Silvestr o samotě neškodí
Ilustrační foto: ingimage.com

Silvestr o samotě neškodí

29. 12. 2018

Velká společnost, hlučná zábavy, tanec, hodně jídla a pití, ráno trošku bolící hlavička. To je všeobecně vžitá představa, jak by měl probíhat poslední den roku. Když ho takto neprožíváme, někdy podléháme smutku a myšlenkám: Všichni se baví, jen já jsem sám. Jenže spousta lidí tráví Silvestr o samotě a v klidu záměrně. Užívají si to tak.

Obrázek single žijícího člověka vyššího věku, který neslaví Silvestr. To je v očích mnoha lidí symbol jakési životní prohry, něčeho, jak by skončit nechtěli. V mládí totiž mají poslední den roku spojený s bujarými oslavami, se spoustou pozvánek na akce, s představou, že úspěšný a oblíbený je pouze člověk, který neví, jakou nabídku na silvestrovský mejdan si v té přemíře všech vybrat. Když se náhodou stane, že mejdan neklapne a mladý člověk zůstane doma, je to často katastrofa. Přichází pocity: Nejsem oblíbený, nikomu se nelíbím, kamarádi mě nemají rádi, panebože, já snad budu poslední den roku s rodiči, no to nepřežiju!

Jenže, čím je člověk starší a prochází různými životními etapami, názor na způsob trávení posledního dne roku mění. Lidí, kteří záměrně Silvestr tráví doma, sami, v klidu, přibývá. Mnohdy jsou zváni do společnosti, k přátelům, ale omluví se, vymluví se, že už něco mají. Prostě proto, že je jim samotným dobře a už mají dost spojování posledního dne roku s oslavami. Někteří se už prostě naslavili dost.

„Naposledy jsme s manželem byli před dvěma roky na silvestrovské oslavě v našem kulturním domě. Nebylo to špatné, ale najednou jsme si oba uvědomili, že se moc nebavíme. Jídlo nám moc nechutnalo, pít už kvůli lékům moc nemůžeme. Tak jsem koukali, jak lidi tančí. Povídali jsme si se sousedy a vlastně jsme se těšili, až po půlnoci půjdeme domů,“ vypráví třiasedmdesátiletá Hana z Ostravska. Jenže jí připadalo, že Silvestr se přece musí trávit ve společnosti. Že by nebylo správné sedět doma u televize. Byli s manželem zvyklí do společnosti chodit, dříve mívali hodně kamarádů.

„Někteří kamarádi nám zemřeli, někteří jsou nemocní. Tak jsme si řekli, že tu tradici Silvestrů mimo domov změníme. Loni jsme ho poprvé s manželem trávili doma a vůbec to nebylo špatné. Nachystali jsme si dobré jídlo, pustili jsme si film, který jsme si předem zajistili, protože jsme nechtěli skončit tak, že budeme přepínat programy a nadávat, že na nich nic není. Bylo to příjemné a letos to uděláme také tak,“ popisuje Hana.

Její kamarádka tráví Silvestra single, protože žije sama. Její další bývalá kolegyně taktéž. Obě jsou tak zvyklé a vůbec nechápou, proč jim lidé říkají: tak proč nejste spolu, proč se vás nedomluví více osamělých a nesejdete se? „Proč bych se měla s někým scházet jen proto, že je poslední den roku?“ říká jedna z nich.

Bohužel, právě vžité předsudky spočívající v názoru, že být sám na Silvestra je jakási životní prohra, mnoho lidí přivádějí do nepříjemných situací. Svou samotou se trápí, i když jim vlastně osobně zas až tak moc nevadí. Jen podléhají všeobecnému názoru, že být sám a neslavit je divné. Právě Silvestr je tak paradoxně podle psychologů nejdepresivnějším dnem roku. Pro ty, kteří jsou z mnoha důvodů sami, ale i pro ty, kteří od něj očekávali perfektní oslavu, ale ve výsledku se při ní nudili, pohádali, příliš opili a podobně.

Podle údajů Českého statistického úřadu je 1. leden dnem, kdy lidé nejčastěji páchají sebevraždu nebo se o to pokusí. „V lednu nám na krizovou linku senioři volají poměrně často, zřejmě jde o to, že začíná nové období, ze kterého mají obavy,“ uvedla Dana Kroupová z krizové linky pro seniory společnosti Život 90. Psychologové se domnívají, že za to může i fakt, že se osamělým lidem takzvaně nasčítaly pocity z Vánoc a Silvestra. Zkrátka, že v nich počátkem ledna vrcholí frustrace ze samoty. Ano, lidé kteří samotu nesou obtížně, jsou mezi námi. Stejně však je mezi námi spousta těch, kteří jejich pocity vůbec nechápou. Silvestr je pro ně běžným dnem roku. Nijak ho neslaví, nijak ho neprožívají, nepřemýšlejí nad ním.

„Co jsem ovdověl, chodím spát o Silvestru před půlnocí. Nechápu, proč bych měl čekat na půlnoc, když jsem zvyklý každý den usínat po desáté. Já byl vždy spáč a vydrželo mi to. Akorát mě naštvalo, když mi volal syn v půl jedné a přál mi do nového roku. To jsem mu vynadal. Ale už pochopil, že si na silvestrovské rituály nepotrpím a mám klid,“ říká dvaaosmdesátiletý Břetislav. Pocitem osamělosti na Silvestra netrpí. „Vím minimálně o pěti lidech vyššího věku z mého okolí, kteří Silvestr berou jako naprosto běžný den podobně jako já. Není nic špatného na tom být sám. Já už si svoje odpil a oslavil za život dost,“ shrnuje.

samota Silvestr
Hodnocení:
(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
ivana kosťunová
Zajímavé téma. Já Silvestr vnímám jako konec starého období a začátek nového období a mám pocit , že bych u toho měla být , i když ne zrovna s partou řvoucích podnapilých lidí. Sejdeme s přáteli, popovídáme o tom, co v tomto roce proběhlo, na co se máme připravit či těšit v roce příštím a po půlnoci uvítáme Nový rok. Dovedu si ale představit, že Nový rok uvítáme i ve dvou, případně i sami. Konec roku ve mně probouzí spíše nostalgii, než bujaré veselí.
Jana Šenbergerová
Také netoužím po hlučných oslavách. Stačí mi rachot ohňostrojů. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.