Při vyšetřované nehodě zaviněné seniorem byla pravděpodobnost, že skončí jako smrtelná, téměř 2x vyšší než činí průměr za všechny nehody
Během roku 2018 vyšetřovala Policie ČR celkově 104 764 dopravních nehod, při kterých zahynulo 565 osob, dalších 2 465 bylo zraněno těžce a 25 215 lehce. Seniorů zemřelo při 16 174 nehodách celkově 136, o 15 více než v roce 2017. Dalších 551 utrpělo těžké zranění (meziročně o 50 více) a 4 529 bylo zraněno lehce (oproti roku 2017 o 751 více). Podíl osob ve věku 65+ na celkovém počtu obětí nehod byl ve výši 24,1 procenta, v případě těžce zraněných to bylo 22,4 procenta a u lehkých zranění se jednalo o 18 procent.
Podíl seniorů na celkovém počtu obětí dopravních nehod dlouhodobě narůstá. Zatímco v roce 2009 to bylo zhruba 17 procent, v roce 2018 se jednalo již o 24,1 procenta. Podobně je tomu i v případě těžce zraněných osob ve věku 65+, kdy během posledních 10 let narostl jejich podíl z 12,5 na 22,4 procenta. Příčin je více. „Především populace České republiky stárne. Ke konci roku 2015 byl podíl seniorů na celkové populaci 17,9 procenta, do roku 2020 naroste na 20,5, do roku 2030 na 23,9 a do roku 2050 na 32,2 procenta. Seniory ohrožuje i jejich zvýšená fyzická zranitelnost a také postupný úbytek psychických a fyzických schopností. V konečném důsledku pak s narůstajícím věkem stoupá riziko, že zranění utrpěné při nehodě bude smrtelné. Osoby ve věku nad 65 let jsou dvakrát více vystaveny riziku úmrtí při dopravní nehodě, od 75 let toto riziko významně narůstá – ohrožení je více než 16násobné. Sluší se ovšem dodat, že aktuální mentální i fyzická kondice jsou velmi individuální záležitostí,“ upřesňuje Roman Budský z Platformy Vize nula.
Tabulka č. 1: Celkové počty usmrcených a těžce zraněných seniorů při nehodách v letech 2009-2018 a jejich podíly na celkovém počtu mrtvých a těžce zraněných následkem dopravních nehod (zpracoval autor tiskové zprávy na základě údajů ŘSDP PP ČR)
Vinou seniorů zemřelo 87 lidí
Sami senioři zavinili celkově 8 738 dopravních nehod, při nich přišlo o život 87 osob, z toho bylo 64 cestujících v osobních automobilech, 9 chodců, po 6 motocyklistech a cyklistech a po 1 řidiči nákladního vozu s návěsem a mopedu. „Zatímco na jeden tisíc všech nehod vyšetřovaných Policií ČR zemřelo 5,4 osoby, v případě nehod zaviněných seniory to bylo 10 osob. Při nehodě zaviněné seniorem tak byla téměř 2x vyšší pravděpodobnost, že skončí jako smrtelná,“ upozorňuje Roman Budský. Dalších 385 osob utrpělo při těchto nehodách zranění těžké a 3 548 lehké.
V roce 2018 senioři nejčastěji umírali jako chodci
Loňské dopravní nehody si vyžádaly daň v podobě 136 zmařených životů seniorů. Nejčastěji umírali senioři jako chodci (z celkově 41 usmrcených zahynulo 7 vlastní vinou), řidiči osobních aut a jejich spolujezdci.
Tabulka č. 2: Počty obětí nehod z řad seniorů, jejich podíly podle skupin účastníků silničního provozu a na celkovém počtu obětí v dané kategorii – rok 2018 (zpracoval autor tiskové zprávy na základě údajů ŘSDP PP ČR).
Pomineme-li po jednom usmrceném seniorovi na mopedu a v autobusu, je markantní bezmála 40% podíl seniorů na celkovém počtu usmrcených cyklistů a 36% podíl na celkovém počtu obětí z řad chodců. Vysoký je i podíl usmrcených seniorů na sedadlech spolujezdců řidičů osobních automobilů – dosahuje 30 procent. Naopak podíl seniorů na celkovém počtu mrtvých řidičů osobních automobilů byl zhruba pětinový.
Nejvíce seniorů zemřelo ve Středočeském kraji. Jejich největší podíl na celkovém počtu obětí nehod byl na Královéhradecku – zde byl téměř každý druhý mrtvý v seniorském věku
Nejvíce seniorů loni zemřelo ve Středočeském kraji (21), v těsném závěsu je kraj Moravskoslezský (20). S velkým odstupem pak následují kraje Jihomoravský (13), Praha a Jihočeský kraj (shodně po 12), Ústecko (11) a Plzeňsko (10). Naopak nejméně mrtvých zaznamenaly statistiky v krajích Libereckém, Pardubickém a Zlínském (shodně po 4), na Vysočině (5), Karlovarsku a Olomoucku (po 6) a Královéhradecku (8). Pokud se jedná o podíl osob ve věku 65+ na celkovém počtu obětí nehod, jsou mezi jednotlivými kraji obrovské rozdíly. Na Královéhradecku byla téměř každá druhá oběť nehod v seniorském věku a v Praze a v Moravskoslezském kraji to bylo téměř 40 procent všech mrtvých. Naopak na Pardubicku to byl jen každý osmý a na Vysočině každý sedmý mrtvý senior.
Meziročně zemřelo v ČR o 15 seniorů více. Ovšem i zde jsou mezi kraji velké rozdíly. V osmi krajích byl počet mrtvých vyšší, v jednom stejný jako v roce 2017 a v pěti nižší. K největšímu nárůstu mrtvých došlo ve Středočeském kraji (o 7), následují kraje Karlovarský, Královéhradecký, Moravskoslezský a Olomoucký (shodně o 4), Praha (o 3) a Vysočina společně s Plzeňskem (shodně o 2). Jihomoravské statistiky vykázaly stejný počet obětí jako o rok dříve. Naopak bezpečnější silnice pro seniory byly loni na Liberecku, Pardubicku, Zlínsku a Ústecku. V posledně jmenovaném kraji meziročně zemřelo o 6 seniorů méně.
Tabulka č. 3: Počty obětí a těžce zraněných z řad seniorů v jednotlivých krajích, vč. jejich podílů na celkovém počtu mrtvých a těžce zraněných – rok 2018 (zpracoval autor tiskové zprávy na základě údajů ŘSDP PP ČR).
Nejen evropská, ale i česká populace postupně stárne. Podíl seniorů bude postupně narůstat. „Jejich bezpečnost na silnicích se tak stává závažným tématem. Je třeba v dostatečném předstihu plánovat budoucí vývoj infrastruktury i dopravní obslužnosti, aby vyhovovaly potřebám stárnoucí populace. Velký prostor pro inovace mají i výrobci motorových vozidel a subjekty zaměřené na vzdělávání účastníků silničního provozu,“ uzavírá Jiří Svoboda, moderátor programu v rámci preventivní kampaně Senior bez nehod.
