Báby tramvajové
Ilustrační foto: pixabay.com

Báby tramvajové

21. 3. 2019

V poválečných letech bylo v Praze asi milion obyvatel. Z toho asi dva statisíce penzistek. Ty se cpaly také do tramvají. Vznikaly následující neopakovatelné situace.

 1. Baba Sklerotická – Stála v tramvaji poklidně se dvěma taškami v ruce. Zírala do dáli. Když už se dveře zavíraly, zařvala „Jéžišmarjá, já vystupuju!“ „Zabýčila“ všemi silami a taškami vyrvala na chodník ještě dvě kolemstojící cestující. Když tak klečely všechny tři na chodníku, dveře se už zavřely a ony s nadáváním pozorovaly odjíždějící tramvaj. Všechny tři se přely, která z nich byla drzejší a vyrvala je všechny ven? Hádka trvala až do příjezdu další tramvaje; po dvou minutách.

2. Baba Zátopek – Hnala se přes vozovku k přijíždějící tramvaji takovým tempem, že i olympijský vítěz běžec, Emil Zátopek, by se za takový běh nemusel stydět. Mohla by s ním úspěšně závodit. Samozřejmě, že baba vlastnila legitimaci ZTPP pro bezmocnost, byla zdravotně těžce postižená!

3. Baba Stanicová – Dlouhou chvíli v důchodu trávila korzováním mezi pracujícími, po úzkém chodníku tramvajové stanice. Procházela se od začátku stanice až na její druhý konec. Při své chůzi jednou holí srážela stojící buď pod přijíždějící tramvaje nebo na druhou stranu, pod kola jedoucích aut. Dělala, jako by to neviděla. Ve skutečnosti z toho ale měla radost. Tvářila se, jako by chtěla do tramvaje nastoupit. Ale po určitém počtu sražených lidí si uvědomila, že vlastně nikam necestuje, a vracela se zpět domů.
4. Baba Tanečnice – Plazila se do tramvaje, jako by měla zemřít do pár vteřin! Nastoupila. Ve vlasech měla prádelní ultramarinovou modř a na rtech vášnivou rtěnku Carmen. Chroptěla a chtěla sedět. Průvodčí ale oznámil sedícím cestujícím, aby ji nepouštěli, že včerejší noc, až do tří hodin ráno, protančila, v tančírně Na Vlachovce. Proto prý je skutečně po ránu tak moc unavená! Baba s ruměncem ve tváři hned příští stanici vystoupila!

5. Baba Chorobná – Vyjížděla tramvají jen v pátek odpoledne, v jiných pracovních dnech měla trému, ukazovat okolí svou nevzhlednou tvář.

6. Baba  Zamyšlená – Když už tramvaj ze stanice vyjížděla, tato ze sedadla vyskočila, bušila na řidiče a chtěla  hned zastavit! Tramvaják na ni vzkřikl: „Já už jsem přeci vystanicovanej!“

7. Baba Bušící – Jezdila v zadním voze, v hřbitovní lince číslo 16, rozjímala o předčasné smrti svého manžela /ve skutečnosti ho utrápila/. V ruce držela věnec. Když se na stanici po vystoupení a nastoupení ostatních cestujících zavřely dveře, běžela ke kabině řidiče a bušila na ni, že teď ona hned chce vystoupit. Dveře jí ale už neotevřel. Seděl totiž v předním voze, tak alespoň nadávala do prázdné zadní kabiny: „Tramvajáku blbej, ty kryso tramvajácká, počkej, až tě potkám, já ti ukážu! Jenom si to peníze vybíráte!“

8. Baba Krvelačná – Jezdila tramvají až do okamžiku, kdy uviděla první dopravní nehodu s jedním, pod automobilem sraženým chodcem. Ihned vystoupila, protlačila se davem kolemstojících. Když uviděla tělo v tratolišti krve, vykřikla: „Ježíši Kriste" a spokojeně omdlela! Saniťáci pak nakládali hned dva pacienty!

9. Baba Prosebná – Bušila na už zavřené dveře tramvaje. Volala na řidiče, že ona je venkovská a že si chce nastoupit. Ten jí ukazoval, aby zatlačila na venkovní dveřní tlačítko. Nastoupení cestující zase nadávali neochotnému řidičovi, až nakonec někdo z cestujících zmáčkl ten vnitřní knoflík, a baba si mohla nastoupit.

10. Baba Dloubavá – Vyjela si s taťulou v páteční odpoledne. Měli mezi sebou rozněváno z předešlé noci. Taťula v posteli asi nepředvedl svou mužnost, tak se to rozhodl mamině předvést alespoň v tramvaji. Seděl jsem unavený po pracovní době, ve svém věku 55 let. Volné sedadlo bylo bohužel jen zády proti směru jízdy, s výhledem na tenhle zjevně se nudící a zadarmo se vozící manželský pár. Já, unavený po pracovním procesu jsem si hodil nohu přes nohu, asi půl metru od lýtka důchodcovy maminy. Dědek hned ožil. Konečně přišel okamžik, k předvedení jeho mužství. Začal diskutovat, že si to sedím, jako doma u televizoru. Řekl jsem mu, že jako ten, který se ještě musí živit prací, na rozdíl od něj, z dlouhé chvíle zdarma se vozícího důchodce! Baba Dloubavá ho šťouchala do žeber. Já že odpočívám po pracovním procesu, kterým vydělávám na jeho penzi! Jeho Baba Dloubavá ho opět šťouchala do bůčku. Nabídl jsem 75letému důchodci, že chce-li se zdarma povozit a komandovat okolí, ať si najme taxík! Tam si může poroučet jak libo. Hádku jsem raději ukončil. I při mé mírumilovnosti bych nejraději vstal a praštil s důchodcem! Tak mě naštval! Chtěl jsem upozornit dědka, že on je živ za mé peníze – aby držel tedy hubu a vozil se tiše dál zadarmo. Nakonec jsem ho nenakopal do holeně.

