FOTO: autorka

Zvířátka se představují - Žába

9. 2. 2018

Věděli jste, že v naší republice žije 13 druhů žab a všechny jsou ohroženým druhem? Spousta lidí je považuje za odporná zvířata, ovšem já tento názor nezastávám. Kromě toho jsou nesmírně užitečné, působí zejména jako likvidátoři hmyzu a škůdců v zahradách. Na dvorku jsme měli několik let ropuchu. Zabydlela se na severní straně mezi hustými listy rostlin a se soumrakem vylézala. Osvěžovala se ve velkém mělkém talíři, který jsem každý den kvůli ní doplňovala čerstvou vodou, aby se mohla pěkně doprostřed rozvalit a hovět si. Postupně si na nás zvykla, přestala se bát psů a koček, chodila rozvážně mezi námi a já si poprvé  všimla, jaké má nádherné oči. Pečovala o naši zahrádku tím, že ji zbavovala slimáků a housenek. Když k nám přišla návštěva a seděli jsme na terase, v první řadě jsem musela všechny upozornit na přítomnost naší ropušky, aby je nevylekala. Nevím, kde přezimovala, ale každé jaro jsem s napětím očekávala její příchod. Po osmi letech se neobjevila, což bývá průměrný věk ropuchy ve volné přírodě. Přesto jsem další dvě léta plnila talíř vodou. 

dsc06485.jpg

Tůňka na Všemině.

Dalším druhem žabky, ke které jsem si vybudovala zvláštní vztah, je maličká kuňka žlutobřichá, jejíž délka těla nepřesahuje pět centimetrů. Na bříšku jí zdobí žluté mramorování oproti blízké příbuzné kuňce obecné, jež se pyšní mramorováním oranžovým a při ohrožení se dokáže zvlášť mrštným pohybem obrátit na záda a ukázat predátorovi výstražné zabarvení. Právě rychlost a změna barvy většinu nepřátel odradí od útoku. Ačkoliv se dříve na našem území vyskytovala velice hojně, nyní je poměrně vzácná, poněvadž jejím životním prostředím jsou výhradně stojaté vody, převážně kaluže v blátivých cestách nebo tůňky. Většina lesních cest je vyasfaltována, podmáčená místa v lesích jsou odvodňována a právě takovými zásahy ztrácí tento obojživelník svůj životní prostor. Proto byly kuňka žlutobřichá a obecná zařazeny do programu NATURA 2000, což znamená, že v zemích Evropské unie jsou chráněny nejen kuňky jako takové, ale hlavně jejich biotop. Budoucnost ukáže, jak se u nás tato ochrana osvědčí v praxi. Vím o jednom místě, kde kuňky žijí, a mám pokaždé velkou radost, když spatřím jejich vypoulené oči a nos vyčuhující nad hladinou. Bývá to však jen jednou do roka, neboť jezírko se nalézá vedle chaty našich příbuzných na Všemině a to je vzdálené od našeho bydliště několik set kilometrů. Před několika lety jsem také náhodou objevila kuňky na výletě ve Slovenském ráji v loužích od traktoru u polní cesty.

dsc07733.jpg

Kuňka žlutobřichá na Všemině

Jak jsem již uvedla, žáby jsou ohrožených druhem a některé jsou zákonem přísně chráněny. Největší nebezpečím pro ně bývá jejich migrační období od března do května, kdy toto jarní putování podnikají z důvodu rozmnožování, jelikož může proběhnout pouze ve vodním prostředí, kde se vylíhly jako pulci. V cestě jim často stojí řada překážek a mezi nejnebezpečnější patří silnice. Proto se na nejproblematičtějších místech každoročně s příchodem jara spouští akce na jejich ochranu. Budují se speciální zařízení pro bezpečný přechod nebo se chytají do sběrných nádob a  přes cestu přenášejí. Určitě jste si všimli, že na místech migrování jsou umístěny výstražné značky "Pozor žáby." (Bílý trojúhelník s červeným okrajem a obrázkem žáby uprostřed). V okolí mého bydliště je toto upozornění vidět v Povrlech u vodní nádrže. Ačkoliv někdo může považovat značky za zbytečné a směšné, já jsem přesvědčena, že mají smysl. Všichni bychom se  měli ze všech sil snažit pomáhat chránit životní prostředí a neškodit těm, kteří žijí na stejné planetě, často o tisíce let déle než my, třebaže se nám nelíbí jejich vzhled a nejsou nám sympatičtí.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ilona Erika Kolář
Děkuji všem za milé komentáře.
Anna Potůčková
Žabky mám ráda jen ty krásně zelené, a ropuchy nemusím. Občas se tu ale objeví na naší zahradě a většinou ji najdou naši psi, které hned od ní odháním. Článek je hezky napsán a fotečky nádherně vyfocené
Věra Lišková
Škoda, že žáby v přírodě ubývají, jejich koncert patřil k letnímu podvečeru. Změnili jsme jim přírodu k nepoznání. Za sadem byla louka, pak malý rybník, vedle velký potok a několik menších potůčků, mezi poli meze. Přišla meliorace, voda zmizela v podzemí, rybník se zrušil a dnes je zde jedno velké kukuřičné pole. Eroze půdy a sucho.
Dagmar Bartušková
Ilono, článek se mi moc líbil. Žáby jsou nádherné. My jsme měli na parcele ropuchu a rosničku. Obě žíly poblíž studny. Ale to je dávno pryč. Žabí koncert si v létě u vody ráda poslechnu.
Věra Ježková
Ilonko, našla sis moc hezké téma. Ale žabka je pro mě taky příšerka, kterou nemusím.
Libor Farský
Ilonko, to máš tedy štěstí. Naši psi si kočky vždy pronásledovali. Kromě mého prvního, kterému jako štěněti nabídl kocourek Filip přátelství.
Naděžda Špásová
Ilono, líbí se mi tvoje prezentace jednotlivých živočichů. Je fakt, že žáby opravdu nemusím. Nepatří mezi mé oblíbence.
Ilona Erika Kolář
Liborku, s našimi kočkami to bylo tak. Vždycky si je vybrali psy, většinou během procházky, když našli nějakou opuštěnou číču a ona se k nám přidala. Kočky si patrně tím pádem myslely, že jsou psi a tak se i chovali. Když jsem třeba zvedla, tak za mnou chodilo neustále procesí v tomto pořadí: 1. Artík (vůdce smečky - pes dalmatin), 2. Gajka (dalmatinka). 3. Moruš (1. kočka ). 4. Slečna Housová (2. kočka). A to takhle za mnou chodili i v domě po schodech. Když kočky viděly, že psi ropušku nechali na pokoji, tak si jí přestaly všímat také. Ony ty dvě kočky se dokonce snažily hlídat i dům.
Ilona Erika Kolář
Jsem překvapena, že žabky mají takový ohlas a kolik z vás má k nim kladný vztah. Závidím teď vám všem, kdo vlastníte ropuchy. Oldo já nejsem jenom žabolog, ale i herpetolog, aranchnolog, žirafolog, parybolog apod. Vidíš, jaký je ve mně skrytý potenciál?
Hana Rypáčková
Jak jsem to uviděla, hned se mi vybavila diplomka. Dělala jsem u prof.Otakara Štěpánka žáby.... Na jaře při páření obcházela mokřadla , počítala, třídila a dokonce je chovala z vajíček k dospělcům v akváriu. Ale bavilo mne to. Žádný nový druh jsem ale neobjevila. S ochránci je přenášíme v kýblech přes silnice.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.