Foto: autorka

Toulání Toulcovým dvorem

5. 6. 2019

Na tento výlet jsem se chystala už dlouho. V den, který jsem si pro něj vybrala, začalo pršet přesně v okamžiku, kdy jsem vystupovala z autobusu. Protože to tam mám daleko, nenechala jsem se odradit. Mohl za to i sám objekt, který je přívětivý již na první pohled. Toulala jsem se hodinu. V levé ruce deštník, v pravé foťák. Nebyla jsem tam zdaleka sama. Potkala jsem několik skupin dětí, od malých předškoláčků po větší školáky. Ověřila jsem si, že to, co je uváděno na webových stránkách dvora i na stránkách dalších, je pravda. Areál potěší dospělé i děti. Nabízí spoustu zajímavých akcí včetně komentovaných prohlídek. Nejlépe se k němu dostanete autobusem 177 od stanice metra Opatov. Budete se toulat chvíli se mnou?

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jan Zelenka 30.12.2019 21:56

Pěkný článek a krásné fotky, Věrko. Netušil jsem, že je to tak rozsáhlý objekt. Několikrát jsme se tam chystali, ale nikdy to nevyšlo.

Jaroslava Handlová 9.8.2019 08:18

Toulcův Dvůr jsem dosud neznala. Díky za pěkný tip.

Anna Čípová 7.6.2019 18:57

Kouzlo venkova i za deště. Pěkná fotoreportáž. Nejvíce se mi líbí, jak došla žlutá barva při natírání plotu.

Marie Doušová 6.6.2019 10:43

Moc pěkné....Dík....*********

Věra Ježková 6.6.2019 10:00

Děkuji. :-)

Jana Šenbergerová 6.6.2019 07:46

Dokonalá vesnická idylka. A fotografiím pořízeným za deště vůbec nic nechybí. Umíš, Věrko. Škoda, že jsme se tentokrát minuly.

Elena Valeriánová 6.6.2019 07:20

To je jak pohádka. Dobře, že jsi to nevzdala a pro nás vše nafotila. Vždyť déšť je jen voda a té je pořád třeba.

Eva Mužíková 6.6.2019 01:44

Díky Věrko za nabídku.Tady by se mi líbilo.

Jitka Hašková 5.6.2019 19:34

Věro, díky za procházku Toulcovým dvorem. Ještě jsem tam nebyla. Je to moc zajímavé místo.

Zuzana Pivcová 5.6.2019 19:28

Toulcův dvůr znám jen zvenčí, mnohdy jsem jela kolem dlouhou trasu linky 177 z Bohnic až na Chodov. Je to na Košíku. Trochu mi to připadá statek v Netěchovicích u Týna nad Vltavou, který je obdobně zařízen. Někdy se tam vypravím, díky, šikulko Věrko.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Dobří lidé stále žijí

Každý z nás tuší, že by měl za svůj život udělat pár dobrých skutků. Ten prozatím největší nás potkal letos na Šumavě. Jeli jsme s manželem a naší sestřenicí Jitkou na Modravu. Seniorskou trojici doplnila čtyřnohá fenka malého pudla. Ta už je také ve svých 13 letech psí babičkou.

Beatrice Novotná

Moje srdce je pašák

Probudila jsem se z narkozy a zjistila, že ještě žiju. Srdce i s novou chlopní tlouklo, i když dost…

Hana Šimková

Každý den je jiný, i když seniorský

Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým krokem"? Mě jo. Zvlášť letos, kdy jaro momentálně usoudilo, že bude létem. Proč? Mé dny, zvlášť ty jarní, řídí počasí.

Ludmila Černá

Můj krásný seniorský den

Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal příjemný den. Budu mít dost času, abych se mohla věnovat zahrádce. V posledních dnech jsem si na ni vyšetřila vždycky jen chviličku a ještě mě pokaždé vyhnal déšť.

Miloslava Richterová

Náš seniorský den aneb na ptáky jsme krátký

Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme již dávno dosáhli důchodového věku, ale stále ještě pracujeme, i když na zkrácený úvazek. Proč? Protože nás naše práce stále baví a naplňuje, zůstáváme v kontaktu s lidmi stejné profese a zároveň nás to občas donutí se naučit něco nového.

Vladislava Dejmková