Duševní poruchy v seniorském věku
Ilustrační foto: ingimage.com

Duševní poruchy v seniorském věku

2. 3. 2018

Taková situace přichází obvykle pozvolna, nenápadně. Senior žije svým životem, svým tempem, nic nenarušuje jeho rytmus. Vychází ven na nákupy, baví se sousedy, těší se na návštěvu rodiny. A najednou se začíná něco dít.

Zprvu to je jen těkavý pocit, že se něco mění v jeho okolí, senior je obvykle ještě k sobě kritický a potlačuje svůj stav. Protože se pocit stává stále častější a vtíravější, nakonec se s jistým ostychem svěří někomu z rodiny.   

„Představ si, že ten soused Vopička mi sem v noci chodí a krade věci!“ Je to naprosto nesmyslné, ale senior si je jistý! Začíná činit protiopatření, natahuje nitě, aby se pachatel chytil a poskytl důkaz. Sleduje souseda (nic netušícího), podezřívavým okem. Když o tom promluví s někým z rodiny, většinou to příbuzný odbude bagatelizováním: "Proč by to, prosím tě, dělal? To je nesmysl!"

Jenže senior se postupně dostal do osidel podezřívání a co je nejhorší, postupně uvěřil, že se proti němu chystá rafinovaný komplot, soused se chce zmocnit jeho stříbrných příborů nebo sbírky známek. A soused, aniž by tušil, co se děje, postupně hraje centrální roli v životě seniora, která může přerůst až do obavy o život. Ten soused se přetvařuje!  

A tady může dojít k postupnému narůstání paradoxních prožitků. Soused mu přes stěnu pouští do bytu pachy, jedy, paprsky, kterými ho chce oslabit nebo přímo nepozorovaně zabít. A je zbytečně seniorovi vysvětlovat, že se mýlí a že něco takového se reálně neděje. Každé vysvětlení je pro něco naopak důkazem, že situace je závažná a všichni jsou proti němu! 

Zažili jsme případ, kdy si senior ve sklepě natřel všechny brikety tixotropní barvou, aby měl důkaz, že mu soused krade topivo! Nemá smysl hledat logické důkazy a přesvědčovat, je to v efektu stejné, jako byste chtěli přesvědčovat diabetika, aby si snížil jen tak hladinu krevního cukru...

Tato porucha, která se v seniorském věku objevuje, se řadí mezi závažné poruchy myšlení, blízké duševní chorobě. Současná medicína je schopna takové potíže velice snadno řešit. Podle našich zkušeností postačí po čase jediná tabletka léku a senior zase prožívá plnohodnotný život, zbaví se i obav a úzkosti. Je tedy na místě, aby se nejbližší rodina a přátelé zajímali o podobné signály a odborník mohl včas zasáhnout.

Platí, že čím se senior dostane do péče odborníka, tím snadněji svůj stav zvládne! U každé nemoci platí, že je třeba ji léčit v akutním stadiu a nenechat ji rozvinout do chronického stadia. Obava ze stigmatu psychiatrie není na místě.

 

MUDr. Jan Cimický, CSc. se narodil 23. února 1948 v Praze.
Roku 1972 dokončil studia na Fakultě všeobecného lékařství University Karlovy v Praze, o pět let později obhájil doktorát na universitě v Paříži a stal se jejím zahraničním asistentem, v roce 1983 pak obhájil kandidátskou práci na lékařské fakultě v Praze. Od roku 1972 působil v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, od roku 1981 do roku 1996 jako primář. V témže roce otevřel Centrum duševní pohody Modrá laguna, kde působí dodnes. Zabývá se především vlivem umění na člověka a obranou proti stresovému selhání, o čemž přednáší na různých odborných fórech u nás i v zahraničí. Je členem francouzské a italské psychiatrické společnosti, přednáší pravidelně ve Strasbourgu pro EUROCOS. Od roku 1987 se aktivně zabývá i akupunkturou. V literární oblasti je členem rady Obce českých spisovatelů a předseda české asociace autorů detektivní literatury. Je autorem řady prozaických i básnických knih, i překladů z francouzštiny.

psychika
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Zažili jsme to s babičkou a maminkou. A mně někdo krade myšlenky. Bez některých se docela obejdu, jen doufám, že nebude hůř. :-/
Dana Puchalská
Je to smutné ale je to bohužel pravda. Dejte tam příště něco optimistického. Jo mně doma taky někdo schovává nejen brýle,ale občas mi kazá i klávesnici od počítače. Volám hilfe.
Zdena Proboštová
Libore, mě taky někdo vyžírá ledničku a sousedka je na tom ještě hůř, ji straší nějaké zvuky v pravidelných intervalech. Nakonec jsme zjistily, že je to osvěžovač vzduchu na baterky - holt si jednou za čas foukne. Docela jsme se nasmály ... :-)
Hana Rypáčková
Pokud člověk umírá stářím a ve vysokém věku, i když byl celý život rozumný, milý a soběstačný, ztrácí soudnost a tím, jsk byl zvyklý vše si kontrolovat, stane se , že nařkne ze zlodějny i své nejbližší. Chce to řešit v klidu.Ovšem v DD je z toho často hádanice...
Oldřich Čepelka
Stupňující se podezřívavost a paranoia by mohla souviset s postupnou izolací, osamělostí. Osamělost nemusí být fyzická, ale sociální a psychologická - ztráta kontaktů na další lidi. Manželé by se měli vzájemně povzbuzovat v přípravě na dobu stáří, bez chození do práce, možná bez vnuků, bez zahrádky... Říká se tomu aktivní stáří, ale někdo k tomu potřebuje dopomoci...
ivana kosťunová
U ž jsem se s tím také setkala - mohu potvrdit, že logické argumenty zde neplatily. Byla to taková přdzvěst- do pěti let u tohoto člověka vypukla Alzheimmerova choroba.
Zuzana Pivcová
Je zvláštní, že se u starších lidí dost často objevuje právě to podezírání druhých z krádeží jejich osobních věcí a peněz. Vyprávěla nám to tak kdysi naše prateta v tehdejším Domově důchodců a říkala to i naše známá, která ke konci žila v Senior Parku. Ta tvrzení se vesměs podobají jako vejce vejci.
Libor Farský
Šmarjá, já bych si prosil nějaké veselejší příhody!
Věra Halátová
MUDr. Cimický je odborník, ten poslední odstavec, to je výzva. Ale v praxi je to poněkud těžší. Manželský pár, kdy on měl něco k 80 a paní o něco mladší. Bydlela jsem u nich v podnájmu. Bylo to v Brně. Měli dva syny, jeden bydlel na Vysočině, druhý v Českých Budějovicích. Jedou večer u nich byol slyšet křik, dupání. Paní odjela k synovi. Utekla. Doma zůstal pán se svou téměř stoletou matkou. Najednou byla v domě policie, protože matka si pustila plyn. Policie toho muže odvezla na psychiatrii, byla zjištěna nějaká stařecká demence, nevím jaká. Prý tu ženu podezíral z nevěry, pak podezíral matku, že mu krade věci. A přitom jeden z jeho synů byl lékař - nevím jaké odbornosti, ale u svého otce si změny chování nevšiml.
Věra Ježková
Poslední větu podtrhuji červeně a podepisuji. Platí nejen pro seniory.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.