Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Marie Doušová
27.4.2018 18:20
Do jejich deseti let, jsme zažívali se svými vnuky nádherné výlety. Hvězdárny, hrady , lesní procházky , sbírání hub a byla vždy pohoda a vnuci vždy namalovali obrázek z našich společných zážitků. Divadlo , koncerty a kino také s námi absolvovali .
Zato dnes už jsou velcí a o výlety zájem nemají ,raději paří na počítači. Čekáme nového vnoučka a tak věřím, že než vyroste , tak si ho užijeme.
Jarmila Komberec Jakubcová
27.4.2018 17:45
S vnoučaty na dovolenou nejezdím. Můj syn se snachou si nimi jezdí tak 3x ročně a to dětem naprosto stačí. Byla jsem jedenkrát se synem a jeho rodinou na Gran Canarii a bohatě mi to stačilo.
Marie Ženatová
27.4.2018 17:04
Žiji už 16 rok sama a mám dost vnoučat. Také jsem s nimi jela občas na dovolenou - někdy mi také brnkali na nervy, ale zvládli jsme to dobře. Menší vnuci u mne občas píší úkoly a když je zapotřebí tak mi už i podle svých sil nejen oni rádi pomáhají - jsem tomu moc ráda...
Marie Novotná
27.4.2018 16:01
Mám opačné zkušenosti.Bylo mi řečeno,že nejlepší dovolená je s důchodcema.Vnoučata se mnou jezdí nejraději na poznávací zájezdy-ležení u moře nás nebaví.
Karel Hyndrák
27.4.2018 12:21
V hotelu na Fuerteventuře už mají dětskou jídelnu. Tam děti dělají neskutečný bordel a z buffetové nabídky jedí jen pizzu a hranolky s kečupem (celý týden). Raději se tam ani nedívat. Rodiče jsou v klidu.
Dana Tomanová
27.4.2018 07:45
Také mívám občas "cukatůru", když pozoruji svá čtyři vnoučata. Hlavně jejich údiv, když je jim odebrán mobil, tablet, či jiná oblíbená zábava moderní techniky, abychom my, dospěláci, získali (nedej bože udrželi) jejich pozornost...jejich občasné projevy typu: "jááá se nudííííím...." s patřičným doprovodným výrazem ve tváři, kterým si koledují o pohlavek. Naštěstí všechny mají rády alespoň společenské hry, kvízy, výtvarné práce a pohyb. O zkoumání přírody se už zajímá jen ta nejmenší, jsou jí tři, ta ještě honí motýlky a broučky a boří nosík do kytek. Miluji je, ale někdy mne děsí představa, co asi tak zůstane dochováno pro jejich potomky...