Pozor,  jede senior
ilustrační foto: pixabay.com

Pozor, jede senior

27. 3. 2018

My senioři jsme borci. A to v každém seniorském věku. Po padesátce jsme si vůbec nepřipustili, že je nám půl století, v šedesáti jsme vzali život útokem. Konečně máme čas na své koníčky, na kulturu a také na sport. A proč se v sedmdesáti krotit, když nám to tak pěkně prospívá. A v osmdesáti?  To si leccos dopřáváme už čistě ze zvyku.

Cyklistika, to je naše priorita.Náš kraj je zrovna lautr rovina, kola zde máme všichni, někteří dokonce dvě, protože se děti nemohly na ty staré plečky dívat, tak nám zakoupily kola nová, s přehazovačkou, brzdami na řídítkách a všelijakými držáky a upevňovátky, včetně drátěného košíku zasazeného před řídítky. Na co? Přece na nákup, nosič není dávno v módě. A kde by starší seniorka vozila své dva pejsky, musí na ně vidět. Je odvážná, protože si to šine po rušné silnici. Jede zvolna, drží se u chodníku, aby nepřekážela řidičům aut. Jenže ouha! Zavadila pedálem o obrubník, pejskové se prý vrtěli, a neštěstí bylo hotové. Sanita byla na místě brzy, krvavou louži spláchla prodavačka z obchodu.

Ano, jezdíme ve městě pomalu. I ta paní seniorka, která jela kolem školy. Nespěchala, jen si na poslední chvíli všimla, že je před ní kanálová mříž. Asi  chtěla  udělat myšku a objet ji, jenže ta myška byla spíš pořádná krysa, která seniorku vynesla velkým obloukem do jízdní dráhy. Skřípot brzd zastavil na náměstíčku život. A nepoučíme se a nepoučíme!

Jako pan Jaroslav. Bylo mu osmdesát. Kdysi sportovec, na kole jezdil vždy a všude. Tedy i po té osmdesátce dojížděl do jídelny na kole. Pomalu se blížil k hotelovému schodišti, pekelně se soustředil a  zastavil tak, že mohl dát nohu rovnou na schod. Pak kolo naklonil, přendal i tu druhou nohu a byl spokojen. Právě tak odjížděl. Bez schodu to už nezvládl. Všichni jsme se mu z dálky vyhýbali, aby neměl důvod zastavit. Měl štěstí, schody měl i u domu, kde bydlel. Ale kdyby byl býval věděl, jak špatně se hojí starcům zlomeniny...

Stojím na autobusové zastávce a sleduji osobu, která se  rychle blíží na kole ke křižovatce. Kulicha staženého do obočí, kabát až na paty, na rukou palčáky. Má rozum,  je zima, mrzne. Přibrzdí, zase šlápne do pedálů a vydá se do křižovatky, ale musí dát přednost, proto seskočí z kola. Nezabodne to na místě, nejde to, bolí ji klouby a setrvačností ještě popoběhne. Nedivila se, když ji řidič, který to strhnul vpravo, nazval ušlechtilým užitečným skotem. Ona, seniorka, spěchala k lékaři. Ten ji snad poučil, že chůzí se člověk zahřeje.

Na chodníku je přece jen bezpečněji než na cyklostezce. Tam se pohybuje kdekdo. Kolaři, senioři se zdravotními chodítky, děti na skateboardech, inline bruslaři i nepozorní chodci. To musí mít člověk postřeh a rychlou reakci. Senior, takový ohleduplný pán, aby neublížil, to napral do lampy. Probral se až v nemocnici.   

I já jsem seniorka  a notně využívám bicykl. Jsme v rovině, ale vyjet na můstek přes řeku, to dá fušku, je do kopce a ještě esovitě zatočený.  Když se dobře rozjedu, vyšlapu ho. Ale běda, když je něco v cestě a nemohu tomu  dát patřičný " švunk." Míjím mladíka s velkým bílým psem. Šlapu co to dá, ale před vrcholem to musím vzdát. Chci sestoupit z kola, ale ono to nejde. Nohavice mi vězí v držáku na pumpičku. Pokládám se na bok i s kolem. Ovej, ouvej, odnesl to loket. Mladík mě zvedl, pes mu pomáhal a já jsem si v duchu dávala jména toho ušlechtilého užitečného skotu.

Vážení kolegové, senioři. Ruku na srdce, nepřeceňujeme se někdy? Známe dobře své pohybové možnosti? Dokážeme si uvědomit svůj věk a vážit si ho? Tak... ruku na srdce, já už ji tam mám.

