Louky mého dětství
Ilustrační foto: pixabay.com

Louky mého dětství

20. 4. 2018

Je nádherné jarní ráno. Prohlížím si květiny v parku a na malou chvíli jsem zpět v minulém století, malá holka s kamarádem na louce pod letištěm Brno-Tuřany. Tehdy byla louka jen pár metrů od domu, dívala jsem se na ni z okna, byla nekonečná, plná květin, trav a dětských dobrodružství. Cítím pošetilou touhu vrátit se zpět v čase, ale mohu  jen snít, představovat si jednotlivá místa a vzpomínat  na barevnost brněnských strání a luk.

První se mi vybaví slzičky Panny Marie – hvozdík kartouzek. Dočítám se, že když prý Židé vedli Krista na Kalvarii, Panna Maria ho následovala, ačkoli jí srdce pukalo. Viděla na cestě krvavé stopy Kristových ran, plakala a z těch slz vyrůstala po cestě tato kvítka. Babička Boženy Němcové tak poučovala kněžnu o původu slziček. Tenkrát jsem to možná nevěděla, ale všichni jsme jako první vyhledávali právě tento kvítek, protože každý jeho název znal. Dalším je  pantoflíček – lnice květel. Říká se, že na útěku sv. Rodiny do Egypta před Herodem ztratila Panna Maria pantoflíček a proto začaly růst „Pantoflíčky Panny Marie." Vybaví se mi rudé vlčí máky, modré čekanky, fialové koniklece, kakost, devětsil, kvetoucí jetel, dlouhý ovísek, trsy různých trav a další. Vzpomínám a v uších mi zní melodie a prvních pár veršů písně Petra Rezka: "Zpívám píseň o setkání, zpívám píseň laskavou, s písní lesů, vod a strání bloudím řekou Svitavou.“

Louky starých časů, kde jste, kam jste mi zmizely? Dost stýskání. Je tolik nových zážitků, barev, vůní, zajímavých lidí a informací. Stačí se jen dívat, vnímat a naslouchat.

Vlastní fotografie nemám, bohužel, tak nabízím ilustrační fotografie lučního kvítí převzaté od Pixabay.com.  Těším se, že ve Fotu dne nebo u článků zahlédnu luční květiny z autorské tvorby čtenářů i60.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Elena Valeriánová
Už minulý rok jsme se rozhodli, že na zahradě necháme kolem plotu pruh trávy, který nebudeme sekat. Ale kopretiny nám rostou jinde a ty se taky sekat nesmí.
Marie Ženatová
Před domem máme ostrůvky zeleně, kde vždy kvetly nádherné kopretiny. Všichni z okolí jsme si je vždy trhali do vázy. Teď už si je neutrhneme, ostrůvky se v posledních letech stále sekají, takže kytky ani luční trávy nemají čas vyrůst. A protože nejsou už moc luční květiny tak není vidět už ani moc krásných barevných motýlů, což je veliká škoda i pro přírodu...
Naděžda Špásová
Jano, při čtení článku jsem si uvědomila, že je na loukách hrozně málo květin. Mám ráda vlčí máky, kopretiny a určitě ještě nějaké, ale v botanice nejsem honěná, takže neznám jména. Fakt zmizely. :-)
Alena Vávrová
Také stále v úžasu vzpomínám na pěstěné louky na Soláni. Po jedné louce chodím zkratkou na nákup a do města, je plná pampelišek, jetele a šťovíku. Mám raději kopretiny, modré zvonky, vlčí máky...chrpy u nás nejsou k vidění, máky jen mezi kolejemi a kopretiny ochraňuji v trávě na zahradě, nesmějí se sekat.
Marie Doušová
U nás v Příbrami pod Svatou Horou byla nádherná louka plná kopretin a dalšího lučního kvítí, ale dnes je tam jen tráva a plevel. Začalo se tam stavět a tak louky musely ustoupit civilizaci. Škoda, louku už u nás nenajdete, pouze trávníky.
ivana kosťunová
Krásná vzpomínka na to co už se pomalu vytrácí. Dnes totiž není za každou chalupou louka, ale "trávník."
Jana Šenbergerová
Také mám rádá luční kvítí a těším se, až rozkvete. U nás pořád ještě takové louky jsou, jen to mládí nějak chybí.
Elena Valeriánová
Jano, kdybych mohla tak nasázím dva řádky hvězdiček za takový milý, jímavý a tak trochu i melancholický článek a za popisky u kytiček.
Dana Puchalská
Oprava. Skočilo mi to tam 2x.A ta lnice je skvělá léčivka. Na žlučníkovou koliku. Může se použít jak čerstvá tak i sušená. Udělá se z ní výluh. A pomáhá na 100%.
Dana Puchalská
Já měla ráda vždy kytici z lučního kvítí. A ještě se mi líbila květina co jsme jí říkali kominik. A ona se správně jmenuje krvavec toten. Rostla vždy kolem polí a na loukách. A je k vidění dál. Moc hezká byla s chrpami a kopretinami. Já si teď pěstují na terase hrachory. Až budou kvést budu ráda a určitě to vyfotím.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.