Martinská husa
Ilustrační foto: pixabay.com

Martinská husa

9. 11. 2018

Touha být něčím prospěšný je pro seniory příznačná. Moje maminka už pár let bojuje statečně s Alzheimerovou chorobou, ale neustále vyhledává každičkou příležitost někoho potěšit.

Maminčina potřeba dělat všem radost a být užitečná sahala v minulosti často až za hranice lidského chápání. Na její husarský kousek s martinskou husou nelze zapomenout, protože byl obzvlášť vypečený.

V těchto dnech je to přesně deset let, co chtěla udělat radost svému čerstvě ženatému vnukovi, a tak mu k jeho svátku upekla husu. Naporcovala ji, do krabiček utěsnila moravské zelí a domácí houskový knedlík, přidala bonboniéru a láhev Svatomartinského. Potom pečlivě zabalenou krabici odnesla na poštu a se značným předstihem poslala z Brna do Teplic. Nikomu nic neřekla a netrpělivě čekala na odezvu.

Martin byl však v té době na soustředění mimo domov a jeho ženě odmítli zásilku vydat. Babička totiž napsala adresáta pěkně po staru: „Pan Martin Slavík s chotí“ – a tento výraz pro manželku slečna za přepážkou prostě neznala. Nepomohla ani občanka. Balík tedy zůstal tři dny na poště. Bohužel ihned po návratu ze soustředění musel Martin i se svojí „chotí“ zase narychlo odjet, takže krabici jen vyzvedli na poště a nechali další dva dny nerozbalenou v předsíni. Nemohli tušit, že jim babička poslala sváteční oběd.

Když moje zlatá maminka skoro týden marně čekala na telefonát a slůvka díků, zavolala mi – a musela s pravdou ven.

Nechtějte vědět, co všechno si tenkrát za to „překvapení“ ode mě vyslechla. Bylo nám jí všem strašně líto, kolik času, práce, peněz a hlavně lásky investovala úplně zbytečně.. Ale zároveň nám i sobě poskytla bohužel další důkaz o dobrých úmyslech, kterými je dlážděná cesta do pekel. No, aspoň že víno a bonboniéra to přežily…

Martinskou husu se zelím už naše babička nikdy v balíku nepošle, tím jsem si jistá. Ale pár domácích klobásek z Moravy mému muži ve svém kufříku vždycky propašuje. Bývají obvykle pečlivě zabalené mezi ponožkami a týdenním boxem na léky…

Hezké vztahy a husičku s křupavou kůrčičkou vám přeje

Glosa Hany Švejnohové
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Mirka Motyková
Moc pěkně napsáno....dnes jdeme na husičku i my...dobrou chuť...
Anna Potůčková
Krásný příběh ale také krásné dělání chutě na výbornou Martinskou husu. Rodiče husy chovali kvůli péří a tak v dětství jsme měli husu i o Vánocích.
Eva Mužíková
Váš příběh mi připomněl doby, kdy mně a sestře posílal tatínek / řezník / v balíku domácí párky a salámy. Ty ale díky trvanlivosti došly v pořádku i přes případné zdržení někde na cestě.. Hezký milý příběh.
Eva Balúchová
Hezký příběh,hned jsem dostala chuť na husičku.11.11.se chystám na Svoboďák na mladé víno a husička třeba někde taky bude.
Věra Ježková
Úsměvně dojemný příběh.
Jana Šenbergerová
Tak to já martinskou husu ani nepeču, natož abych ji někomu posílala. :-) Pěkný příběh. To já jednou dostala od maminky poštou něco křehkého, co se ani pořádně poznat nedalo. Maminka nemohla pochopit, jak se to mohlo stát, když na balíku byla nepřehlédnutelná cedulka POZOR, SKLO.
Zuzana Pivcová
Je to úsměvné, ale taky lidsky chápavé. O poště jsme si tu již několikrát říkali. Že nevydali zásilku vnukově manželce, to je na pováženou, pokud tam nebylo napsáno do vlastních rukou.
Dana Puchalská
Hezký příběh. Děkuju.
Dagmar Bartušková
Není nad příběh ze života. Pobavil. Obzvlášť ty klobásky mezi ponožkami. :-) Díky!
ivana kosťunová
Naše pošta je vůbec zvláštní útvar. Svoje základní poslání - doručovat dopisy- plní velmi nedostatečně, o to striktněji postupuje při vydávání zásilek. Úsměvné je, že když nás pošťák zastihne doma, vydá zásilku komukoliv, kdo je v bytě přítomen, ale na poště vydají pouze adresátu. Já myslím, že váš syn stejně ocenil babiččinu snahu udělat mu radost, a lahev Svatomartinského vína také našla své využití. Přeji vaši mamince ještě dlouhý život.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.