BŘEZEN
Pranostiky a rčení o větru
Vítr, déšť a sněh a led jako o závod se honí; po suchu máš bláto hned, zima ku konci se kloní.
V březnu vítr z břízy fouká.
V březnu vítr, v dubnu déšť – pak jistě úrodný rok jest.
Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
Mlhy a pranostiky
Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v roce.
Mlha v březnu znamená za sto dní bouřku.
Kolik březnových mlh, tolik červencových lijáků.
Březnové mlhy – letní deště.
Kolikrát v březnu rosa padává, tolik mrazů do velikonoc bývá a tolik mlh přijde v srpnu.
Bouřky v pranostikách
Hřmí-li v březnu, sněží v květnu.
Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
Hřmí-li v březnu, mrzne v dubnu.
Mraky – déšť – sníh
Mnoho dešťů v březnu přináší hubené léto.
Prší-li na suché dny, bude drahota.
Březnový sníh zbavuje píh.
Na svatou Františku déšť, neurodí se brambory. (9. březen)
Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda. (19. březen)
Jestli na den Zvěstování Panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný. (25. březen)
Na den Zvěstování Panny Marie déšť – urodí se rež.
Zvířátka, rostliny a pranostiky
Jehňata-li v březnu na pastvinách skotačí, v dubnu opět do chlévů se potlačí.
Brzké létání vran je znamením nadcházejícího teplého léta.
Březnové hříbě, štěně i podsvinče a dítě bývají dobré.
Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
V březnu sýkorka volá: rozsívej, rozsívej!
Lépe v březnu od hada být uštknutu, než od slunce ohřátu.
Literatura: Strnad, E.: Předpověď počasí podle přírodních úkazů, podle chování živočichů a rostlin. Praha, Levné knihy KMa, 2000.
