ilustrační foto: pixabay.com

Příběh na 50 slov: Den před tím

14. 1. 2019

Vzpomínat či hledět do budoucna nebo žít současností. Litovat? Osud si někdy prapodivně zahrává. V uších zněla dávná vyznání a melodie. Vstoupila do pokoje a snažila se ignorovat podrážděný výraz v zrcadle. Pohledem zabloudila na fotografii. Před očima se rozběhl film. Nervozita kroužila okolo. Našla viníka. Jubileum. Co s tím?

Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Kolářová 20.1.2019 15:14

Děkuji všem za milé komentáře.

Dana Kolářová 16.1.2019 10:41

Ano Soni, zdraví je nejdůležitější.

Dana Kolářová 16.1.2019 08:52

Zuzano, už proběhlo. A myslím, že nezmeškáš, přihlásí se neodbytně samo. :-)

Soňa Prachfeldová 15.1.2019 18:22

Danuško, ono přijde a ať přijdou další a další. A hlavně budoucnost ve zdraví !

Hana Rypáčková 15.1.2019 09:43

Životnį cesty se větví a po všech cestách se jí nedá. Hlavně se musí jí a jít, ohlížet se jen po tom dobrém..

Marie Novotná 14.1.2019 19:57

Nervozita a jubilea ,jak tě jenom napadla ta slova.------át,no přeci.....át,není žádné stáří.Je to jen několik popsaných listů v kalendáři........jsme jen trochu více plnoletí:se zpívá v jedné písničce.

Alena Tollarová 14.1.2019 19:52

Vzpomínat, hledět do budoucna a žít současností, to všechno patří ke spokojenému životu. Vzpomněla jsem si, jak jsem odmítala přijmout šedesátku a pak se to úplně obrátilo ...

Zuzana Pivcová 14.1.2019 18:54

Podle náznaku mi to, Dano, připadá, že očekáváš jubileum??? Já se do zrcadla dívám jen ráno při každodenní kosmetické úpravě, ale pak už to nechávám být. Možná, že to jubileum dokonce zmeškám. :-D

Jana Šenbergerová 14.1.2019 16:27

Občas také vzpomínám, ale především žiji přítomností s očekáváním dobré budoucnosti. Jubilei se nezabývám. Co bylo už neovlivním, jen to, co je nebo bude, ovlivnit mohu.

Hana Nováková 14.1.2019 13:14

Poděkovat za dosavadní život a s přáním,aby ten zbytek byl alespoň takový jako dosud,ho nechat plynout do posledních dni..

Zpět na homepage Zpět na článek

Dobří lidé stále žijí

Každý z nás tuší, že by měl za svůj život udělat pár dobrých skutků. Ten prozatím největší nás potkal letos na Šumavě. Jeli jsme s manželem a naší sestřenicí Jitkou na Modravu. Seniorskou trojici doplnila čtyřnohá fenka malého pudla. Ta už je také ve svých 13 letech psí babičkou.

Beatrice Novotná

Moje srdce je pašák

Probudila jsem se z narkozy a zjistila, že ještě žiju. Srdce i s novou chlopní tlouklo, i když dost…

Hana Šimková

Každý den je jiný, i když seniorský

Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým krokem"? Mě jo. Zvlášť letos, kdy jaro momentálně usoudilo, že bude létem. Proč? Mé dny, zvlášť ty jarní, řídí počasí.

Ludmila Černá

Můj krásný seniorský den

Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal příjemný den. Budu mít dost času, abych se mohla věnovat zahrádce. V posledních dnech jsem si na ni vyšetřila vždycky jen chviličku a ještě mě pokaždé vyhnal déšť.

Miloslava Richterová

Náš seniorský den aneb na ptáky jsme krátký

Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme již dávno dosáhli důchodového věku, ale stále ještě pracujeme, i když na zkrácený úvazek. Proč? Protože nás naše práce stále baví a naplňuje, zůstáváme v kontaktu s lidmi stejné profese a zároveň nás to občas donutí se naučit něco nového.

Vladislava Dejmková