S odchodem na penzi se mohou tyto pocity umocňovat a můžeme mít tendenci propadat pocitům zbytečnosti, prázdnoty. Ztrácíme víru v sebe sama. Tyto stavy bývají umocněny se vstupem do nové etapy života, kterou ještě tak dobře neznáme.
Avšak jejich hlavní viník sídlí v našich hlavách. Náš mozek „si libuje“ ve vyhledávání hrozeb pro naše bezpečí a přežití. A tak pokud „zaregistruje“, že někdo umí něco, co my ještě ne nebo ne tak dobře, jako by nás automaticky, nevědomky označoval za méně důležité (to je hrozba). Zároveň to, co děláme, pozorujeme jaksi zevnitř a vidíme všechnu tu nedokonalost našeho počínání. Sami sobě jsme pak velikými kritiky. Náš mozek nemá rád, že děláme něco, co zavání omylem, chybou a opět nás vede k negativnímu pohledu na sebe samé. V takovýchto stavech náš mozek má tendenci zevšeobecňovat. Třeba ostatní jsou ve všem dobří, lepší, kdežto já jsem k ničemu. Snadno ztrácíme sebedůvěru a přemáhá nás pesimismus. Jaká je pomoc?
Předně si uvědomit, že černobíle vidění sebe sama je důsledkem pro přežití velmi užitečného, ale pro žití nesnesitelného mechanizmu v našich mozcích. Pomozme zároveň mozku tím, že mu umožníme poznat, v čem jsme opravdu dobří, co nám jde (samo) a baví nás, v čem vynikáme. Tím bychom se mohli zbavit absolutizace našich nedostatků a dosáhnout vyváženější, realistický pohled na sebe a své schopnosti. A když budete stát před novou výzvou, překážkou, nebo i příležitostí či lákavou představou a budete mít při tom pocit, že to nezvládnete, to nedáte, vzpomeňte si na podobné situace ze své minulosti a na to, jak se vám s nimi podařilo vypořádat. Možná tam najdete inspiraci pro dnes.
A ještě něco na konec. Profesorka Standfordské Univerzity Carol Dweck radí, když stojíte před překážkou, výzvou, náročným úkolem, něčím novým či jste právě prodělali neúspěch, abyste místo kategorického „to nedám“, „to nikdy nezvládnu“, „to se nenaučím“, před sloveso vložili slůvko naděje a rozvoje ještě (to ještě nezvládám, to ještě neumím, to ještě nedám). Vyvoláváte v sobě takto pocit naděje, možnosti, pocit, že jste na cestě. Jaké povzbuzení!
Vladimír Tuka pro portál i60
