Zuzana Pivcová
23.7.2018 13:00
Vím, kde je má slabá stránka v utrácení, takže až, případně pokud, to bude třeba, začnu ve výdajích ubírat tam. A pokud mi někdo poradí, určitě to nebudu nazývat stupiditou. I když se to třeba nehodí zrovna pro mě, může to přece posloužit někomu jinému. A mně alespoň pro posouzení, zda to a to dělám rozumně nebo naopak.
Dana Puchalská
23.7.2018 06:37
Je to těžký ale jde to. Hlavně nekupovat to, co fakticky nutné není. A umět počítat. A nekupovat to, co má ta nebo ten, protože to teď frčí. Já tomu říkám.... Soutěživost na draka. Heč, když to mají oni vedle, tak já taky. Ať žasnou. A pak se to dá do skříně nebo do šuplíku a je to tam navěky.
ivana kosťunová
22.7.2018 23:18
Jídlem neplýtvám, takže není z čeho se omezovat. Hospodařím tak, abych vyšla, a moje celoživotní zkušenost je, že peníze se nedají uspořit, peníze se musí vydělat,.
Hana Práglová
22.7.2018 23:14
Přečetla jsem si všechny příspėvky -A ŽASNU!
Po 44letech práce ve školství mán dűchod minimální.Ale to mi nebrání v tom;abych si nemohla užívat všeho po čem toužím.Nėkolik dovolených ročnė nejsou vyjímkou..A proč??Vždy jsem se snažila žit tak;abych 10% z platu dala bokem.Pro mne byl vždy plat o 10%menší.Vyžila jsem a dnes toho nelituji!!!
Jitka Caklová
22.7.2018 19:47
Článek včetně titulku se mi líbí. V jídle se neomezuji a vyskakuji si, dříve do výše svého platu, nyní do výše svého důchodu. Pravda, na dobu neurčitou jsme na chod domácnosti dva a oba máme jistotu, že jednomu i druhému po odchodu jednoho, nebo druhého zůstanou úspory na vyrovnání-se se singl životem. Ani jeden bod z doporučených devíti rad mi/nám není cizí. Dobrým hospodařením se dá ušetřit i z mála, ale i naopak. Čím víc beru, tím víc utratím, ale když nebudu umět hospodařit nepomůže mi ani sebevětší přísun peněz.
František Pašingr
22.7.2018 19:08
Vždy jsem si myslel, že než dumat, kde ušetřit, je lepší přemýšlet, jak vydělat.
Jan Raška
22.7.2018 18:40
Vážená paní Halátová, je mi teprve 49. Tento portál funguje už osmý rok. Z čeho žijeme, vás, myslím, nemusí zajímat. Ještě jsem neviděl váš pozitivní komentář k našim redakčním článkům, proto mě překvapuje, že už jste tak dlouho na našem portále vydržela. Asi se vám u nás přeci jen líbí, jen si to neumíte přiznat. Už jsem vám jednou navrhoval - napište článek, který se bude všem líbit, rád si jej přečtu.
Věra Halátová
22.7.2018 17:27
Vážená redakce, pane Raško, dívala jsem se na justici a jste lidé, ročník cca 1965. Je vám tedy 53 roků. Sice píšete, že vydáváte tyto články pro "senioru od padesáti let", ale za seniora se považuje poživatel starobního důchodu. Jste obchodní společnost. Neuveřejňujete své poslední účetní závěrky, těžko říci, z čeho žijete. Minimální mzda to asi nebude. Paní v mém sousedství, ročník 1940, která ovdověla a má i s vdovským důchodem necelých deset tisíc korun, rozhodně "nevyráží na nákupy", "nejezdí autem", protože ho ani nemá, rozhodně se nestravuje ani v té nejlevnější restauraci - tedy spíše stravovně, neplatí kartou, protože ji nemá a neobjednává přes internet, protože prostě nemá počítač. Jediné, co z těch vašich dobrých rad užívá, je, že nakupuje v second handu nebo u Vietnamců. Protože po smrti manžela se trápila a hodně zhubla, nemusí oblečení kupovat vůbec, nosí to svoje, i když je jí velké a nosí košile, svetry a bundy po manželovi. Nebudu vyjmenovávat další a další seniory a seniorky, kteří žijí jen ze svého starobního důchodu, protože vzhledem k věku už je do zaměstnání nikdo nepřijme. Co se týká platební karty, starý člověk si s ní většinou neví rady. Kreditní karta, tak na tu dojelo i mnoho mladších lidí, svádí k utrácení, proč jinak by ji banky tak moc nabízely? Prostě, skutečně, opět rady nad zlato. Dnes je neděle, podvečer, jestliže nemáte právě co dělat ve svém oboru podnikání a kouknete se na toto svoje dílo, asi mne vymažete, abych nevylekala ostatní. Ale já nebudu jediná, která vám napíše, jak velké stupidity někdy uveřejňujete.
Margita Melegova
22.7.2018 14:24
Setrit neznamena omezovat se v jidle, jen kupuji mene nez driv tolik co sni dve osoby, jen kdyz je hlasena navsteva tak povolim penezence uzdu. Driv bylo auto nutnost, dnes mam kousek na MHD a prochazka jeste nikomu neublizila. Jidlo v restauraci jen vyjimecne, kdyz je velka rodinna slezina. Leta vedeme tzv. rozhazovaci dennik, tam zaznamenavame vsechny nakupy, mame prehled kde pridat a kde pribrzdit, dalsi vyhodou denniku je, ze na konci mesice ma moje druhe ja postarano o praci nez to vsechno secte, roztridi do kolonek a potom mi hrde hlasi vysledky svych vypoctu, potom je otevrena diskuse na tema utraceni - setreni na dalsi mesic.
Eliška Houšková
22.7.2018 14:13
Když jsem zůstala sama a k životu jsem měla jen svůj důchod, zaměřila jsem se na spotřebu energií a mobilní a internetové distributory. To vše platil dříve manžel a nějak jej nezajímalo, kolik za co. Takže jsem omezila spotřebu elektřiny a hodně mi pomohl indukční vařič, nemám zapojený plynový sporák a ani jej nechci, šetření teplou vodou a nižší stupeň chlazení v ledničce, u plynu jsem zavřela kohouty v místnostech, kde nebývám přes den a jen spím,navíc mám kamna a přitápím dřívím, a nejvíce mi pomohla změna distributora plynu , od něj jsem přešla k jinému a hle, tam, kde se zálohy u bývalého distributora zvyšovaly do nekonečna, najednou se o více jak tisíc korun snížily, stejně jsem postupovalai u mobilních a internetových operátorů. Manžel mi zanechal docela velké dluhy, ty jsem v pohodě splatila, takže jen díky těmto úsporám nemám problémy vyjít. Navíc zahrada a pár slepiček,stačí jen čtyři a mohu vozit vajíčka i dětem. Autem musím jezdit, bydlím v rekreační osadě a do obchodů není nejblíž, když jedu do města, auto nechávám na nádraží a do města jedu vlakem.