11. Baba Lkavá – Trpěla samomluvou. Povídala si: „Já jsem nemocná, manžel je nemocný, děti jsou nemocné, já jsem chudá, manžel je chudý, děti jsou chudé. Já brzo umřu, manžel brzo umře, děti brzo umřou…“ Vystoupila si a my se už nikdy nedozvěděli, jak to u nich dopadlo.

12. Baba Lítostivá – Cpala se do tramvaje se slovy: „Já jsem chromá, slepá, hluchá a němá!“ Hned jí pustili sednout. Rozpovídá se o své tragédii. Všichni jí už umřeli a nechali ji tu samotnou, starou a nemocnou. Povídala to tak sugestivně, že se z vlastního lkaní rozplakala. Když si probrečela celý kapesník – vystoupila.

13. Baba Tunelová – Na počátku provozu metra Nuselským mostem se pěšky vydala tímto tunelem. To úplně zastavilo provoz metra. Když pomalu, klidně, důstojně a jistě došla do příští stanice, ptali se jí, proč to udělala? Prý už od dětství se ráda procházela tunely. Tak si to prý k stáru chtěla zopakovat. Soud na ní chtěl náhradu ušlého zisku. Nic neměla, jenom tu malou penzi. Zavřít ji nemohli, byla už moc churavá. Tak jim musela slíbit, že už to víckrát neudělá!

14. Baba Loupeživá – Toulala se tramvají centrem Prahy. Když se stala dopravní nehoda, autem přijeli policisté a hned odběhli. V palubní desce ponechali klíčky auta. Baba naskočila do jejich prázdného policejního vozu, nastartovala a odjela. U soudu ji nechtěli zavřít vzhledem k vysokému věku. Tak jim musela alespoň slíbit, že se vystěhuje z Prahy, k dětem na venkov!
15. Baba Labužnická – Dodrala se už v ranních hodinách do pracujícími přeplněné tramvaje. Usedla na první uvolněné sedadlo pro invalidy, zády ke směru jízdy. Hned, jak se uvolnilo místo, na to čelem proti směru jízdy, přesedla si. Seděla ale pořád ještě jenom na místech, pro invalidy! Cestovala si zdarma, trpělivě a stále dále. Konečně se uvolnilo na druhé straně místo pro zdravé. Přesedla si vítězoslavně, vychutnala konečně jízdu jedné další stanice, na sedadle pro pracující a pak vítězoslavně vystoupila. Jízdu si přesedáváním plně vychutnala. Byla nasycená.

16. Baba Organizační – Dodrala se do tramvaje s přesným plánem na přesazování pracujících. Vypadalo to, že ona se vydala na velmi dlouhou pouť. Jen vstoupila, začala zvedat ze sedadel unavené lidi. Ukazovala na ně prstem. Najednou bylo hned pět sedadel prázdných. Ona si usedla na to první. Pak prstem ukazovala na jí vybrané a zvednuté lidi a určila jim, kam si teď mohou s jejím souhlasem usednout. Poslouchali ji. Sotva se znovu usadila, zvedla je znovu, že si i ona musí ihned přesednout. Když podruhé usedla. Příští stanici hned se svým dílem spokojeně vystoupila.

17. Baba Ukvapená – Sotva dolezla do tramvaje a vyčerpaně dosedla na volné sedadlo. Usedla s takovým vypětím, jako by cestovala až na druhý konec Prahy. Kupodivu už příští stanici vystoupila. Jinak řečeno, sotva dosedla, už vystoupila.

18. Baba Kymácivá. Patřila k dvojholovým. Stoupla si v tramvaji napříč ke směru jízdy. Hole měla bokem těla, při každém zrychlení jízdy vykřikla. Tím dosáhla uvolnění sedadla. Poseděla si jen pár vteřin a hned vystoupila.

19. Baba Štorcová se stavěla čelem, ke směru jízdy. Jen těžko udržela balanc. Tramvaj v Praze škubala. Neustále brzdila a rozjížděla se. Snad každých deset vteřin. Babu nenapadlo postavit se bokem ke směru jízdy. To by se pak udržela dobře, stejně jako ostatní postávající pracující. Nakonec ji museli pustit usednout, protože hlasitě naříkala a vzdychala. Vybojovala si tak křeslo.

20. Baba Papundeklová – Měla provázky na těle důmyslně přivázaný balík starého lepenkového papíru. Asi ho vezla do sběrny odpadu. Chtěla si tak vydělat alespoň pár korun. Stojíc ve voze důmyslně rotovala tělem s obrovským balíkem na zádech. Nikdo kolem ní nemohl projít. Balík byl těžký a provázky jen chabé. Žok se jí po chvíli jízdy vysypal na podlahu. Baba pak se vší silou opět vše znovu zapakovala, dobře se obvázala a vystoupila. Ve sběrně dosáhla snad zisku celých patnácti korun.