 

 

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Josef Borecký
Kdo by to řek, že narazím tu na multi hororové čtení, no pravda je to k zamyšlení...
Lidmila Nejedlá
Děvčata a kluci, děkuji za vaše komentáře. Oldo, také jsem byla líná vrátit se pro skřipec na nohavici. Mirku, těším se na ten článek a opatruj se. Libuško, co to tam máte za seniora divocha, máš dobré brzdy. Františku a Lenko, i já mám koloběžku, ale bez vnuka si připadám už ...no...blbě. Alenko, chůze je pro seniory nejlepší. Vážení, tak hlavně opatrně!
Libuše Křapová
Taky mám kolo - ale jezdím jen mimo silnici a ještě jen občas. Ale s koly a seniory na silnici už mám také zkušenosti. Tak si tak jedu městem padesátkou po hlavní, přede mnou most v zatáčce doprava. Malinko jsem do ní zpomalila - naštěstí - a v tom se mi zleva z vedlejší cesty před auto vrhl sebevrah. Chlapík starší než já, celý v šedivém, černé a hnědém oblečení, bylo mu úplně jedno, že může způsobit nehodu. Šlápla jsem na brzdu, auto za mnou mělo co dělat, aby to také ubrzdilo. A chlap nic, jel si jako by se nechumelilo. Ptala jsem se na něho jedné známé, prý to tak dělá vždycky, i jí to už provedl a několikrát. Jiné než tmavé oblečení na kole bez světel v našem kraji asi staří a starší lidé nemají.
Oldřich Čepelka
Senior nesmí nic podcenit, protože v kritické situaci neumí tak improvizovt jako zamlada. Byl jsem líný dojít si pro igelitku, do níž bych si na nosič schoval větrovku. V rychlé jízdě se mi rukáv namotal z nosiče do bubnové brzdy zadního kola. To je pocit, jako když vás něco náhle zezadu chytne a na místě přidrží. Začal slalom s drobnými smyky, použil jsem celou šířku vozovky, naštěstí nikdo kolem nejel a podařilo se mi zastavit bez držkopádu. Rukáv jsem nezachránil, bubnová brzda jen tak nepustí. Zapomenu na něco zas příště?
Mirek Hahn
Líbí se mi článek, obsah stojí za úvahu, jestli ve svém osobním konání znovu zhodnotit rizika.... Dobrá inspirace od Lidmily. Když najdu čas, možná napíšu článek, jak a kolikrát, jsem si dal na kole na hubu :-) ....protože jsem se přecenil.
Naděžda Špásová
Limi, pravdu díš. Myslíme si, že se nám každý ze slušnosti ke stáří vyhne a ono ne. Na kole jsme jezdila zamlada, teď bych si na něj asi už nesedla a ve městě už vůbec ne. Musím říct, že občas si na vícevěké chodce, kteří přechází přes silnici, aniž by se rozhlédl, jestli nejede auto, taky zanadávám. :-)
Lenka Kočandrlová
Bohužel jsme byli chudá rodina,rodiče mi kolo nekoupili,tak jsem se nenaučila v dětství jezdit,později taky ne a na starší kolena to už nemá smysl,nikdy už bych neměla tu jistotu.Takže manžel jede na kole a já na koloběžce,do kopce tlačím,s kopce se řítím,a je to krása.K tomu ještě jezdím na dráhách na inlajnech, dokud je fyzička,si užívám.
Helenka Vambleki
Taky dávám ruku na ♥, že občas je to o držku, ale opět znova a znova usedám na kolo. Přilbu mi přinesl Ježíšek asi před deseti lety a vždy ji na hlavě mám. Od 22.1. ale jezdím častěji po chodníku a případnému policistovi připomenu nehodu Květinky a mou obavu s tím související - a když mi dá pokutu dvě stovky, tak si řeknu - co to je proti životu, co je to proti několikaměsíční hospitalizaci???
Alena Vávrová
Lidu, tu ruku na ♥ také mám. Letos jsem ještě na kolo nemohla a taky ho nemám v pořádku, musí do servisu. Helmu jsem dostala již před časem, ale já už dlouho na silnice skoro nepáchnu, jezdím výhradně po stezkách. Tedy doufám, že ještě budu jezdit. ;-)
Jaroslava Handlová
Správně - ruku na srdce... Proto už staré těžké kolo nechám odpočívat ve sklepě, nechci nikoho ohrožovat! Cyklisté, kteří se na silnici, nebo stezkách chovají nezodpovědně mi hodně vadí!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.