Mohou důchodci spát pod širákem? Ano, a je to paráda
Foto: autorka

Mohou důchodci spát pod širákem? Ano, a je to paráda

4. 9. 2018

Když se nám před dvaceti lety vdala dcera na druhý konec republiky až do Děčína, nebyli jsme z toho zrovna dvakrát nadšeni. Je to od nás vzdušnou čarou asi 450 km a cesta vlakem nám trvá 6 hodin. Jezdíme za "mladýma" a vnoučatama tak 2-3 krát do roka.

Přínos pro nás je v tom, že  při svých cestách poznáváme z okna rychlíku krásnou přírodu podél trati: Rovinatou Hanou okolo Olomouce, husté lesy v okolí Zábřehu, Polabskou nížinu podél Labe před Kolínem a pak dále z Mělníka do Litoměřic. Nejkrásnější krajina se táhne od Litoměřic až do Ústí nad Labem a následně do Děčína. Přesto na této naší trati se nachází místo moje nejmilejší. Je to velké údolí, kterým protéká řeka Orlice, a tam uprostřed leží naše nejmenší vlaková stanice Bezpráví.

Už kdysi dávno v mládí, když jsme se vraceli z chmelové brigády, zastavil nečekaně rychlík uprostřed této nádherné krajiny a já jsem pocítila zvláštní pocit, že se nacházím v ráji. Když jsem potom po letech jezdila na různá školení do Prahy, nikdy jsem si nenechala tento úchvatný pohled ujít. Zelené louky, meandry řeky a po obou stranách vysoké zalesněné srázy. Něco mě na tom místě přitahovalo, a tak jsem vymyslela plán, jak si tuto krajinu osahat.  

Když jsme zase jednou vezli vnuky z prázdnin z Moravy domů do Děčína, dostala jsem opět jeden bláznivý nápad. Manžela jsem nemusela dlouho přemlouvat, rád si zopakoval trampování z mládí. Zabalili jsme si spacáky, nejnutnější oblečení a nějaké zásoby jídla a pití. Při zpáteční cestě jsme vystoupili z vlaku v Brandýse nad Orlicí. Prohlédli jsme si toto pěkné městečko a vyrazili okolo ekologické farmy, která leží u trati vedle rybníka, směr moje vytoužené údolí. Asi po dvouhodinové cestě jsme byli u cíle. Koupel ve studené Orlici nás osvěžila, několik hodin jsme se kochali krásným místem a pak vyrazili na další trasu, která nás zavedla v pozdních večerních hodinách do Ústí nad Orlicí. Tam jsme se utábořili v lese nad nádražím. Nebylo to zrovna dobré místo, v noci byl na vlakové magistrále šílený provoz. Náklaďní vlaky se křižovaly ze všech stran.

Po ranní hygieně a snídani v nádražní restauraci jsme pokračovali vlakem do města Letohrad, které také doporučujeme k návštěvě. Odtud bylo už jen pár kilometrů k přehradě Pastviny, kde nás čekala příjemná voda na koupání a zasloužený odpočinek na sluníčku.

Do večera jsme se přes Suchý vrch dostali až do lesa nad Červenou Vodou, kde jsme si vyhlédli naše druhé ležení. Karimatky nejsou potřeba, stačí místo vystlat smrkovými větvičkami. Je dobré vybrat si les, kde není vysoká tráva, kvůli klíšťatům. Protože byla zrovna sobotní srpnová noc a někde nedaleko byla diskotéka, tak se nám dobře poslouchalo a potom i usínalo. Až nad ránem nás probudila  svým houkáním otravná sova. 

Ráno jsme nasedli na malý vláček na nádraží v Červené Vodě, a ten nás už vezl směr náš domov. Ještě dlouho budeme na tuto naši expedici vzpomínat. Až budete projíždět vlakem hlavní trasou z České Třebové do Prahy, nebo naopak, nezapomeňte se mezi stanicemi Brandýs nad Orlicí a Ústí nad Orlicí určitě podívat z okna, ten pohled stojí opravdu za to!

