Zvířata a já

Jituško moc krásně napsaný článek. Stejně tak já bydlela na vesnici v rodinném domku se svými rodiči i prarodiči, kde spolu s námi na dvorku bydleli pejsci, slepice, kachny, husy, králíci, holoubci a měli jsme také morčátka. Rok co rok se narodila štěňátka a všechna vždy byla dána mnohdy jen za pleskačku rumu rodinám z okolních vesnic. A tím že v současné době mám svoji CHS a bydlíme s jednou z dcer, která sama má také 3 pejsky, tak ty děti se od malička učí jak se chovat ke zvířátkům. A když mám štěňátka, malého Míšu tu mám stále a kupodivu i pomáhá -např: vyměnit podložky, vytáhnout štěňátka když se učí jíst, pohladí je, a opravdu se nesnaží jim jakkoliv ublížit. Ví že se to nedělá, že je to bolí zrovna tak jako jeho.

ještě bych se ráda omluvila jenom za jednu vloženou hvězdičku ... mělo jich být samozřejmě plný počet, ale ještě jsem je nikomu nedávala a tak to byl první pokus a další se mi již nepodařil takže ještě jednou ... PLNÝ POČET HVĚZDIČEK

Ahojky Jituš, moc krásně napsané a moc krásné názory... také bych nikdy nemohla jakémukoli zvířeti ublížit a všechna je velmi respektuji a doma jsme také měli neustále nějaká zvířátka ... pejsky nevyjímaje ...

Děkuji za příspěvky i hvězdičkové hodnocení článku a obojího si velmi vážím. Názorům se meze nekladou a všem přeji, aby kolem sebe viděli jen samé hezké věci.

Jak jsi správně uvedla, každý na to máme svůj názor. Ty se věčně oháníš plnými útulky, souhlasím, že je to v lidech a o lidech, zrovna tak by se mělo poukázat na opuštěné děti, děti odhozené do popelnice. Ano, srovnávám člověka se zvířetem, protože v obou případech jde o živé tvory. Ale už jsem psala, že na rozdíl od člověka si pes, nebo kočka o pomoc říct neumí. Proto dávám svou lásku radši zvířatům, než lidem. Proto nekritizuji nikoho, kdo to má nastavané, jako já.

Mám zvířata rád a zvířata mají ráda mne. Proto žádné zvíře doma nemám, nemám moc času a vadilo by mi, že se mu nemohu věnovat. Mrzí mne, že poslední dobou jsem jsem se ještě nespřátelil se sousedovic jezevčíkem. Zkouším to pomalu a opatrně ale sousedé si ho vzali z útulku a on se bojí všech lidí. Tak uvidím, jestli se časem nechá pohladit :-)

Jíťo, moc hezké.

Škoda, že se mi nepovedlo 6*. Článek se mi moc líbí.

Člověk si samozřejmě během doby ochočil řadu zvířat, aby mu sloužila k užitku. Avšak vedle nich přijal některé zvířecí druhy za své "kamarády". Neuznávám mezi člověkem a zvířetem naprostou oddanost a poslušnost zvířete, ale v takovém vztahu ani není možné dát zvířeti úplnou volnost (typu: pejsek je miláček, může si dělat, co chce). Vždyť i kamarádi si nějak mezi sebou stanovili určitá pravidla. Navíc, takový psí, kočičí nebo jiný zvířecí kamarád mnohým lidem nahrazuje jiného člověka. Nemají bohužel všichni štěstí mít vedle sebe dobré lidi.

Když dva říkají totéž, není to vždycky totéž. Než si kdokoliv pořizuje psa, či jiné zvíře, měl by dopředu vědět, co tato péče obnáší. Byla by to taková prevence proti přeplněným útulkům. Jak si jinak vysvětlit, že tato zařízení se nejvíce plní po letních, či vánočních prázdninách? Vím že na tomto portálu je hodně lidí kteří své čtyřnohé přátele mají, vzorně se o ně starají a věřím, že právě oni pochopí, že tento článek není nikterak namířen proti nim. Pokud ano, tak mne to mrzí, ale v tomto článku jsem psala o svých poznatcích a pocitech. Sousedi mají Německou dogu, 90cm v kohoutku, doma ji nikdy neměli a tolik lásky a péče co dostává by ji mnohé děti mohly jen závidět.