21. Baba Novinová. Drala se do tramvaje s balíkem čerstvě ukradených a ještě tiskaři svázaných novin Metro. Sotva je vyvlekla do schodů, pak je položila na zem, za řidiče. Na nejbližším sedadle chtěla sedět blízko u svého štosu. Při vystupování balík zvedla a ten se jí znovu ještě v tramvaji rozsypal. Ostatní cestující ji pomáhali vyhazovat jednotlivé výtisky ven, na chodník. Tam si je pak znovu svázala náhradním provázkem.

22. Baba Silněsklerotická – Vyšla si dopoledne ve Vodičkově ulici, vozovkou napříč, s jednou holí a bledou tváří. Dle principu „Já jsem žena a co je víc, všichni mi musí okamžitě uhnout!“ Přijížděla stará tramvaj Kolben-Daněk a ta se tak snadno ubrzdit nedala. „Ťukla“ do ní, až skončila rozdrcená pod zadním vlečeným vozem. Funebráci byli při ukládání jejích kousků ostatků do rakve optimističtí. Řekli: „Ták, a už má konečně pokoj!“  Usmívali se na zvědavostí pověstné pražské čumily.

23. Baba Operační - Ve sporu bab, která z nich to bude sedět první a co nejdéle, se vzájemně hádaly o množství chorob, kterými to právě trpěly. Poslední, nejpádnější a neoddiskutovatelný argument byl výkřik jedné - já jsem po těžké operaci! Argument zněl natolik důrazně, že ji hned, ale nerady pustily sednout. Ostatní jí tiše záviděly. Byla z nich v tu chvíli slovně nejchorobnější!?

24. Baba Rebelantka – Byla dvojholová. Namísto aby vlezla do tramvaje předními dveřmi, lezla zadními. Tam ji řidič špatně viděl a dveřmi ji skřípl. Baba moc křičela, tak, že přeřvala i hovory podnikatelů na mobilních sítích! Pak si usedla tak, že berle si rozložila napříč vozu. Pracující o ně klopýtali. Konečně měla důvod jim nadávat, jakou to neúctu mají ke stáří! Pak si spokojená a vyřvaná všeobecným nadáváním vystoupila. Na stanici se tvářila jako mladistvá krasavic,e i když už jí bylo už o půl století více. To si ale nepřipouštěla!

25. Baba Samozápalová – Mluvila si sama pro sebe, každých následujících 30 vteřin. 

26. Baba Kočovnice – Když usedla, byla stále ve střehu. Číhala, až někdo vystoupí, a pak si s chutí sedla na jeho místo. Už pohledem fascinovala dalšího cestujícího, aby si i on urychleně vystoupil. Sotva se trochu nadzvedl k vystupování, už běžela k jeho sedadlu. Ještě neusedla a už měla políčeno na to jiné, ještě lepší  sedadlo. Na to s nejlepším výhledem. Neměla pokoj, dokud si neosedala alespoň polovinu sedadel vozu. Pak si spokojeně vystoupila.

27. Baba Čichací – Po strašlivé hádce o sezení se konečně usadila v zadní části tramvaje, zalité odpoledním sluncem. Vítězoslavně se usmívala nad svým denním vítězstvím. V ten okamžik tu panovala celkem vyrovnaná pohoda. Milenecký pár se dokonce z dlouhé chvíle líbal. Do tramvaje nastoupili mladí manželé s miminkem v kočárku. V tom se miminku „cosi“ přihodilo. Páchlo to nevábně a linulo se to pomalu ale jistě. Líbající mladík vykřikl: „Já nejsem prase“ a i s milenkou významně vystoupili. Baba Čichací také ale distinguovaně roztáhla chřípí a decentně a nenápadně si vystoupila. I ostatní „chorobné“ sedící baby najednou nemusely cestovat vsedě, a tramvaj byla najednou od bab prázdná! V jízdě dále pokračovali jen mladí pracující. Baby si počkaly na další tramvaj, kde na nepěkný čichový zážitek z minulé jízdy rychle a v hádkách o další své vysedávání rychle zapomněly.

28. Baba Křečová Žíla – Lezla do tramvaje opravdu z posledních sil. Již po ránu. Viditelně sotva stála na nohou, ale nedrala se o místo sedadlo. Byla za jízdy zcela tichá a nenápadná. Pak si zcela a tiše vystoupila.

29. Baba Jägermeister – Lezla do tramvaje s hlučným naříkáním. Když ji někdo konečně pustil sednout, začínala své hodování. Nejdřív si viditelně nasadila zubní protézu. Z jedné kapsy si vytáhla rohlík a plátky šunky od kosti. Šunky si kladla na rohlík, některé jí padaly na zem, ba i s kusy rohlíku. Neshýbala se pro ně. Když dojedla, vytáhla láhev kořalky Jägermeister a s chutí to vše zapila. Po pár stanicích se jí vše v žaludku slehlo a mohla tedy spokojeně vystupovat. Drobty i prázdnou láhev zanechala na podlaze tramvaje a odcházela si nakupovat další lahůdky dne.

30. Baba Kolenatá – Rvala se do tramvaje s hlasitým vzdycháním. Vybrala si místo nad mladou sedící a čtoucí dívkou. Rozvzdychala se a dloubala ji svým kolenem do jejího kolena tak dlouho, až si dívka přestala číst a pustila ji usednout. Další stanici pak už vystupovala, a tak si dívka cestou do práce mohla i nadále v sedě počíst.

