Mikuláš, pusinky a chlebíček
Ilustrační foto: pinterest.com

Mikuláš, pusinky a chlebíček

3. 12. 2018

Už zanedlouho budeme v ulicích potkávat Mikuláše, anděla a čerta. V obchodech láká spousta dobrot „do punčochy“, kterou jsme si jako malí dávali za okno v očekávání, že nám do ní Mikuláš v předvečer svého svátku něco dobrého nadělí.

Mnoho rodin tuto tradici udržuje dodnes, byť se zmodernizovala punčocha i její obsah. Ale něco v ní „ze starých časů“ může uvíznout i nyní.

Současní šedesátníci si budou nejspíš pamatovat na oblíbené „kafíčko“ - sáček se zelenými a hnědými bonbony v podobě kávových zrnek, barevné kokosové suky, hady, žužu, lipo, čokoládové kaštany, polévané půlměsíce želé z velimské čokoládovny. Obvykle nechyběla mrkev, brambora či kousek uhlí. Jejich rodiče ale navíc znají mikulášské pusinky nebo dokonce svatojánský chlebíček.

Pochoutka s překvapením
Mikulášské pusinky jsou již většinou zapomenutým pojmem, ale možná právě proto je opět opatrně zkoušíme. Příprava není složitá. Sušené švestky zalijeme trochou vody a povaříme ne úplně doměkka. Mezitím si z opražených nastrouhaných lískových oříšků, stejného množství nastrouhaných mandlí a bílku vypracujeme tužší mandlové těsto. To pak na válu propojíme s moučkovým cukrem, bílkem a kandovanou pomerančovou kůrou. Tuhou hmotu rozdělíme na dílky podle počtu švestek. Šištičku těsta vložíme do rozpůlené a osušené švestky. Z bílků ušleháme tuhý sníh, do něhož zapracujeme moučkový cukr, zkrátka jako na klasické pusinky. Lze vmíchat též trochu kakaa. Hmotu nastříkáme na pečicí papír coby hnízdo pro švestku. Do každé hromádky zanoříme švestku s mandlovou peckou a zakryjeme další vrstvou sněhu tak, aby nebyla vidět. Pozor! Pusinky hodně nabudou, takže s tím při jejich rozmístění na plech musíme počítat. Pečeme v mírně vyhřáté troubě, nebo spíše sušíme do té doby, než pochoutka na povrchu ztvrdne. Můžeme pak ještě potřít žloutkem a nechat v teplé troubě zrůžovět, ale není to nutné. Klasické pusinky patří mezi běžné vánoční cukroví, někdo je přibarvuje a v rozličných tvarech také věší na stromeček. Ty mikulášské můžeme ozdobně zabalit, „omašličkovat“, naskládat do košíčku jako sněhové koule, fantazii se meze nekladou. Sladce se rozplynou na jazyku a jako bonus uvnitř čeká navinulá křížala s mandlovou pecičkou.

Dříve lusky, dnes pamlsky
Svatojánský chlebíček v obchodě nebo na trhu už pamatují jen ti nejstarší z nás. Byly to velké tmavohnědé lusky s pórovitou dužninou a sladkými semínky, které se před lety hojně dovážely (dnes spíš jako krmivo). Jde o plody rohovníku obecného, stromu z oblasti Středomoří, kterými se na poušti údajně živil sv. Jan Křtitel. Nezralé lusky jsou zelené. Určitě jste tento zajímavý, často až čtyřmetrový strom, potkali někde na dovolené. Rozemletím vnitřní dužniny pražených lusků vzniká karob. Lze jím částečně nahradit kakao, přidává se do čokoládových tyčinek, najdeme jej v řadě výrobků v prodejnách zdravé výživy. Karobová mouka obsahuje hodnotné bílkoviny, podporuje trávení, je velmi užitečným antioxidantem. A tak se vlastně se svatojánským chlebíčkem můžeme setkat klidně i v současné mikulášské nadílce, byť ve zcela jiné a příjemnější podobě. Ta původní prý nebyla nic moc.

Mikuláš Vánoce
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Puchalská
Vždy jsem chtěla ochutnat bonbóny fialky. Nevím proč. Asi ten název. Pak jsem si je jako větší koupila a vůbec mi nechutnaly. Ale vonělo to náramně.
Blanka Bílá
Hezký večer, vždy jsme se těšili, Mikuláš většinou za oknem nechal burské oříšky, nějaké ovoce, sem tam něco z čokolády, a vždy perníkového čerta i Mikuláše, třeba i pastelky a omalovánky.U babičky a dědy nechybělo uhlí, brambory nebo řepa, tak nějak pro výstrahu, aby jsme nezlobili.Svatojánský chlebíček jednou koupil tatínek, jako svou vzpomínku na dětství, byl zklamanější než my, byl betonový... Na půlměsíce želé a hady vzpomínám ráda, u hadů jsem vždy první snědla hlavu, abych se na ní nemusela koukat, kokosové suky byly taky oblíbené a pamatuji, že se prodávala tato hmota i na váhu.
Zuzana Pivcová
Se svatojánským chlebíčkem jsem se setkala po letech při svém zájezdu na Kypr, když jsme jeli na výlet do pohoří Troodos. Ukazovala nám to průvodkyně, ale byly to opravdu tehdy zelené lusky. Ani jsme nezkoušeli je utrhnout.
Jana Šenbergerová
Na svatojánský chlebíček se pamatuji velmi dobře, moc mi chutnal. Jen si nedovedu představit, že by se jeho semena dala jíst. Byla velmi tvrdá. Ve wikipedii jsem k tomu našla toto: "Semena se ve Středomoří v minulosti používala jako závaží. Z hmotnosti semen tohoto stromu byla odvozena jednotka hmotnosti, v níž se udává hmotnost drahých kamenů, klíčová pro jejich ocenění. Důvodem je skutečnost, že velikost a váha těchto semen je poměrně uniformní a v uvedené oblasti světa jsou běžně dostupná. Semena dostala v arabštině jméno "kharrub", v řečtině "kerátion", z čehož vznikl i český název „karát“.[5] Tento systém byl posléze standardizován a 1 karát byl definován jako 0,2 gramu."
Věra Ježková
Ivanko, ano. Oboje jsem milovala. Pendrek se po letech objevil.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 51. týden

Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.

AKTUÁLNÍ ANKETA