Možná si pomyslíte, že na Ostrý vás zvu nějak moc často. Dneska vás však přesvědčím, že Ostrý není Ostré. A naopak. Zatímco zřícenina hradu Ostrý leží v části Českého středohoří na jih od Labe poblíž Milešova, tak Ostré leží v části severní kousek od půvabného středověkého Úštěka. Z Úštěka i širokého okolí přitahuje zrak vrch Kalvárie (398 m) ozdobený věžičkami a širokým schodištěm. Můžete se na něj snadno vydat ze vsi Ostré, my si však uděláme procházku delší a cestou se ještě podíváme na opičí hlavu. A přidáme ještě hrad. To se lehko řekne, ale jak to dopadne? Tak pojďme na to.
Naše putování začneme u odbočky ze silnice za Úštěkem, kde si chytíme červenou turistickou značku. Ta nás povede přes Svobodnou ves až na rozcestí, kde přestoupíme na žlutou. Právě tady jsem potkala jediného člověka za celý den a ten se mě zeptal, kudy do Úštěka. Zato já jsem se ho bohužel nezeptala, kudy k opičí hlavě, čehož jsem litovala, hned jak zmizel za zatáčkou. Žlutá značka nějak nebyla k nalezení, a tak jsem si cestu zase o něco prodloužila. No, to nevadí, aspoň jsem nezůstala nic dlužna své pověsti bludičky. Druhá z cest byla ta správná a nakonec jsem ještě zjistila, že se spojila s tou první, ale když to nevíte ... dodnes nevím ani to, jestli jsem na vyhlídce na opičí hlavu vlastně byla nebo ne. Zkrátka jsem ji nenašla. Nicméně cesta vede příjemným lesem a zvolna stoupá a po chvíli je vidět Kalvárie hezky zezadu. Představa, že k ní zezadu taky přijdeme, bere záhy za své. Cesta vrch pěkně obtáčí a první kaplička, tedy zastavení křížové cesty, probleskne mezi mladým jarním listovím. Tu víme, že jsme na místě.
Jezuité tu na samém začátku 18. století dali vystavět poutní místo s křížovou cestou a širokým impozantním schodištěm, vedoucím ke dvěma stejným kaplím Nalezení a Povýšení svatého Kříže a kapli božího hrobu mezi nimi na vrchu. Má se za to, že autorem je barokní stavitel Octavio Broggio. Z terasy máte jako na dlani Úštěk, dominantní Sedlo a další vrcholky Českého středohoří. Celý areál byl léta v žalostném stavu, dokud se ho nezleželo nadšencům sdruženým ve Společnosti pro obnovu památek Úštěcka. Jejich úsilím se podařilo nashromáždit i formou sbírky finanční prostředky a barokní poutní místo se opět rozzářilo a svítí do dálky žlutou omítkou a červenými střechami. Na tomto utěšeném místě je radno posedět, pustit z hlavy starosti, vstřebávat energii a oddat se géniu loci.
Nic však netrvá věčně a my máme před sebou další úsek cesty, prozaičtější, ale stejně zajímavý. Helfenburk nebo taky Hrádek, jak se mu říká, totiž není jen tak ledajakou zříceninou. Pokud čekáte, že hrad stojí na kopci a uvidíte ho z dálky, budete se divit. Tenhle hrad totiž stojí utopený v moři lesů a spatříte ho teprve ve chvíli, kdy budete stát prakticky u něho. Spíš tedy pod ním. Ano, přece jen pod ním. Cesta k němu vede hlubokým údolím Ptačího dolu a hrad byl vystavěn na skalní vyvýšenině, obehnán je hlubokým příkopem. Vznik hradu je možno datovat ke konci 14. století. Patříval pražským arcibiskupům a za Jana z Jenštejna tu dokonce byly ukryty klenoty, relikvie a knihy z pražského chrámu sv. Víta. Později ho potkal osud většiny hradů a začal pustnout. V roce 1887 zříceninu koupil a pro turisty upravil průmyslník hrabě Josef von Schroll, pak však znovu pustl. Někdy ve 2. polovině 20. století se opuštěného hradu ujal Český svaz ochránců přírody a opět se dali do oprav a úprav. Dnes se o Helfenburk stará občanské sdružení Hrádek. Našla jsem informace o přístupnosti hradní věže, já jsem tam však ani na podzim ani teď na jaře nikoho nezastihla, i když na věž bych si ráda vystoupila. Nic to nemění na skutečnosti, že Helfenburk stojí za návštěvu. A když budete mít štěstí jako já, pozdravíte se do okna i s jeho ptačími obyvateli.
Budete stát se zakloněnou hlavou až do umdlení a pozorovat kroužící dravce na tomto mystickém místě. Hrad je volně přístupný, žádné vstupné se neplatí. Z Helfenburku se můžete vrátit Ptačím údolím po žluté značce přímo do Úštěka, po zelené jít na autobus do Rašovic nebo pokračovat po žluté romantickým Hrádeckým dolem na autobus do Skalky. A když už jsem nenašla tu opičí hlavu, našla jsem si právě tady psa. Procházka pohodovým terénem je dlouhá asi 9 km.
(Ostrý - viz Ostrý a Milešov )