31. Baba Páteční – Vydávala se na túru tramvají jen v pátečním odpoledni. V celém, prázdném voze seděl pouze jediný muž, a to na místě vpředu, vpravo, za místy pro invalidy. Tam byl totiž nejlepší výhled. Bezostyšně ho požádala, aby ji pustil sednout. Muž ji ale drsně odbyl, aby si sedla na prdel a už ho neotravovala! Má se prý uprdelit na ostatních prázdných sedadlech. Baba mu ale tvrdila, že právě on sedí na tom nejlepším místě ve vagónu, a aby ji okamžitě pustil sedět. Nepustil! Cítila se uraženě a hořce si vystoupila. Jako ta mučednice.

32. Baba Ultrazvuková –  Nastupovala pomalu, ale s nepřetržitým a tlumeným houkáním. Ve voze nepřestávala houkat. Lidé ji ochotně pouštěli sednout. Jak si jen usedla, hned houkat přestala.

33. Baba Syčící – Nastupovala s nepřetržitým syčením. Nepřestávala syčet nad sedícími lidmi. Málokdo sedící to syčení vydržel poslouchat delší dobu. Raději ji pustili sednout. Jakmile usedla, dosyčela.

34. Baba Rotační – Uměla vychutnávat vystupování z tramvaje. Při vystupování se pevně pravou rukou držela madla dveří. To nepustila, ani když už byla na chodníku, proto se musela celá otočit. Madlo nepouštěla, i když se dveře už zavíraly. Nakonec ji musí kolemstojící od tramvajových dveří odtrhnout.

35. Baba Tažná – Při nastupování do tramvaje měla hole zavěšené na rukou. Postavila se na dolní schůdek a rozpažmo se chytila obou dveřních držadel. Pak silou obou svých paží se pomalu ale jistě vtáhla do tramvaje. Totéž udělala i na druhém schůdku. Pak ji raději pustili sednout.                                               

36. Baba Kývačka – Bojovala o místo k sezení během jízdy silnými rozkyvy těla. Sama o místo nežádala. Měla své cestování promyšlené tak, že kolemstojící byli jejími nárazy těla už tak znechucení, že sami požádali sedící, aby Kývačku pustili sednout.

37. Baba Vánoční – Při nastupování a draní se do tramvaje všechny pokopala a berlemi je pomlátila. Bolelo je to! Neměla brýle a na retech měla červený ruměnec. Cestující ji napomínali k pozornosti. Začala se ale blaženě usmívat a na každou výhradu pomlácených jim odpovídala: „Jsou Vánoce, jsou Vánoce, jsou přeci Vánoce. Nechte mě být!“

38. Baba Kormidlová – Drala se mezi stojícími pracujícími s jednou rukou předpaženou, jako kormidlo lodi. Stojící odhazovala stranou. Náhle rukou bodla sedícího muže do čela a vyčkávala jeho vstání. Když usedla na jeho místo, ani mu nepoděkovala.

39. Baba Smuteční – Jezdila jenom hřbitovní linkou 16. Ta spojovala hřbitov Malvazinky s Olšanskými hřbitovy. Dokázala tak poklást jednou jízdou všechny své hroby, na obou březích vltavských hřbitovů.  

40. Baba Bodavá – Narvala se do tramvaje a stoupla si nad vyhlídnutou, sedící oběť. Svou holí nenápadně ale usilovně tak dlouho bodala do nohy osobu pod ní sedící, až ta vstala a pustila ji sednout.

41. Baby Lavinové a Brodivé číhaly na stanici tramvajové „refýže“. Úzký chodník byl lidmi přeplněn. V okamžiku blížící se tramvaje se „utrhly“ a daly do pohybu. Neměly na nose brýle, a tak nenáviděné  pracující před sebou stojící cestující srážely. Pěkně, zeširoka a s berlemi roztaženými. Vše živé na ostrůvku srážela pod jedoucí auta či dojíždějící tramvaje. Draly se od samého konce ostrůvku až k předním dveřím soupravy.

42. Baba Lačná V tramvaji seděla a hořekovala: „Ani skývu chleba tu člověku nepodají“! Při svém nářku ale pojídala chléb se šunkou.  

43. Baba se Osamostatňující – Nastupovala o berlích do tramvaje s vlastní dcerou. Ta jí ale nijak nepomáhala. Nastoupit jí pomohl až neznámý muž. Matka Osamostatňující mu hned vynadala, a ať se stará sám o sebe! Její dcera jí prý stačí. Muž se ohrazoval, že kdyby penzistce nepomohl on, její dcera by se o ni nepostarala. Byla z toho málem rvačka!

44. Baba Tahotlačná – Byla v principu modifikací bab Dvojtykadlových. Pokladla si věnce na několika hřbitovech už v osm hodin ráno. Pak už měla na celý den hotovo. Nebylo co dělat, a tak se opět drala do tramvaje. Moc jí to ale nešlo. Síly si vyčerpala při kladení věnců. Proto si pomáhala jedním tykadlem v předpaží do tramvaje a druhým v zápaží se odstrkovala od refýže. Jeden muž uvnitř tramvaje ji musel za tykadlo do tramvaje vtahovat a další muž, na refýži druhým tykadlem vtlačovat. Už na další stanici vystupovala stejným způsobem. Zopakovala si tak dávné sokolské slety.

45. Baba Kýchavice – V tramvaji se po ránu vozila jenom proto, by si vyléčila a vyhřála vlastní rýmu. Když se dostatečně vykýchala a odkašlala si, vystupovala. Úplně se doléčila se až při zpáteční jízdě. Mezi pracujícími je „jezdivá léčba“ přeci ta nejúčinnější!

