Moje návštěva u Gabriela za účelem hraní hry Remicubiot a jeho pozvání za účelem sexu.
I když už Gabriel není můj boy frend, přesto jsme v kontaktu. Občas zavolá, co dělám, jak se mám a pokaždé mi vyčítá, že nezavolám já. „Tebe vůbec nezajímá, co dělám. Nezavoláš, ani když víš, že jsem nemocen“. Jeho výčitky jsou pravidelné a míjejí se u mne účinkem. Už dávno si „nesypu popel na hlavu“, ale vždy stručně ukončím jeho nářky stručným „Však mne znáš“. Nedávno zavolal, jestli nemám čas, a navrhl schůzku. Ráda vítám každé vytržení z denního stereotypu, proto jsem souhlasila. Přijel pro mne až k domu, že pojedeme k němu.
Já i Gabriel jsme náruživí hráči hry Rumicubiotu. Je to skvělá hra a každému doporučuji. Dá se koupit i v Česku, dokonce v mnoha provedeních. Tak jsem uvařila kávu, Gábi nachystal hru. Položil hru na stůl a řekl, že musí odejít. Osprchovat se, což v práci nestihl. Z koupelny vyšel na Adama a začal se procházet po bytě. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se chtěl obléci a začít hrát hru. Já ho už nejméně půl roku neviděla nahého, proto mne překvapilo, že celé jeho ochlupacené tělo zešedivělo. Gábi je neuvěřitelně chlupatý, a to po celém těle. Také se objevila pleš a zvětšilo se břicho. Jak jsem ho tak pozorovala, uvědomila jsem si, že nahota opravdu, jak se o tom píše, není vzrušující.
Gabriel se přibližoval ke stolu, u kterého jsem seděla a v klidu popíjela kávu. Vzal si do ruky svůj pyj a začal ho natřepávat. Už stál vedle mne a říkal “Podívej, co děláš. Já Tě vidím a on už stojí v pozoru“. No já nic stojícího neviděla. To, co natřepával, bylo utopeno v jeho dlani. Odhadla jsem, že půjde o něco velmi malého. Tak nevím, co s tím chtěl udělat. Gabriel pokračoval v samomluvě “Já jsem tak vzrušen, s tebou to nic nedělá?“. Já, neukojená, několik měsíců bez muže, bez sexu, ale při pohledu na něj, i kdybych vzrušena byla, tak by bylo po vzrušení. Já viděla jen plešatého, malého, chlupatého nadrženého opičáčka /promiň Gabrieli/. A to, co jsem viděla, to mne vzrušit nemohlo. Ale Gábi to nevzdával, pořád pokračoval v natřepávání, nebral v úvahu můj nezájem. Pokračoval v přemlouvání. Ta scéna mi začala být k smíchu. Nedalo se to vydržet, začala jsem se smát a říkala jsem “Gabrieli, já už nic necítím, protože nemám hormony, to víš, už jsem starší paní“. A pořád jsem se smála. Ale on ne. Posedlý představou sexu se mnou, posedlý jedinou myšlenkou na obnovení našeho vztahu za účelem sexu, mne začal utěšovat. Nabídl mi skvělého lékaře, že zná super člověka, že mne k němu zavede a ten mi napíše hormony, vše co budu potřebovat. Potom mi sdělil, že mi je i zaplatí /to na tom musel být fakt blbě/. Je velmi šetrný a každý výdaj vždy pečlivě zvažuje. Ta „estráda“ mne fakt začínala bavit, a tak říkám Gabrieli, mně už ani hormony nepomůžou, ale ty, vidím /vlastně jsem v té dlani pořád nic neviděla/, jsi na tom dobře". Buď rád, že jsi chlap v kondici, že ti to normálně funguje, určitě nějakou pěknou ženu najdeš." Potěšeně se usmál, tento egocentrický Lev, ale s opruzováním nepřestával. Tato situace pro mne ztrácela půvab, a tak jsem začala být ultimativní a řekla “Gábi,říkám NE!“. Ano je ano a ne je ne. Jestli se hned neoblečeš, zvedám se a jdu." Pomohlo to, dal si říct a šel se obléci. Když se vrátil, znova jsem opakovala “Gábi, určitě si najdeš ženu, mladší, než já“. Celý se rozzářil, ten ješitný mužský, přesvědčený o svých kvalitách. Jak může být někdo tak nekritický, to mi rozum nebere.
Pak už jsme hráli. Sice jsme poseděli a občas něco prohodili, ale návštěva byla poznamenána předcházejícími událostmi. Cítila jsem, jak je rozladěn, že neprosadil své. Já otrávena, tak jsem to brzy ukončila. Stejně jsem pořád vyhrávala, což ještě více zhoršovalo jeho náladu /Lev neumí prohrávat/. V 19.00 mne odvezl domů. V autě celou situaci začal rozpitvávat, kladl mi spoustu zbytečných otázek. Zajímalo ho, jaké to bylo s Mirkem /ten už byl v Bratislavě/, jestli jsem s ním měla hormonů dost, jestli byl lepší a jak jsme se milovali a to pořád dokola. No trapné. Na mou otázku, proč nemůžeme volný čas trávit někdy, jako přátele, mi neodpověděl.
Konečně jsem byla doma. Když jsem ležela v posteli, stačilo zavřít oči, uviděla jsem Mirka a hned jsem byla vzrušena. Představila jsem si naše milování. Z toho je jasné, že to není otázka mých chybějících hormonů. Ale než se milovat s Gabrielem, tak to dám opět přednost masturbaci.