Škoda z lásky: Škodověnka
Ilustrační foto: skoda-storyboard.com

Škoda z lásky: Škodověnka

22. 11. 2018

Přiznám, že první, co mě napadlo po přečtení názvu akce, je píseň, kterou zpívá Josef Bek. Určitě si na ni všichni z i60 vzpomenou. Ještě dnes mě rozezpívá. Zkusím:

 Rozezpívala i Vás?

„Škodovjenka“ – hmm, je s ní spojena řada prožitků i požitků v mém životě.

Tak hned ten první. Má první láska vlastnila Škodu Octavii. A často, stejně  jako dnes, se první doteky odehrávaly právě v jediném dostupném intimním prostoru, tudíž v „Oktávce“. První společné výlety, první vyslechnuté historky a legendy z její minulosti, první poruchy i opravy.

Třeba historka o návštěvě na venkově, kdy dostal řidič plato vajec a pak během jízdy musel prudce brzdit. Tak ta byla dobrá. Vejce byla v tekutém stavu snad všude. Jak jsem koupila, tak prodávám, ale i já se musím usmívat, ačkoli jsem nezažila na vlastní nos. Ano, nos, protože vejce byla prý cítit ještě dlouho potom.

Snad na vysvětlenou, tahle zelená „Oktávka“ měla ruční řízení. Pedály a jejich ovládání převedeny na ruce. Mládenec, její majitel, měl po onemocnění ochrnuté nohy a kola autíčka mu je nahrazovala. Kam se hnul, tak s „Oktávkou“. Tudíž i do VŠ školy, na rande, výlety... tolik radostí uměla dávat a on a později my jsme je s radostí přijímali.

Čas se posunul a mládenec vlastnící „Oktávku“ ji musel vyměnit  za „Škodověnku 105MB“. Krásně červenou. Co však nevyměnil, byla spolujezdkyně. A považte, aby čtyřmístné autíčko bylo vytížené, pořídil si ještě další mrňavé spolujezdce a taky potenciální auto-žáčky. Postupně dva. A byli jsme plní.  A aby se auto-žáčci nenudili, vydalo se čas od času teď už naše stopětkové autíčko na BOAS. Pro neznalé vysvětlím. Jednalo se o branně orientační soutěže autem. Obklopily nás slepé mapy, čili „slepky“, pohádky, chlupaté čáry, azimuty..., ale především spousta bezva přátel a jejich dětí, s kterýma naše děti rostly až vyrostly. Pravda je, že by to asi jedno autíčko „nedalo“. V průběhu auto-radostí jej nahradila „Škodověnka 120“.  Neměla hezkou barvu. Takovou „ pokakanou“, ale měli jsme ji stejně rádi. Dávala nám čtyřem obrovskou dávku svobody stejně, jako její barevnější předchůdkyně. I Ona, ačkoli „pokakaná“, se zúčastnila společně s námi našich spanilých BOAS jízd. Bez kolize a myslím, že s radostí. Kdy byla smutná, tak to snad jen ve chvíli, kdy jsme ji my nevděčníci vyměnili za „Škoda Favorit“. Modré a rádoby lepší autíčko, jen tam někde v hlavě je a bude zasunutá „zelená Oktávka“ a její oblé, ženské tvary. Nebo už je to pouze iluze? Kdo ví. V jedné chvíli pro mě byl „Favorit“ ale nenahraditelný. Vyjeli jsme poprvé za hranice. Do Francie na Riviéru. Proč ne, bylo to najednou tak zázračně normální a samozřejmé. Jenomže „Škodověnky“ nebyly zvyklé. Asi. Pouštěly je pouze na kratší jízdy po krásách naší české zelené "oázy", k Baltu, Balatonu a tak podobně. Do Lví zátoky, hmm, to je dálka. Po cestě nám praskla zátka chladící tekutiny. Bylo jí horko, na Riviéře byla "Škodověnka" poprvé. Stáli jsme nad motorem a dumali  co s tím. Jenomže „Škodověnky“ ani jejich řidiči se  tenkrát , v "dřevních" časech nevzdávaly. Ucpávací kolík  z nesavého dřeva šroubováku vyřešil dojezd ne pouze na místo s poetickým jménem Saint-Maxime, ale až zpět domů do zelené oázy České republiky. Jo, jen  francouzští ekologové nás „sepsuli“, za na silnici vyteklou chladící tekutinu. Ani se jim nedivím a opravdu hrozně jsme se styděli. Škola života, kterou si fakt pamatuji dodnes a je to moc let. Psal se rok 1995-6.

Pak najednou přišel „Velký třesk“ a asi ne pouze v přístupnosti ke značkám aut. Různorodé značky aut se hrnuly do našich hlav a každá slibovala tu nejlepší a nejdokonalejší kvalitu. Naše řízením omezené hlavy vnímaly však pouze jednoduchost v ručním řízení. Kdo neřídil nikdy rukama, asi nepochopí. No a nové značky tehdy nabízely automatické převodovky a tím i obrovské zjednodušení řízení pro lidi, s kterými nechtějí nohy tak úplně spolupracovat. No, přiznám , vyměnili jsme „Škodověnky“ postupně za Citroen, Opla a Toyotu.

Ta „naše“, no ne tak úplně naše „Škodověnka“ však také nezahálela. V průběhu let se naučila uspokojovat i náročné zákazníky typu „paraplegiků“. Stojíme před dilematem výběru našich „nohou“ a „Škodověnka“ stojí , znovu už stojí, v první řadě. Osaháváme, porovnáváme, vnímáme, kombinujeme... vybíráme! Vybíráme už zase pouze dva. Dva junioři už si vybírají sami. „Škodověnky“

Nedivíme se. Po té letité zkušenosti..

Soutěž: Škoda z lásky
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Krásný životní příběh a mnoho mnoho mnoho km s autem, které si jistě dobře vyberete.
Zdenka Jírová
Takže Škodověnka vás provázela celým životem. Nás provázelo jedno auto asi 20 lety společného života, ale nebyla to Škodovka, tak o tom sem nemohu psát. Byl to od vás dobrý námět.
Zuzana Pivcová
Vlastně jste tu se Škodověnkou podala i Váš rodinný život. Velmi si toho vážím. Tak ať si se škodovkami zůstanete věrní i nadále! Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 9. týden

Sledovali jste také Mistrovství světa v biatlonu? Pokud ano, tak určitě budete znát odpovědi na kvízové otázky, které se tento týden budou týkat právě biatlonu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jakou největší výhodu má podle Vás zasílání důchodu na bankovní účet?

Ušetřené finance

21%

Bezpečnost

21%

Pohodlí

19%

Ušetřený čas

20%

Žádnou, důchod si vyzvedávám osobně a neplánuji to měnit

20%