46. Baba Komunikující – Hned po nástupu oslovovala na invalidních sedadlech sedící čtenáře, a kam až že to jedou? Po několika větách už měla přehled o délkách jízd jednotlivých sedících. Pro ni nejvýhodnější sedící si musel okamžitě přesednout nebo ji pustit usednout! Při sezení se párkrát hlasitě nadýchla a pak brzy a spokojeně vystupovala. .

47. Baba Volavka – Za běhu volala na řidiče tramvaje a mávala na něj svou berlí, aby na ni počkal. Když nastoupila, odvděčila se mu rýpancem: “Kde jste se tak dlouho kurvili?“

48. Baba Bušící – Přední. Přiblížila se k přednímu vozu soupravy, k jejím prvním dveřím. Ze soupravy už dávno cestující vystoupili a jiní si už včas nastoupili. Řidič si už odhoukal a zavřel dveře. Baba mu bušila na přední sklo holí a dožadovala se nastoupení. Nakonec mu jí bylo líto, když tak moc pospíchala, a dveře jí otevřel se slovy: „Já už jsem vystanicovanej!“ Baba mu poděkuje slovy: „Kde jste se kurvili, já vám to příště ukážu! Člověka by tu nechali chcípnout!“

49. Baba Štěkna. Nastupovala do tramvaje tiše a nenápadně. Vyhlídla si sedícího muže. Z ničeho nic na něj spustila jekot ze svých prý obou „mozkových“ hemisfér. Sprostě mu vyčítala jeho mužský původ. Muž ale klidně seděl dál. Pak zvedl hlavu a řekl: “Paní, neštěkejte na mě, nebo vás kousnu!“ Sklapla.

50. Baba Špenátová. Do tramvaje nastoupil vysoký vojenský důstojník v zelené uniformě. V Praze ale nebývaly populární vojenské uniformy a ani důstojníci. Baba se na něj dlouze zadívala a hned ji navštívila „múza“. Projevila to slovy: „Ten je pěkně zelenej, toho bych si vzala domů do špenátu“.

51. Baba Rýmovice. Usedla do tramvaje silně nachlazená. Potřebovala se dobře prohřát. Dokázala kýchnout do okolí, bez kapesníku 11x během jedné stanice. Baba Káravá, za ní sedící, ji konečně napomenula. Prý si připadá jako v epicentru sopky! Pak si Rýmovice teprve vytáhla kapesník, ale kýchat se jí už nechtělo. Jízdou se už se cítila vyléčená.

52. Baba Dveřová. Ve stanici se jí dveře už neotevřely. Křičela na řidiče, aby ty dveře konečně otevřel. Řidič z kukaně volal, že si musí zatlačit na ten knoflík u dveří. Baba ho nemohla nejdřív najít, pak ho tlačila jen slabě. Řidič jí radil, aby zatlačila silně. Dveřová tedy zatlačila ze všech sil, nezůstalo jen u zatlačení toho knoflíku! Nepovolily jí jenom dveře tramvaje ale i to níže. Raději si už nenastoupila a šla se domů omývat.

53. Baba Deštivá. Vycházela k tramvaji jenom za deště. To to klouzalo nejen na chodníku, ale i na schůdcích tramvaje. Tak sotva udržovala rovnováhu. Ven ji ale hnal sexuální pud! Za deště jsou prý muži po ženách nejchtivější.

54. Baba Skřípnutá. Cpala se do dveří přeplněné tramvaje. Měla v každé ruce jednu tašku. Jenom jednu ale propasírovala dovnitř vozu. Druhou už do tramvaje nevcucla a ta tak visela z vozu ven. Když už tramvaj jela, křičela na řidiče, aby ihned zastavil! Ten ji ale neslyšel a jel dál. Taška jí za jízdy od vozu odpadla. Příští stanici vystoupila a vydala se zpět pěšky tašku hledat.                                          

55. Baba Kymácivá. Vychutnávala si nástup a výstup na tramvajových schodech. Hroznu cestujících, chtějících si také nastoupit a vystoupit, týmiž dveřmi si nevšímala. Se dvěma holemi se rozkymácela na každém, jednotlivém schodu. Těmi blokovala pohyb ostatních cestujících. Dveře byly jí a jejími betrlemi zcela blokovány. Kymácela se z jedné nohy na druhou. Na každém, vyšším schodu se rozkymácela,  s ještě větší silou. Tramvaj čekala. Netrpěliví pracující si šli raději k dalším dveřím. Tramvaj, jedoucí v dopravní špičce pak odjížděla po vystupování či nastupování takovéto Baby Kymácivé se zpožděním. Babě to bylo jedno, ona sama se rozcvičila a povozila se přeci dobře a zadarmo.

56. Baba Becherovková Popíjela už dopoledne v restauraci pivo a tam ho zazdívala becherovkou. Času měla přeci dost. Tak si penzi propíjela. Když se nachýlila odpolední, dopravní špička, vyrážela mezi pracující, do přecpané tramvaje. Tam, když usedla, dala se do rozhovoru. Becherovka se z ní valila a byla cítit na půl vagónu.

57. Baba Živlová Vylézala z bytu jen při průtrži mračen či při sněžení a náledí. Tak si zkoušela své síly. Nepadla-li už na chodníku, troufla si i do tramvaje. Tam se dožadovala odpočinku na sedících pracujících. Museli ji pustit sednout. Po zotavení se jízdou se vydala na zpáteční cestu. 

