SOS
Foto: autorka

SOS

2. 11. 2018

Dobré ráno,d obré poledne, dobrý večer, dobrou noc. Kdybych žila v pohádkovém světě a byla vílou "televizorkou", takto bych zdravila všechny posluchače, protože v pohádce si můžeme určit sami čas, jak chceme. Kdyby, kdyby, kdyby, . . .

Jenže já nežiji  ani v pohádce, ani  pohádkový život, nýbrž obyčejný reálný život v dvacátém prvním století.

Pokolikáté již?

Nevím. Jen vím, že se jedná o těžkou zkoušku, mám příšerný strach a  nevím, zda obstojím.

Ty to zvládneš, ty to určitě zvládneš!  Nikdo na tomto světě nedostane naloženo víc, než by neunesl.

Sbírám poslední síly a pozoruji sama sebe ve vesmírné hře.

Pokolikáté již?

Nevím. Jen vím, že hraju roli, a trochu mě to uklidňuje. Mám štěstí, že jsem to dotáhla až sem, poněvadž většina lidí vůbec netuší, že hraje roli.

Vydrž, vydrž! Vždyť je to jen hra, vesmírná hra!

Pokolikáté již?

To není důležité. Drž se. Ve hře obstojíš, jen pokud znovu otevřeš své srdce a všechno přijmeš. I to dobré, i to zlé. A pamatuj, že  nikdy na to nejsi úplně sama.

Co bude potom?

Další vesmírná hra. Ovšem s tím rozdílem, že už jen TY bude tvořit roli, kterou budeš hrát.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Ilono, nemám potřebu Ti psát sáhodlouhý referát a kohokoliv posuzovat, nebo odsuzovat. Pokud se v tom vyžíváš Ty, tak klidně pokračuj a věz že, ať píšeme cokoliv, komukoliv a o komkoliv, vždy to vypovídá o nás samých. Každý jsme zkrátka nějaký.
Ilona Erika Kolář
Děkuji všem za komentáře, bylo to pro mě velice přínosné. Ten, kdo pochopil, tak ví, jinak moc děkuji za podporu. Borku, určitě se někde setkáme. Zuzko, kéž bych byla dak daleko, ale to opravdu ještě nejsem a dlouho nebudu. Alenko, vidíš, že vše je správně nasměrovováno a načasováno. Jitko, tvůj komentář mě vůbec nepřekvapil jako mě nepřekvapí, co bude následovat po mé reakci. Jsem ráda, že máš život jako pohádku, že to takhle bereš, ale já ti to nevěřím. Můžeš se snažit přesvědčit ostatní i sama sebe, ale z tvého příspěvku, nemůžu si pomoci, cítím pýchu a pohrdání ostatními. Takovýmto tónem nepíše člověk vyrovnaný který má podstatné věci v životě vyřešeny, ten to totiž nemá zapotřebí. Toho by totiž ani nenapadlo neustále připomínat a upozorňovat v každém druhém příspěvku, že mu ostatní hází klacky pod nohy. Jestli chceš reagovat trochu více, klidně mi napiš do vzkazů.
Anna Čípová
Zvládnu to, zvládneš to, zvládneme to? Tyto otázky k mé životu patří. Jen nechci řešit, co bude, až tu nebudu.
Soňa Prachfeldová
Je asi snažší si říkat, že život je jako divadelní hra, že vše je jako. Ale tento život žijeme jen jednou a doopravdy a někdy je opravdu krutý k jedincům, kteří se ničím neprovinili . Těžko jim říkat, že je to karma. Jen by mně moc zajímalo, zda snad jednou se setkám se známými mi lidmi, či nikoli a já bych tak ráda ... to nikdo neví, ale to že se nic neví, neznamená , že to není
Marie Doušová
Život je boj , a kdo nebojuje nežije......Chce to sílu, víru a odhodlání zvítězit . Držím palce.......
Hana Rypáčková
Dušičková úvaha. K zamyšlení. Myslím, že to zvládneš Ilono. O některé role prostě nestojíme.Taky jsem pochybovala a zoufala si. Člověk hodně vydrží. Ovšem , někdo si v každém ohledu vede vždy skvěle.
Jitka Caklová
"Mám štěstí, že nemusím rozhodovat za druhé".
Jitka Caklová
Dovolím si napsat, že dobré ráno, dobré poledne, dobrý večer, dobrou noc mám permanentně, protože i z reálného života se dá udělat pohádka. Proč bych o sobě měla pochybovat a "házet si klacky pod nohy", když je stále ještě dost těch, kteří to rádi udělají za mě :-) Žiji svůj život a kdybych o sobě měla pochybovat, už dávno bych to musela "zabalit" :-). Přeji všem krásné dny.
Alena Tollarová
Já jsem se nevyděsila. Spíš zamyslela, proč Tvůj článek vyšel zrovna teď. V pondělí mě úplně nevinná příhoda přímočaře hodila o 9 let zpátky a byl tu najednou stejný pocit, jaký jsem měla tenkrát a o kterém jsem si myslela, že jsem nad ním zvítězila a nemůže se vrátit. A tak si říkám s Tebou, Ty to zvládneš. Ano, vždycky to nakonec zvládneme ...
Eva Mužíková
Ilono, ráda čtu Tvé příspěvky, tentokrát jsem se i já lekla, že máš nějaký problém...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.