Tahle země není jenom pro mladý
V časných odpoledních hodinách jsem se vracel ze zaměstnání. Tentokrát jsem uviděl obvykle nevídané. Něco na chodníku leželo a bylo pokryto novinami. Nad tím stál hlídkující městský policista.
Zjistil jsem, že opilec vyšel z naší knajpy, ušel vpřed dva metry a na místě skonal. Hospodští ho přikryli papírem a tělo nebožtíka střežil jeden policajt. Hned by ho ti zdejší štamgasti okradli!
Pokuřoval si doutník a počítal si v porno časopisu. Ani jsem nepočkal na příjezd černých havranů.
Každý z nás tuší, že by měl za svůj život udělat pár dobrých skutků. Ten prozatím největší nás potkal letos na Šumavě. Jeli jsme s manželem a naší sestřenicí Jitkou na Modravu. Seniorskou trojici doplnila čtyřnohá fenka malého pudla. Ta už je také ve svých 13 letech psí babičkou.
Kdysi bývalo zvykem, že člověk po úraze putoval na šest měsíců do rehabilitačního ústavu. Mělo to logiku – každý se tam naučil (v rámci svých možností a schopností) maximální soběstačnosti. Tam to z něho po dobrém, i po zlém, vyždímali. I já se tam ocitla.
Dnes se dost ochladilo a já jsem se po včerejším sázení brambor celkem dobře vyspala. Takže můj…
Je to velmi dávno. Skoro 45 let, kdy jsem se musel ženit. Bylo mi kolem 25 let. Tenkrát jsem měl…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým krokem"? Mě jo. Zvlášť letos, kdy jaro momentálně usoudilo, že bude létem. Proč? Mé dny, zvlášť ty jarní, řídí počasí.
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.