58. Baba Slepá. Do tramvaje jí pomohlo hned několik mužů. Také ji pustili usednout. Baba se rozpovídala na celou tramvaj, ale nikdo jí nechtěl odpovídat. Lidé byli otrávení a nechtěli mluvit vůbec. Povídala, že je úplně slepá. Ptala se, kolik je hodin? Odpověděli jí, že už 16 hodin. Chce se prý vrátit domů, ještě za světla, aby náhodou na ulici neupadla. Pak vystoupila a muži jí opět pomohli bezpečně vystoupit. Pak si rozpačitě sedli na jí uvolněné sedadlo.

59. Baba Čichačka se vozila jen proto, aby se pracujících lidí notně načichala. Ucítila-li z muže pivo, hned to byl důvod, aby do pléna cestujících začala mluvit. Rozhovořila se na téma těch chlapů ožralých. Nachmelený muž jí ale bystře odsekl: „Paní, já si chlastám za své!“ Tím ji uzemnil!

60. Baba Vztahovačná byla nedůtklivá. Ve voze pozorovala jak na ni okolí reaguje. Chtěla někoho zbuzerovat, aby se sama konečně uklidnila. Když se na ni nějaký muž déle podíval, už měla důvod k hádce. Vyjekla: „Proč se na mne tak díváte?“ Ten jí odpověděl: „Až budu mít místo očí syrečky, tak s nimi na vás budu smrdět, milostivá!“

61. Baba Ctnostná Ve strašlivé tlačenici vykřikla: „Pane, netiskněte se na mě tak silně!“ Ten jí odpověděl: „Vás bych se nedotkl ani třímetrovým klackem!“ Odpověděla mu: “Vy sprosťáku!“ A konečně začala babou očekávaná a vyhledávaná, nekonečná hádka.

62. Baba Pooperační. Vervala se do tramvaje celkem tiše. Pak teprve začala svůj monolog. Já jsem po operaci. Byla jsem těžce nemocná a musela jsem se nechat operovat. Sám primář mě řezal. Nemohu stát. Tak ji někdo pustil sednout. Už dál ani nehovořila, ale chtěla by se rozpovídat, co všechno jí už z těla vyřezali. Viděla jen nezájem v okolí.

63. Baba Káravá. Při vystupování z tramvaje napomínala důchodce, za jeho pomalé pohyby při výstupu. Ten se bránil. Prý až ona bude mít dřevěnou nohu jako on, půjde jí to také pomalu! Baba namítala, že přesto by se měl více snažit!

64. Baba Couvavá vystupovala z vozu zadkem dopředu. Velmi pomalu. Nastupující pak mátla tím, že ti nevěděli, zda nastupuje či vystupuje?

65. Baba Dráždící se z dlouhé chvíle začala navážet do protisedících mladíků. Že prý se svýma nohama příliš roztahují směrem k jejímu křeslu. Ti jí nejprve slušně odporovali. Pak se jeden opravdu rozčílil a pravou rukou jí významně ukázal, ve svém klíně, rychlými masturbační pohyby. Tím svou nevoli k čarodějnici ukončil. Baba to ale nepochopila a remcala si dál.

66. Baba Krutihlavka vyjadřovala svou touhu povozit se v sedě tím, že vibrovala hlavou horizontálně i vertikálně. Při tom hlasitě vzdychala, až se některý muž rozhodl ji pustit usednout.

67. Baba Kopavice nemarnila síly planým tlacháním. Ke svému vysněnému sedadlu se dodírala ostrými kopanci do stojících. Ti jí zděšeně uskakovali. Poslední, nejsilnější kopanec patřil vyhlédnuté sedící osobě. Ta raději, pro dobrou vůli vstala a babu Kopavici pustila sednout. Ta se vítězoslavně uprdelila. Zase vyhrála.

68. Baba Obouručná se držela za tyče, přímo za řidičem. Jelikož stála čelem ke směru jízdy, při každém drcnutí se praštila hlavou o jeho plexisklo. Vyhovovalo jí to a nabízené sedadlo odmítla. Byla konečně  mučednicí.

69. Baba Sobecká se rvala davem stojících pracujících se slovy: „Já chci sedět, já chci sedět, já, já, já jsem nositelkou života, já…!“ Některý ze stojících mužů to už nevydržel a odpověděl jí: “Já taky!“ Baba byla připravená na jakoukoliv odpověď. Chroptěla: „Já jsem ale těžce nemocná! “Pracující odvětil: „Já taky!“ „Ale já jsem stará“, děla baba. Pracující řekl: „Já ještě starší!“ To už byli na další stanici a nechápaná stařena, zhnuseně raději vystoupila.

70. Baba Pooperační nastupovala se slovy, že ona je po operaci. Vyčkávala až to někomu dojde a pustí ji sednout. Nestalo-li se tak, zdůraznila to slovy: „Já jsem po těžké operaci“! Vyhlídnutý sedící jí opáčil, že on je také po těžké operaci! Pooperační přidala, že ona je ještě navíc vdova! Sok byl ale také vdovec! Ona je prý vdova už 5 let! On již 10 let. Baba raději zhnuseně vystoupila. Svět neměl uznání pro její sebelitování! Odešla tedy alespoň otravovat obvodního lékaře. Ten se aspoň tvářil, jako že ji litoval. Ještě jí přidal tablety a ty byly zadarmo.

