SOS
Foto: autorka

SOS

2. 11. 2018

Dobré ráno,d obré poledne, dobrý večer, dobrou noc. Kdybych žila v pohádkovém světě a byla vílou "televizorkou", takto bych zdravila všechny posluchače, protože v pohádce si můžeme určit sami čas, jak chceme. Kdyby, kdyby, kdyby, . . .

Jenže já nežiji  ani v pohádce, ani  pohádkový život, nýbrž obyčejný reálný život v dvacátém prvním století.

Pokolikáté již?

Nevím. Jen vím, že se jedná o těžkou zkoušku, mám příšerný strach a  nevím, zda obstojím.

Ty to zvládneš, ty to určitě zvládneš!  Nikdo na tomto světě nedostane naloženo víc, než by neunesl.

Sbírám poslední síly a pozoruji sama sebe ve vesmírné hře.

Pokolikáté již?

Nevím. Jen vím, že hraju roli, a trochu mě to uklidňuje. Mám štěstí, že jsem to dotáhla až sem, poněvadž většina lidí vůbec netuší, že hraje roli.

Vydrž, vydrž! Vždyť je to jen hra, vesmírná hra!

Pokolikáté již?

To není důležité. Drž se. Ve hře obstojíš, jen pokud znovu otevřeš své srdce a všechno přijmeš. I to dobré, i to zlé. A pamatuj, že  nikdy na to nejsi úplně sama.

Co bude potom?

Další vesmírná hra. Ovšem s tím rozdílem, že už jen TY bude tvořit roli, kterou budeš hrát.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Lasáková
Ano, všichni jsme loutky v divadle zvaném život. Nemáme svobodnou volbu v tom, co se nám děje, ani v tom, co cítíme, je to dáno přírodou v nás. Jedinou volbu, kterou máme je uvědomit si, odkud to vše přichází a děkovat. Využít to jako pozvánku, abych na tento zdroj myslela a byla s ním v kontaktu. Také v životě procházím zkouškami. Pokolikáté.
Ilona Erika Kolář
Děkuji Evo.:)
Eva Krausová
Rozumím Ilon. Prostě se opatruj, protože ne vždy je dobré ráno, poledne, večer a noc... A daleko silnější jsou lidé, na které bývá mnoho naloženo.
Jitka Caklová
Dnes jsem se čtyřdenním zpožděním otočila kalendář nad psacím stolem (proč právě dnes?) a v něm čtu: "Strach by nás měl ochránit před nebezpečím, ale většinou nám komplikuje život ve chvílích, které až tak nebezpečné nejsou. Bojíme se neznámého, obáváme se selhání, nebo i úspěchu. Máme strach o druhé. Děsí nás změny a neumíme si představit, jak v nové situaci obstojíme. Každý z nás někdy upadne. Záleží na nás, jestli se rozhodneme vidět své pády jako trauma, nebo jako poučné lekce. Probuď v sobě odvahu, zvědavost a důvěru. Zachovej si jasnou mysl a nenech se ovlivnit smyšlenými katastrofickými scénáři. Nikdy dopředu nevíme, jak to nebo ono dopadne. Každá zkušenost má svůj smysl, který pochopíme až později. Vyměň strach za důvěru, že vše je, jak má být." Řekla bych, že i na jeden život až až.
Jitka Caklová
Napsala jsem, že já nemám potřebu psát Ti sáhodlouhý referát ("do vzkazů) a v tom je trochu rozdíl. Souhlasím, že vše, z Tvé strany podstatné, už jsi mi napsala.
Ilona Erika Kolář
JItko, na jednu stranu nechceš, jak říkáš sáhodlouhý referát a na závěr mi dáš nesmyslnou otázku, na kterou, kdybych měla odpovědět, vydala by min. na půl stránky. Takže dále ode mne už bez komentáře, protože vše podstatné tu bylo řečeno.
Jitka Caklová
Co lidí by se cítilo jako v pohádce, kdyby večer mohli uléhat do SVÉ postele a ráno se probouzeli v teplé posteli, do které jim neprší, mohli se ohřívat u rodinného krbu, netrpěli v bolestech a neumírali v osamění, bez toho, aby jim někdo držel a hladil ruku. O tom je život a je jedno pokolikáté. A stejně jako Anička, nechci řešit co bude, až tu nebudu. Milí bychom na sebe měli být jako nahoře, abychom nebyli zklamaní, když na svět přijdeme.
Hana Šimková
Ano,život je velké jeviště, a mi jsme herci. Já se snažím žít hlavně veselohry. Truchlohry mě nebaví.
Jitka Caklová
"Co cítím a vnímám, to jsem já a je to moje jediná jistota."
Jitka Caklová
Ještě se zeptám, jak píšeš v závěru článku: Ty umíš otevřít své srdce, všechno přijmout, dobré i to zlé? Na čí straně je dobro i zlo, které vidíme svýma očima?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.