Fotoreportáž: Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp
Foto: Alena Tollarová

Fotoreportáž: Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp

10. 9. 2018

Konečně přišla zpráva o vernisáži fotografií ze soutěže Děti očima seniorů. Bude se konat v Praze 4. září 2018. Sláva, mám tam taky fotečku. Rozhoduji se, mám nebo nemám jet. Pojedu. Ono se to lehce řekne, ale pocházím z kraje, odkud je cestování velmi ztížené. Pokouším se sehnat ubytování v Praze, protože spát pod mostem se mi opravdu nechce. Úkol nad lidské síly. Cenově přijatelné ubytování prostě neexistuje. Jsem zklamaná. Konečně, noc za 450 Kč, to jde. Cena za noc v 18-ti lůžkovém pokoji, spadla mi brada. To bych teda nedala.
V nouzi poznáš přítele
Na mé postesknutí na chatu se mi ozvala roudnická Alena a podala mi pomocnou ruku. A hned mi nabídla ubytování alespoň na dvě noci, vylezeme na Říp.
Ručník si nevoz, máme jich dost
... no, řekněte, nerozesmála by vás taková sms. Mě teda ano. A tak si balím zavazadlo a ručník opravdu neberu. Vyrážím vlakem do Roudnice nad Labem. Je ve mně docela malá dušička. Cestování vlakem na větší vzdálenost je pro mě tvrdý oříšek. Ale spoje pěkně navazují a já se blížím k cíli své cesty. U vlaku mě čeká Alena, před nádražím Zbyněk (její muž) s autem. Máme málo času, když se chceme před vernisáží trošku projít Prahou. Po obědě nás Zbyněk zaveze do Prahy na metro. Připadám si jak ve snu. Vše je perfektně načasované a zorganizované.
Jsme obě s Alenou stejně postižené – fotíme hodně a rády. DO IC na Praze 3 přicházíme na poslední chvíli, přivítáme se s přáteli, přezujeme nožičky z pohodlných do nepohodlných botiček a vernisáž může začít.
Po vernisáži jdeme nakouknout do redakce našeho íčka a pak na kafičko. Společnost nám dělají dvě Hanky, strakonická a pražská. Loučíme se u vlaku, druhý den nás čeká výšlap na Říp.
Vyrážíme hned po sedmé hodině. A zase nás kus cesty odveze Zbyněk. Krajina se halí do mlhy, ale sluníčko se dere přes mlhovinu. Bude krásný den. To ještě netušíme, že mlha bude celý den.
Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp
Splnila jsem si sen, zdolala jsem Říp. Alenu pasuji za hlavní průvodkyni íčkařů na Říp, protože jak jistě mnozí z vás ví, nejsem zdaleka první, kdo byl s Alenou na Řípu.
Po obědě máme naplánovaný výlet po Českém středohoří. Nasedáme do auta a já obdivuji malebnou krajinu, kam oko dohlédne a mlha dovolí. Jednotlivé kopečky se vynořují před námi a auto ukrajuje ze stanovené trasy kilometr za kilometrem.
Jsem svým hostitelům nesmírně vděčná za poskytnutý azyl, za možnost poznat, alespoň lehce, tento kouzelný kout naší země, ale především za projevené přátelství.
Aleno, Zbyňku, děkuji.

Jediné, co nám při fotografování chybělo, bylo dobré světlo. Ale i tak jsme si to pěkně užily.


Autorkou úvodní fotografie a fotografie č. 4767 a 5033 je Alena Tollarová.

 

Můj příběh
Hodnocení:
(4.9 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Je fajn, že jste se spolu domluvily a stihly jste nejen Říp, ale i vernisáž foto výstavy i60 v Praze, na kterou přijela Elenka z takové dálky.
Lenka Hudečková
Elenko, moc pěkný článek, já jsem Říp ještě stále nezdolala, i když jsme často jeli "okolo". Je super, když se najdou přátelé, kteří poskytnou nejen azyl, ale i výlety atd. A to je dobře...krásné fotky...
Lidmila Nejedlá
Vzpomínám nejen na Říp, ale i na placky, které přinesla Ála v batohu až na vrchol.
Ilona Erika Kolář
Ten nápis si pamatuji, ale cesta na Říp se mi nikdy moc nelíbila .
Alena Tollarová
Aničko????? Věro???? :)
Hana Polednová
Elen, moc hezký článek a fotky taktéž. Obdivuji, kolik jste toho stihli projet a prošlapat. Tvé rozhodování jet nejet do Prahy zvítězilo a určitě i ta dálka vlakem za to stála. Mám radost, že jsem se s tebou opět po 3 měsících setkala a díky Ále jsi mohla pobýt v Praze a ještě jsi navštívila spoustu krásných míst na druhém konci republiky. Moc se mi líbí, jak si přátelé z íčka pomáhají.
Mirek Hahn
Taky jsem tam před pár lety vystoupal. Bylo dost teplo a v tom prudkém svahu jsem propotil všechno. Být tam tenkrát zavřená hospoda...., tak na mne nahoře mohli akorát nahrnout mohylu...
Radovan Cakl
Mirku, máš pravdu. Ještě před 3 lety jsem to touto dobou s děvčaty z íčka také zvládl, jen s hůlkami a bez cepínu, ale byl jsem rád, že dolů mě svezl autem průvodce. Ale dnes už by to byla pro mne K2, takže nezbývá, než vrcholovému týmu gratulovat :-)
Mirek Hahn
Blahopřeji ke zdolání našeho národního krpálu :-) Daly jste to alpským způsobem, bez postupových táborů a bez kyslíkových lahví. Fakt je to namáhavý stoupák.
Hana Rypáčková
Tak to má být...Příště to bude Eleno okružní jízda ....Prima výlet...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.