71. Baba Okrajová si sedla na dvojsedadlo, bližší do uličky. To u okna pak zůstalo prázdné. Na něj si položila svou kabelku a tak ho úplně zablokovala. Protože byla tlustá, nikdo si na něj přes ni nemohl sednout. Když se někdo z pracujících ozval, že by si tam sedl, odpálila ho tím, že si už bude vystupovat. Seděla ale dál a škodolibě se na mladé pracující usmívala.

72. Baba Nadskakovací při stání nad sedícími vyskakovala. Po dopadu hlasitě vydýchávala. Nadskakovala a vydechovala tak dlouho, až ji někdo pustil sednout.

73. Baba Křižující se z dlouhé chvíle vozila tramvají kolem katolických kostelů. Jen z okna „zočila“ kostel, hned se pokřižovala. Když byla za takto proježděné dopoledne dost „vykřižovaná“, vystoupila, povznešeně kdekoliv. Doma si už pak jen žmoulala růženec. 

74. Baba Vzhlížející měla sedící uměle nasazený a nepravdivý úsměv. Mlsně se při odjíždění soupravy dívala na chodníčku stojící a ještě čekající mladé muže. Ti bývali často venkovští a měli drsné způsoby. Po zpozorování jejího milostného pohledu praštili pěstí na okno vozu, do místa, kde seděla dotyčná baba. Ona to ale brala jako milostnou výzvu.

75. Baba Gymnastka předváděla nad unavenými pracujícími svůj vyčerpávající tělocvik. Za bradla jí nahoře sloužila držadla, dole jí žíněnku nahradila podlaha. Kroutila středem těla jako by na něm měla cvičný kruh. Při stání vydávala silné vzdechy. Procvičovala si tak celé tělo. Nakonec si i tak vymohla sezení.

76. Baba Podupávající předváděla při každém trhnutí vozu dvojité zadupání. Předváděla, jako by si chtěla udržet balanc. V principu si ale tímto podupáváním vynucovala místo k sezení. Nakonec se podupáním prosadila; až k tomu usezení.

77. Baba Příčná vystávala čelem ke směru jízdy. Pochopitelně tak nemohla udržet rovnováhu a s každým škubnutím vozu letěla dopředu či dozadu. Nakonec si jí někdo konečně povšiml a nabídl jí své sedadlo.

78. Baba Páteční vycházela z bytu jen v pátek ráno. Dávala si na projížďce velmi záležet. Celý týden se na tuhle hádku připravovala. Hlavně na to jak zvedat ze sedadel nezdvořilé muže. Ti vstávali jen neradi, se slovy: „Sedí tu i mladší!“ V 10 ráno už byla dost vyhádaná a jela domů spát. Konečně někoho urazila. Když už si vlastního manžela dobila štěkáním.

79. Nositelka Života Já jsem nositelka života, a proto mám všude přednost, ječela si baba! Ve skutečnosti ale byla svobodná a bezdětná. S takovou sviní by se přeci nikdo neoženil! Sama si to jenom nalhávala. Psalo se to ve feministických knihách. Knižní „moudrost“ si jenom namlouvala. Jako by rodit děti nebyla od pradávna prachobyčejná samozřejmost! Muž je, nesvéprávný, živil většinu až do své smrti! Nechtěly si to uvědomovat.

80. Baba Kymácivá si stoupala zády ke směru jízdy. Nepřidržovala se. Tak při každém cuknutí či v zatáčce neudržela balanc a narážela do okolních stojících. Pak vynadala řidiči, že on s lidmi jezdí jako s dobytkem! Zase musela mít pravdu.

81. Baba Vzdušnice po nástupu sípala, až se prosípala k sezení. Dech se jí hned po usezení ustálil do úplného normálu. Byla z té radosti a osobního vítězství v sedmém nebi!

82. Baba Rodinná si uřvala místo k sezení. Na něj si hned posadila vnučku. Ta se prý za jízdy moc kymácí. Pak sama ječela dál. My jsme přece někdo, na rozdíl od vás, obyčejných lidí! Chtěla i další sedadlo, teď už jen pro sebe.

83. Pyšná Vpřed se řítící, se před tramvají přecházela pomalu, jistě, důstojně a hrdopyšně. Já jsem přeci já a všichni mě musí respektovat! Raději na místě chcípnu, než bych někomu byť jen o píď ustoupila!

84. Operační Usedající baba se vítězoslavně chvástala, že jí lékaři vyřezali už skoro všechny orgány! Proto prý ihned musí sedět.

85. Baba Ručkující se pohybovala vozem dozadu. Oběma rukama se přidržovala tyčí, sedadel i sedících. Nohama sedící nakopávala. Až si vydobyla posazení. Konečně měla v duši alespoň na chvíli radost z vítězství.

86. Baba Rdousivá se rozohňovala nad dechem teď už nekouřících a jen stojících kuřáků. Vykřikovala: „Óch to je puch!“

87. Baba Multiagresivní zkoušela útočit na sedící hned několika způsoby. Mlátila je parapletem, taškou, kabelkou, tykadlem, lokty, koleny i chodidly. Až se jeden z trýzněných mužů ustrnul a vstal. Usedla. Pak byla teprve spokojená, a v sedmém to nebi. Okřikl ji ale jiný, sedící muž slovy: „Jděte si domů trénovat skoky do hrobu!“

88. Baba Loktová byla tichá. Drala se k výhodě posezení nenápadným a mírným dloubáním do sedících. I touto zbraní zvítězila a konečně dosedla.

89. Baba Týlová se přibližovala k sedícím mužům zezadu. Neviděli ji. Hned je slovně plísnila, že nezbystřili a hned přeci po jejich nástupu štěstím ze sedadel nevyskakovali.

