Jedná se o důsledek toho, že většina lidí propadla touze stravovat se co nejzdravěji a nákupy začaly připomínat detektivní pátrání po tom nejsprávnějším složení toho, co vložíme do svých bříšek. Je to i důsledek toho, že se objevují další a další rady a tipy, co je zaručeně zdraví prospěšné a čemu se máme vyhnout. Výsledek? Posedlost takzvaně zdravou stravou přecházející v psychickou poruchu zvanou ortorexie a s ní se rozvíjející byznys. Právě ti, kteří jí podlehli, mnohdy nejsou schopni zapojit takzvaný zdravý selský rozum a bezmyšlenkovitě kupují vše, co je označeno jako zdravá výživa.
Odborníci na stravování používají v této souvislosti výraz maskované nezdravé potraviny. Uznávaná výživová poradkyně Margit Slimáková například uvádí na svých stránkách seznam takzvaně zdravých produktů, kterým je lepší se vyhnout. Jsou mezi nimi například extrudáty. „To jsou nejrůznější obiloviny zpracované za vysokých teplot a tlaku, mohou mít například podobu křehkých plátků. Preferují je hubnoucí lidé, kterým je jako dietní produkty doporučují výživoví poradci. Jsou totiž lehoučké. Že mají vysoký glykemický index, jsou obvykle naprosto nechutné a v podstatě nemají výživovou hodnotu, mnoho poradců vůbec neřeší. V podobě nejrůznějších křupek a instantních kaší jsou extrudáty oblíbené i u některých maminek. Tělu dodávají jen cukry. Obzvláště pro lidi s cukrovkou nebo s nadváhou by měly být prostě tabu,“ vysvětluje.
Mezi nezdravé potraviny vydávané za zdravé jsou často řazeny i produkty ze sóji. Lidé je jedí v dobré víře, že jsou zdravou náhražkou za maso, ve skutečnosti jsou velmi často těžko stravitelné. Pozor, netýká se to fermentované sóji, která má například podobu tradiční sojové omáčky nebo oblíbené miso pasty. Zkrátka, výrobky ze sóji jsou ukázkou, že mezi potravinami všeobecně považovanými za zdravé je dobré vybírat, číst složení, zajímat se, jak to skutečně s jejich účinky na zdraví je. Ne bezhlavě kupovat vše, co leží v regálu s nápisem zdravé potraviny.
Mnozí lidé snažící se vyhýbat cukru nakupují v prodejnách zdravých potravin různé bonbony slazené fruktózou. Jenže pozor, právě fruktóza se podle lékařů velmi dobře ukládá v těle, tedy se po ní tloustne a navíc ještě zvyšuje riziko cukrovky a srdečních nemocí. Podobné je to s různými tolik populárními müsli tyčinkami. Často jde o slepenec cukrů, který, když ho sníme, udělá pro naše tělo tolik, jako bychom si dali čokoládu či pytlík bonbónů.
„Lidé bohužel velmi často dají na to, co slyší od známých nebo co si někde přečetli, místo toho, aby se zajímali, z čeho je to, co jedí, skutečně složeno,“ říká lékařka Kateřina Cajthamlová. „Na jedné straně si mnozí lidé úzkostlivě hlídají, co jedí, na straně druhé tomu slepě věří, investují do nákupu spoustu peněz a už nejsou schopni zapojit takzvaný selský rozum,“ dodává.
Zkrátka, lékaři čím dál častěji nabádají lidi, aby základ jejich stravy tvořily takzvané normální, základní potraviny. Mnohdy paradoxně dělá lépe ten, kdo si jednou týdně dá doma upečený kvalitní klasický koláč z mouky a másla, než ten, kdo do sebe každý den naláduje pět müsli tyčinek a deset extrudovaných rýžových chlebíčků.
Někdy jsou některé potraviny vydávané za zdravé prostě omylem, jindy je za tím skrytý promyšlený byznys, dá se říct až organizovaný podvod na zákazníky. To se týká vlastně většiny průmyslově zpracovaných potravin, které v kategorii zdravá výživa nemají co dělat. Jedná se například o už zmíněné takzvaně zdravé bonbóny slazené fruktózou nebo sirupem agáve, které jsou všeobecně považované za zdravé, ač zdraví prospěšné nejsou. Zákazník je často zmaten a po přečtení článku jako je tento, přímo zděšen. Obvyklá reakce: Kdo s v tom má vyznat, co mám tedy kupovat, když už ani prodejny zdravé výživy nejsou zárukou, že si kupuji zdravé jídlo? Otázka je to logická a jednoznačná odpověď na ni neexistuje. Vlastně, částečně existuje. Neuškodí si vzpomenout, co jedly naše babičky. Nepřemýšlely, čím slazené sladkosti koupit. Prostě si nakrájely hrušku a když byly moc mlsné, pokapaly ji medem a posypaly ořechy. Nebály se, že jde o kalorickou bombu, protože si to daly občas jako pochoutku. Jedly ovoce v jeho původní podobě, protože neznaly řady krabic džusů, které nyní lidé zkoumají s lupou v ruce, aby přečetli, z čeho přesně jsou složené, kolik procent cukru obsahují a zda vůbec mají s ovocem něco společného. Mimochodem, právě některé džusy objevující se v prodejnách se zdravým jídlem jsou ve skutečnosti jakýmsi chemickým koktejlem.
Tak na závěr ještě jedni podvodníci skrývající se tam, kde nemají co dělat. Nízkotučné potraviny. Všechny ty jogurty, sýry, pomazánky s nápisem light. Ve skutečnosti jsou do nich místo tuků přidány ve velkém cukr, sůl a různé chemické zvýrazňovače chuti, protože bez tuku vlastně chuť ztratily. A jsou tak ve výsledné podobě rozhodně zdraví škodlivější, než takzvané zdravé tuky, tedy přirozené nasycené živočišné a rostlinné tuky, bez kterých lidské tělo prostě nemůže fungovat.
Krajíc kvalitního celozrnného chleba s kvalitním máslem je rozhodně lepší než několik extrudovaných chlebíčků s margarínem a plátky něčeho, co se nazývá light sýr. Ano, je to složité a nespravedlivé vůči zákazníkům, kteří věří, že když něco kupují v regálu či v prodejně se zdravou výživou, musí to být zdravé. Jenže svět je složitý a nespravedlivý. Takže v něm přežije jen ten, kdo umí hledat informace, přemýšlet a zpracovávat je. Kdo slepě nevěří tomu, co někdo někde napsal či řekl.
