Barvy života
Ilustrační foto: pixabay.com

Barvy života

12. 5. 2019

Když jsem před pár lety navštívila Galerii Jana Saudka v Celetné ulici, užila jsem si to. Venku pršelo, šla jsem tam cíleně a sama. V tichém rozjímání jsem strávila dost dlouhou chvíli. Nikdo mě nerušil, mohla jsem si procházet expozici všemi směry, jak mě napadlo…

Nejsem odbornice na umění. Nechávám ho na sebe působit zcela spontánně a nepodléhám žádným uměleckým trendům. Zvláštním kouzlem mě však přitahovaly fotografie  s podtitulem „sepiově tónované a ručně kolorované“. Nevím přesně, co je to sepiové tónování, ale kolorovanou fotografii znám důvěrně. Silně mi připomíná dětství…

Moje maminka je vyučená zubní instrumentářka. Jejím dívčím snem bylo malovat na porcelán. Ale brzy se vdala, starala se o nás a svůj  život plně podřídila rodině. Aby pomohla tatínkovi s rodinným rozpočtem, pracovala v domácnosti. A mimo jiné také nějakou dobu kolorovala fotografie.

Koncem šedesátých let to byla služba, kterou lidem nabízelo tehdejší družstvo invalidů Fotografia. Už jako dítě jsem nemohla pochopit, jak si někdo může nechat ručně vybarvit svoji svatební fotografii, chlapečka s vláčkem nebo jelena v říji. A ještě si to zarámovat a pověsit nad postel. Nelíbilo se mi to, ale maminku jsem obdivovala, jak pečlivě nanášela barvy špičatou pastelkou a potom je opatrně vatičkou namotanou na špejli rozmazávala do ztracena. Pracovala od rána v kuchyni u stolu. V poledne přikryla své „nádobíčko“ starým ubrusem a šla nám uvařit oběd.

Tak se několik let na našem kuchyňském stole střídala rajská omáčka, domácí úkoly, tatínkovy nažehlené košile i černobílé nevěsty s kyticí, které čekaly, až se rozzáří barvami.

Až tenkrát v galerii jsem se dozvěděla, že nejslavnější český fotograf vykoloroval svoji první typickou fotografii už v roce 1951. Jeho díla od té doby dosáhla věhlasu a jejich hodnota se vyšplhala do závratných výšek.

Fotografie kolorované rukou mojí maminky už dávno skončily někde v kontejneru, v lepším případě na půdě. Přesto bych jí u příležitosti dnešního Svátku matek chtěla poděkovat za všechny ty barvy, které vnesla do mého života. Pro mě totiž nikdy nevyblednou...

Hezké vztahy nejen k maminkám vám přeje

HŠ.

Glosa Hany Švejnohové
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Švejnohová
P.S. Až teď jsem si uvědomila, že jisté kontroverznosti jsem mohla zabránit pouhým slůvkem "slavný" místo "nejslavnější", nemám pravdu?
Hana Švejnohová
Paní Jano, děkuji Vám...
Jana Slavíková
Je škoda, že někteří diskutující čtou nepozorně. V článku se nemluví o tom, kdo první fotografie koloroval (to se dělala už za 1. republiky), ale kdy to poprvé udělal Jan Saudek. Ten od roku 1950 pracoval jako produkční fotograf v tiskárně, takže klidně mohl svou fotografii prvně kolorovat v roce 1951. Jeho fotografie nejsou ani vulgární, natož pornografické. To jen některé oči je tak vidí.
Dana Puchalská
Mně se fotografie Jana Saudka líbí. Každá má něco zvláštního. A fotky Josefa Sudka jsou obdivuhodné. Když si uvědomím, že to byl v podstatě invalida a chyběla mu ruka, žasnu jakou krásu dokázal zachytit.
Zdenka Jírová
Pamatuji se na kolorované fotky, ale žádná mi nezůstala.
Elena Valeriánová
Taky máme doma kolorovanou svatební fotografii, děs. Manžel mi chtěl udělat radost a teď marně přemýšlím, kam to veledílo přišlo.
Elena Valeriánová
Janu Saudkovi bylo v roce 1951 16 let, takže to prvenství bych také přisuzovala Jasefu Sudkovi. Fotografie Jana Saudka mi, až na několik málo výjimek, připadají vulgární a pornografické. Není to můj oblíbený fotograf. Stejně tak na mě působí i fotky Sáry Saudkové.
Zuzana Pivcová
Na takové "přibarvené" fotky si dobře pamatuji z rodinných alb v Týně na chalupě. Pan Jan Saudek to oživil jako retro, avšak mně osobně se to příliš nelíbí. To pověstná fotka, kterou uvádí pan Pátek, to je něco jiného! Díky za vzpomínku.
ivana kosťunová
Barvy mého života jsou nějaké vybledlé. Škoda . Budu se muset nad tím zamyslet.
Jana Šenbergerová
V Celetné ulici je opravdu galerie Jana Saudka. Pro mě možná nejprovokativnější fotograf, ale větší slávu bych asi také přenechala Josefu Sudkovi.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.