90. Baba Daňová se domáhala volného sedadla nad sedícím mužem. V samomluvě hlásala: „Mé nemoci jsou daní za život!“ Lhala, ve skutečnosti žádné daně nikdy neplatila. Muž jí odsekl: „Stáří je jediný způsob, jak se dožít vysokého věku!“ Nepochopila to.

91. Baba Pořádkumilovná se hned po usednutí rozpovídala. Má prý doma takový pořádek, že by z čisté podlahy mohla i jíst. Stojící jí jen záviděli. Oni na uklízení neměli čas. Když vystupovala, odhodila na podlahu použitý textilní kapesník. Hned bylo po záviděníhodném dojmu. Byla jen prolhaná.

92. Baba Štěkavá si jedno jitro velmi pořvávala. Nadávala všem a na všechno. Jeden muž si hlasitě procedil mezi zuby: „Nechte ji, zítra ráno se probudí a už bude mrtvá!“

93. Baba Bodavá po usednutí pořád nenacházela klid. Musela alespoň zaútočit na stojící pracující. Aby našla klid v duši alespoň je bodala berlí do těl. Měla instinkt že je to bude bolet zvláště po úderu do ledvin nebo do holeně. Bodnutí do dolní čelisti také vyvolalo výkřiky pracujícího. Neváhala a tím získala pocit zadostiučinění! Přeci jim ten den ukázala, že právě ona ještě žije! Měla v tu chvíli radost z dobře vykonané práce!

94. Baba Lelkující si chtěla sednout. V nejbližší stanici vystoupilo mnoho lidí. Uvolnila se četná sedadla. To si ale neusedla. Teprve když si na ně sedli pracující, začala znovu nadávat, a dožadovat se jejich uvolnění. Bystrý průvodčí ji musel hned zpražit. Měla si prý sednout, když byla sedadla ještě prázdná.

95. Baba Bojovnice hned po nástupu zaujala bojovou pozici. Neuměla ukrýt k mládím už těžko skrývanou zlobu ve stáří! Chtěla sedět! Jen proto přeci do tramvaje nastoupila. Musela se pohádat, když už neměla manžela. Tak s kým se to měla poštěkat?

96. Baba Dotěrná nastoupila a začala opruzovat staršího pracujícího muže. Měl ji pustit sednout, Pak jen neochotně vstal. Usedla a rozpovídala se. „Já jsem strašlivě nemocná a ještě vdova!“ Chtěla hořekovat dál, ale lidé od ní odstupovali. I jiným byla hnusná svou drzou chamtivostí! Muž, nakonec tedy gentleman, ještě procedil mezi zuby: „Nebudu se hádat s ošklivou zlou a sklerotickou čarodějnicí!“ Uplivl si před ní na podlahu a vystoupil. Měl z ní na celý den otrávenou náladu! Ona však byla spokojená a nadšená až do druhého jitra, kdy předvedla tutéž scénu. Zase vítězně.

97. Baba Protisměrná. Muž, který musel vstát a pustit babici sednout směrem proti směru jízdy, vykřikl: „ Jeď si taxíkem, babo šeredná!“ „Nemám tak vysoký důchod“ , zaskřehotala. Odsekl: „Tak seď doma a neotravuj svého živitele!“ „Jedu k lékaři!“ On: “Tobě už stejně nikdo nepomůže!“

98. Baba Sečná. Trénuje chůzi už za ranního rozbřesku. Koordinuje svou chůzi s jednou holí a sekáním levé ruky. Co odraz holí v pravé ruce, to pevné seknutí malíkové hrany její levé ruky. Šlo-li by kolem malé dítě, oddělila by mu hlavu od těla.

99. Baba Řvavá. Valí se za ranního rozbřesku chodníkem se dvěma tykadly. Po každém svém kroku si zařve výkřik: Ojjj, ojj!

100. Baba Paraplová. Má jedno tykadlo v pravé ruce. Nastupuje do tramvaje zásadně zadními dveřmi. Po nástupu si přehodí tykadlo do levačky a v pravačce drží zavřený deštník. Tím buší sedící pracující po ramenech, až ji někdo konečně pustí sednout.

Toto je už jen historická studie. Nyní je vše opačně. Mladí aktivně pouští starší sednou. Neměli se tu zlobu od koho naučit. Na žižkovských plochách máme napsáno prostoduše. Svět se pos.al.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
To je zřejmě sbírka takových figurek za několik desetiletí, anebo jezdím málo tramvají. Pamatuji si jen jednu paní (nechci ji nazývat babou), která při jízdě celou cestu komentovala formou monologu politickou situaci u nás. A jednoho pána, který se bezdůvodně začal navážet do vedle sedící čtoucí studentky stylem: No, to neumíte říct německy, že? To je samá angličina. Co vlastně dnes umíte, nic, že? Víte, co to je....? A jeden pán seděl hned za prostředními dveřmi autobusu na krajním sedadle, takže zabíral dvě místa. Nastoupila jsem a stála blízko něj sotva u schůdků ve dveřích. On mi začal dělat přednášku, že stojím tak blbě, až přese mě lidi nebudou moct vystupovat. Tak jsem mu řekla: Jo, od Vás to fakt sedí. On mě ale vůbec nepochopil.
Mirek Hahn
Má to svoje mouchy.... Nicméně, to se tak často nevidí...Připomíná mi to některé pasáže Dantova Pekla a některé obrazy Hieronyma Bosche :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.