V posledních letech se objevilo několik vědeckých studií, jejichž autoři se pokusili vyvrátit nebo potvrdit všeobecně používané věty související se spánkem. Protože po zdravém dlouhém spánku touží čím dál více lidí. Spánek se stal nedostatkovým zbožím. Usínáme v době, kdy je kolem nás čím dál více hluku, světel, stresu, což má za následek, že si čím dál více lidí stěžuje, že nemůže usnout, případně, že se se v noci často budí. Rozhodně však neplatí následující.
Čím je člověk starší, tím méně spánku potřebuje.
Potřeba spánku nesouvisí s věkem. Někdo se cítí čilý po pěti hodinách spánku, někomu nestačí ani osm. Každopádně se však časem na zdraví člověka krátký spánek promítne, byť se dotyčný třeba řadu let cítí dobře a je přesvědčen, že se dá fungovat s pouhým čtyřhodinovým spánkem. Dlouhodobě nedá. Ať je nám třicet nebo sedmdesát, ať pracujeme nebo ne, správný spánek je ten, který trvá sedm až osm hodin. Jedině tak spánek splňuje to, co má.
Po alkoholu se dobře spí.
Ano, ale jen krátce. Po pár sklenkách máme krásný pocit, že usínáme rychle a propadáme se do hlubokého spánku. Ten však netrvá dlouho. V první polovině noci je hluboký, ale nedochází k takzvané fázi REM. Ta je přitom v procesu spánku nejdůležitější, při ní se zdají sny, to je ta část spánku, kdy tělo opravdu regeneruje, člověk odpočívá. Tím, jak alkohol vyprchává, je spánek naopak lehčí, přerušovaný, člověk má pocit, že se ocitá ve stavu mezi sněním a bděním. Ráno se zpravidla cítí být unavený.
Bylinky a teplé mléko pomáhají k usnutí.
Heřmánek, meduňka, teplé mléko s lžičkou medu. To jsou takzvaně zaručené rady na přivolání spánku. Ani jedna klinická studie neprokázala, že bylinné čaje či mléko mají účinky, které by souvisely se spánkem. Mléko sice obsahuje látku tryptofan, která má uklidňující účinky, ale například podle amerického vědce zabývajícího se nespavostí Arta Spielmana typtofan v mléce nemá takové účinky, aby dokázal ovlivnit pochody v mozku člověka, tedy i spánek. Protože mnoho lidí tvrdí, že jim bylinky či mléko ke spánku pomáhají, lékaři se kloní k názoru, že jde o takzvaný placebo efekt. Lidé prostě v jejich účinky věří a to jim pomáhá usínat. Což samozřejmě vůbec není ke škodě věci.
Při televizi či hudbě se lépe usíná.
Jeden z největších nesmyslů. Takovým chováním si člověk může velmi rychle zhuntovat tělo i mysl. Jestliže někdo pravidelně či často usíná při zapnuté televizi a nechává ji hrát i přes noc, případně usíná se sluchátky v uších a hudba mu do nich hraje ještě v době, kdy spí, velmi si škodí. Zvuky, ale hlavně umělé světlo z obrazovek televizí a monitorů počítačů potlačuje produkci hormonu melatonin, který je ke spánku důležitý. Ten se tvoří ve tmě a tichu. A bez něj se prostě kvalitně nevyspíme, i kdybychom sami sebe a okolí tisíckrát přesvědčovali, že je naprosto normální usínat s notebookem na polštáři. Když už si někdo zvykl usínat při hrající televizi, lékaři se shodují v tom, že by měl aspoň zapínat takzvané automatické vypnutí. Nejhorší spát ve zvucích a umělém světle celou noc.
Pořádně se unavím a budu dobře spát.
Náročný výlet na kole, zrytí celé zahrádky, vygruntování celého bytu. Mnoho lidí je přesvědčeno, že čím jsou unavenější, tím rychleji usnou a tím kvalitnější jejich spánek bude. Není tomu tak. Výrazná fyzická, ale i psychická aktivita by neměla být prováděna před spaním. Když člověk podával nějaký výkon, zpravidla je ještě nějaký čas po něm takzvaně nabuzen. Často o tom mluví herci či zpěváci. Po hodinách na jevišti se sice cítí být unaveni, ale zároveň mají spoustu energie, mají potřebu o představení mluvit, dát si panáka, ještě posedět v baru, místo toho, aby se odplížili domů a ihned usnuli. Podobné to je, když člověk přijde z nějaké delší cesty, přijde domů po nějakém zážitku. Je to zvláštní směs únavy a energie, takže pak leží, převaluje se a v hlavě mu víří myšlenky a obrazy toho, co prožil. Takže zacvičit si před spaním nebo uklidit kuchyň není úplně nejlepší nápad.
Nespím, ale to nevadí.
Vadí. A hodně. Během spánku se v těle odehrávají procesy, které jsou nezbytné k tomu, aby dál fungovalo, aby byl člověk zdravý. Jestliže má někdo dlouhodobý problém se spaním, rozhodně není dobré ho podceňovat, případně dlouhodobě řešit zobáním prášků. Existuje řada specializovaných lékařských pracovišť, kde člověku mohou pomoci. Každopádně je dobré se aspoň v první fázi poradit. Popsat problém a dozvědět se, zda jde o běžnou přechodnou nespavost, kterou někdy v životě pozná každý, nebo o problém skutečný, zdraví ohrožující.
