Každý z nás už se s nimi nejednou setkal. Nevěříte? Jen si vzpomeňte.
Přijde jaro, sluníčko svítí a my rádi odložíme teplé oblečení, zatímco příroda začne odívat svou nahotu.
Ze země se začne klubat všechno, co v ní celou zimu spokojeně spalo, vyrojí se kdejaký hmyz, ptáci se rozezpívají, až přechází sluch, stromy a louky rozkvetou tak, až přechází zrak, ulice se zaplní lidmi, kteří už se nemohli dočkat sluníčka. A ono svítí a krásně hřeje, ale najednou „bác“.
Jsou tu. Ledoví muži. Nevím, jestli jste někdy slyšeli o tom, že první je Marek (25. dubna), pak Robert (29. dubna) a úplně poslední nás může potrápit ještě Norbert (6. června).
Mezi nimi ovšem jsou mnohem známější „velcí ledoví muži“. Už jen ta jména nevěstí nic dobrého – Pankrác, Servác, Bonifác. Začátkem května je najdeme v kalendáři. S nimi přicházejí studené dny, jejich ledový dech nás donutí hezky vytáhnout teplé oblečení ze skříně. Zemědělci, zahrádkáři i ostatní hospodáři trnou, aby jim slibně se rozvíjející budoucí úrodu nespálil mráz nebo nepobily kroupy. Všichni pak neví, co na sebe. Polední sluníčko už se snaží, ale po ránu a večer bychom klidně snesli i rukavice.
Řeklo by se, přijdou, odejdou. To sice ano, ale nesměli by jim být v patách další, tzv. „malí ledoví muži“. Jejich příchod bývá mnohem zrádnější a také jejich jména jsou méně známá, i když o něco přívětivější. Proti Urbanovi, Filipovi a Bedovi nelze mít námitek, pokud se ovšem neprojeví podobně, jako ti prvně jmenovaní. A to oni také umí.
Proč zrovna ledoví muži a navíc v květnu, o tom si můžete přečíst leccos zajímavého na internetu.
Třeba tady:
https://www.rozhlas.cz/vedaarchiv/portal/_zprava/6941
Pro ty, kterým se nechce hledat, alespoň několik pranostik vztahujících se k ledovým mužům:
Studena svatého Jiří (Jiřího - 24. dubna) se přenesou přes kopí ledových mužů (12.-14. května) a vydrží až do Urbana (Urbana - 25. května).
Nejvíce proklínaní svatí jsou ti tři ledoví.
Tři ledoví květům nepřejí.
Pankráce, Serváce a Bonifáce bojí se všechny zahradnice.
Pankrác, Servác a Bonifác často květy klidí, pro královnu Žofii.
Pokud Urban z pece nesleze, tepla nebude.
Urban, Filip a Beda - může být běda.
A část textu z výše uvedeného článku:
Německý meteorolog Gustav Hellmann například prokázal, že výrazná květnová ochlazení se ještě v některých obdobích minulého století dostavovala s četností výskytu 55 až 65 %. K podobným vývodům dospěl i náš klimatolog Karel Pejml. Velcí i malí ledoví muži se v současnosti nejčastěji dostavují pouze jako mokří muži. Tedy asi tak, jak jejich příchod ve svém čtyřsvazkovém díle Myslivcův rok vylíčil spisovatel Jan Vrba:
"Ledoví muži stáli přede dveřmi, a bylo jich se báti, poněvadž třešně a švestky plně kvetly, hrušně neměly do té slávy daleko, a koruny jabloní byly ozdobeny spoustou růžových a rudých poupat. Ten zázrak způsobila řada pěkných dnů, které se dostavily po vleklé sychravé studené nepohodě dubnové. Všecko bylo zdrženo, a proto nyní rázem povyskočilo, ale bylo dosud křehké, takže mrazy by způsobily značnou škodu, ne-li úplně zničily úrodu ovoce... A právě když se dostavil Pankrác, rozpršelo se v noci vydatně a potom od svítání až do božího poledne vytrvale mžilo, mžilo a mžilo..."
Tak ještě 6. červen a měli by být za námi.