1. Senioři způsobují nejvíce dopravních nehod.
Nesmysl. Lidé ve věku nad sedmdesát let způsobují pět procent dopravních nehod. Mladí řidiči, kteří vlastní řidičský průkaz kratší dobu než pět let, však způsobují pětadvacet procent nehod. „Je to jeden z největších mýtů spojených s řidiči vyššího věku. Čím dál více se mluví o nehodách řidičů seniorů, ale bylo by fér, pokud by se zároveň s čísly, které se jich týkají, zveřejňovala čísla týkajících se jiných věkových kategorií, zejména mladých řidičů. To by pak ty zprávy v médiích vypadaly jinak,“ tvrdí Zdeněk Pernes, který vede spolek Rada seniorů České republiky. A tady jsou slova šéfa dopravní policie Tomáše Lercha: „Největší podíl na dopravních nehodách mají nepozorní řidiči a velmi významný podíl na nich mají především mladí řidiči.“
Pokud bychom tedy tvořili statistiky nehodovosti podle věku, výsledky jsou jasné. Nejčastěji jsou viníky dopravních nehod mladí lidé, kteří vlastní řidičák krátkou dobu. Až za nimi následují lidé v seniorském věku.
2. Senioři jezdí stále stejným způsobem a odmítají přijímat změny nebo se učit něco nového.
Asociace center pro zdokonalovací výcvik řidičů spustila před časem projekt Jedu s dobou. Jeho podstatou je, že lidé vyššího věku se mohou na polygonech v centrech bezpečné jízdy poradit, jak například zacházet s novým vozem vybaveným moderní technikou, vyzkoušet si různé způsoby jízdy, zjistit, zda jsou schopni zvládat krizové situace. Vše je zdarma, jde o to, aby si senioři vyzkoušeli a prověřili své řidičské schopnosti. Zájem je tak obrovský, až jsou organizátoři jsou překvapeni. Často projevují zájem lidé, kteří si koupili nové auto a chtějí se s ním sžít, naučit se využít všech jeho možností, seznámit se s technickými vymoženostmi, které dříve neznali. Jinými slovy, myslet si, že senior jezdí zásadně ve starém autě a odmítá novinky, je totální nesmysl. Mnoho lidí si právě do penze pořizuje nový moderní vůz. „Máme velmi pozitivní ohlasy a je vidět, že projekt Jedu s dobou se trefil do poptávky řidičů seniorů, kteří mají zájem seznamovat se moderními technologiemi,“ uvedl Jan Štovíček z Autoklubu ČR.
3. Senioři jezdí opatrně a zpomalují provoz.
Ano, je pravda, že mnozí senioři jezdí pomaleji, než řidiči mladšího věku. Někdo tomu říká zpomalování, někdo zodpovědnost. Faktem je, že lidé vyššího věku méně porušují dopravní předpisy, zejména méně často překračují povolenou rychlost. Na druhé straně podle organizace BESIP existuje něco jako typická seniorská nehoda. Jedná se o situaci, kdy řidič špatně vyhodnotí situaci, selhalo jeho prostorové vidění nebo měl nedostatečně rychlou reakci. Jedná se o nehody na křižovatce, při změně směru jízdy nebo při vjezdu na silnici, kde je třeba dát přednost.
4. Starý člověk ztrácí schopnost řídit auto.
Nedá se to paušalizovat. Kdo je na tom hůř? Osmdesátiletý odpočatý muž s mnohaletými zkušenostmi řidiče, který párkrát do týdny vyrazí autem na nákup nebo vystresovaný třicetiletý manažer, který usíná ve dvě ráno a v šest ráno už vyráží autem po dálnici do práce? Kdo je větším rizikem? Kdo si dovolí to jednoznačně říct? Lékaři se shodují v tom, že po šedesátce se lidem zhoršuje zrak, schopnost se rychle rozhodovat, soustředěnost i umění řešit několik úkolů najednou. Toto vše má vliv na schopnost řídit auto. Zároveň jde o velice individuální záležitost. Některý člověk je v osmdesáti v lepší psychické i fyzické kondici, než jiný v šedesáti.
5. Senioři nedovedou odhadnout své schopnosti.
Ani v tomto případě nelze mluvit za všechny lidi jen proto, že překročili třeba šedesátku či sedmdesátku. Někteří lidé sami poznají, že už jejich schopnost řídit auto není jako dříve a jezdit přestanou. Jiní naopak své schopnosti přeceňují a sedají za volant, i když vědí, že je to riskantní. Problém je v tom, že při současném životním stylu je život bez řidičského průkazu obtížný. Zejména lidé žijící na vesnicích auto nutně potřebují k tomu, aby se dostali k lékařům, na poštu, na velké nákupy. Proto mnozí lidé odmítají přestat řídit, i když sami cítí, že už k tomu nemají takové schopnosti jako měli dříve. Jedná o ovšem opět o různé případy konkrétních lidí. Pro někoho je přestat řídit jednoznačným signálem selhání, zestárnutí, bezmocnosti. Pro někoho jiného naprosto přirozená věc, kterou řeší slovy: Milé děti, už se na to necítím, prosím, budete mě teď všude vozit vy.
Faktem je, že seniorů za volantem přibývá a souvisí to s tím, jak populace stárne. Do seniorského věku se dostávají lidé, kteří jsou zvyklí celý život řídit a auto je běžnou součástí jejich života. Takže pokud nehod, v nichž figurují lidé vyššího věku, přibývá, je to jen přirozený důsledek tohoto stavu. Nikdy dříve totiž tolik lidí vyššího věku auta neřídilo.
