Zdalipak se žije snáze
v zimě lidem v krásné Praze
než na vsích, kde zdravé povětří
lidi snad nemocí ušetří?
V tramvajích kašel a kýchání
člověka dohání k zoufání.
V metru zas zhoubné bacily
odolnost mnohých bacily.
Napadnou tři centimetry,
zafoukají trochu větry
a sněhová kalamita
dopravou hned těžce zmítá.
Jedním okem čučet vzhůru,
zavčas zmerčit sněhu fůru
a druhým zírat pod nohy,
když chodník klouže přemnohý.
Ortézy, berle, obvazy,
slunce smog sotva prorazí.
Šedý sníh či hnusná břečka -
jak ve zdraví tu dobu přečkat?
Snad aspoň někde na okraji
sníh bílý jak sníh občas mají.
Kostel, domky a zahrady
jak na obrázcích od Lady.
(Je to jen jeden z pohledů –
ten poetický nesvedu.)