Ten případ zdaleka není ojedinělý. Jsou jich stovky. Dvaačtyřicetiletý Jindřich se po několikaletých neshodách s manželkou rozvedl. Soud rozhodl, že na své dvě dospívající děti bude platit výživné 15 000 korun měsíčně. Výši výživného soud určil na základě výše platu, který Jindřich v době rozvodového řízení pobíral. Jako marketingový manažer středně velké firmy bral pětašedesát tisíc měsíčně, čtyřikrát ročně mu firma vyplácela výkonnostní bonusy. Díky poměrně vysokému platu pořídil Jindřich s rodinou nový dům na okraji Plzně za téměř šest milionů korun. Měsíční hypotéka ve výši 12 000 korun nebyla pro Jindřicha problém.
Rozvod
Jenže pár měsíců po stěhování to v manželství začalo skřípat. Žena si na nové bydlení nezvykla, musela kvůli dojíždění změnit zaměstnání, a tam poznala muže, který ji okouzlil. Jindřich se ocitl na vedlejší koleji a po několika měsících měl na stole žádost o rozvod. A začaly tahanice o majetek a o děti. Po dlouhotrvajících ostrých sporech se manželé dohodli, že Jindřich svou polovinu domu převede na děti a hypotéku bude splácet s ženou na půl. K patnáctitisícovému výživnému přibylo šest tisíc korun na hypotéku a dalších osm tisíc za pronájem bytu 1+1, do kterého se Jindřich po rozvodu přestěhoval.
Výpověď
A záhy přišla další rána. Po osmi letech dostal Jindřich výpověď v zaměstnání. Kvůli rozvodovým tahanicím nezvládal stoprocentně plnit úkoly v zaměstnání, jeho pracovní výsledky se prudce zhoršily, firmě přestaly růst tržby a Jindřichův šéf řešil situaci výměnou marketingového manažera. Trvalo půl roku, než si Jindřich našel nové zaměstnání, ovšem jeho plat už byl o pětadvacet tisíc nižší. Ztráta manželství, zaměstnání i nižší plat s Jindřichem pořádně zamávaly. Začal denně navštěvovat hospody a svůj splín hojil slivovicí.
Exekuce
Došlo to tak daleko, že Jindřich přestal platit nejen hypotéku, ale i výživné. Po devíti měsících, kdy Jindřichova žena nedostala na syna ani korunu, ztratila trpělivost a soudem přiznané výživné začala vymáhat v exekuci. Ta Jindřicha finančně položila. Ačkoliv se Jindřich vždy spoléhal jen na sebe, situace ho dohnala požádat své rodiče o finanční pomoc. Ti za něj zaplatili dluhy ve výši 180 tisíc korun v domnění, že exekuce bude zastavena. Jenže nebyla.
Neúprosné zákony
„Exekuce pro vymáhaní opětujícího se peněžitého plnění, kam patří typicky také výživné, nezaniká splněním povinnosti, tedy vymožením dlužné částky. Jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky, mezi které patří i běžné výživné, a jestliže výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nestačí k úhradě těchto dávek, lze výkon rozhodnutí nařídit jiným způsobem výkonu rozhodnutí v rozsahu součtu těchto plnění, a jde-li o dávky na dobu neurčitou, pak v rozsahu do pětinásobku ročního plnění,“ cituje ze zákona advokátka Simona Rašková.
Oprávněnému se dávky vyplácí, jakmile se stanou splatnými. Exekutor tedy exekuci vede i pro dávky splatné až v budoucnu. Proti takové exekuci se lze bránit návrhem na zastavení exekuce, kde předpokladem pro vyhovění návrhu je zjištění, že neexistují nedoplatky výživného za minulou dobu, že výkon rozhodnutí (exekuce) probíhá jen pro běžné výživné, že lze očekávat, že povinný bude výživné nadále platit dobrovolně a že současně není veden výkon rozhodnutí (exekuce) pro jinou pohledávku.
„Variantou je samozřejmě dohoda s oprávněným, že sám požádá o její zastavení. Vedení exekuce znamená pro povinného významné omezení v možnosti nakládat se svým majetkem nad rámec uspokojování běžných životních potřeb a běžné obchodní a provozní činnosti a udržování a správy svého majetku, nesmí tedy například prodat svůj byt nebo darovat automobil,“ vysvětluje advokátka Rašková.
Pokud chceme předejít situaci, kdy se naše očekávání mine s výsledkem finanční transakce, byť má být dobře míněným podáním pomocné ruky, je dobré věc předem zkonzultovat s odborníkem.