Nebylo to jediné dobrodružství při našich cestách, příště můžu dát túru z Velkého Března přes Vrabinec, vnoučata už si zvykla, že babička s dědou nepřijedou vždycky vlakem, ale že se občas vynoří i z lesa.

 

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Pod širákem jsem nespala nikdy, pod stanem párkrát. Mám ke spaní ráda pohodlí, ze země se mi špatně vstává, WC vzdálené také nemusím. Ale věřím že bych vnoučatům udělala radost, kdybych se překonala. Hezké fotky.
Marie Měchurová
Pro paní Hanu R. Jste asi pesimistka, před 14 lety už se někde vzadu rýsovala, ale bojovala jsem, a pak jsem ji vyměnila za spacák. Optimismus a radost ze života vítězí, bohužl ne vždy....
Dagmar Bartušková
Proč ne? V mládí jsem se na čundrech pod širákem něco naspala. Naposledy jsem si lehla pod oblohu plnou hvězd před dvěma lety. Bylo to super.
Hana Rypáčková
Mám takovou jednoduchou moskytieru, je to lehké a nic mě nebodne./Aspoň v noci/. Když prší, připne se plachta... Jmenuje se to hnusně- rakev.
ivana kosťunová
Obdivuji vaši vitalitu a odpovídám ANO- proč by nemohli ? Prášky na tlak, artrózu, tuky v krvi a já nevím, co vše senioři užívají si mohou místo na noční stolek připravit do kelímku, ráno zapít vodou ze studánky. Zubní protézy do ešusu, francouzské hole vedle spacáku, baterku na karimatku někam k rukám, usárnu pověsit na větev stromu, na hlavu kulicha, přikrýt celtou, a hlavně mít ráno po ruce někoho, kdo vám pomůže vstát. Někdy si to vyzkouším :))
Elena Valeriánová
Krásně se mi četlo vaše putování. Já nejsem trampský typ a asi bych byla ráno rozlámaná a rozviklaná jak stará almara. Pokud bych teda vůbec usnula, nesnáším když po mně něco leze a tomu bych se asi nevyhnula. Dunící diskotéka by mi usnout nedala, ale naopak ráda bych slyšela houkání sovy. Přeji vám zdraví a elán i do dalšího putování, jste oba obdivuhodní. Jdu na fotky.
Zdenka Jírová
Když byly děti malé jezdily jsme na dovolenou pod stan. Na širák jsem ale nikdy neměla odvahu, i když trampování se mi líbilo od dětství, kdy jsem jezdila na tábory pod stan.
Marie Měchurová
Děkuju za komentáře. Každý nejlíp ví, v čem se cítí dobře. Já mám taky ráda voňavé peřiny. Jenže jsme taková aktivní rodina, já mám 70. a manžel je o čtyři roky starší. Ještě pořád běháme po horách, nikdy jsme neměli auto. Přeji všem hezký zbytek léta...Boreliózu už jsme měla 3x a myslím, že jsem klíště chytila vždy při práci na zahradě...
Karel Boháček
Při spaní pod širákem jsem dostal boreliozu, takže ani zaboha ..
Věra Halátová
Důchodci mohou spát pod širákem. Ale proč by to někteří dělali? Letos v létě postavil dědeček mého vnuka na mé zahradě vnukovi stan. Já, jako nejstarší z rodiny jsem byla pověřena, abych tam s vnukem spala. A víme, jaká vedra letos o prázdninách byla. Tak jsme do stanu dali dvě nafukovací matrace, dva spacáky a večer, až byla tma, jsme tam zalehli. Chvíli jsme si povídali a pak se snažili usnout. Říkala jsem si, no nějak to vydržím, kvůli klukovi. Vlevo ve vesnici byla venkovská zábava hmtata, hmtata, vpravo byla diskotéka dudud dududu dud, bubny, vedle stanu dupal ježek, vzadu na louce bučely krávy, asi měly žízeň nebo co. Nakonec se kluk posadil a řekl: Babičko, pro nás to není, jdeme spát do ložnice. A na další léta mám se stanem pokoj.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.