Dá se to vysvětlit několika způsoby. Dožíváme se čím dál vyššího věku ve slušné kondici, takže logicky přibývá lidí, kteří třeba v sedmdesáti popíjejí více, než je zdrávo. Dříve totiž bylo v sedmdesáti po nich nebo byli v tak špatné kondici, že na veselí u vína neměli ani pomyšlení. Další vysvětlení: Nyní je předmětem zkoumání vše, tak není divu, že se dělají výzkumy i na téma závislosti seniorů. Ale je tu i další vysvětlení. Je to prostě fakt. Nikdy dříve lidé nepili tolik alkoholu a nebrali tolik léků jako nyní a je jedno, jestli je jim čtyřicet nebo sedmdesát. Stalo se prostě běžné spolknout nějaký prášek nebo si dá pár sklenek vína pokaždé, když nás rozbolí hlava nebo když nemůžeme spát.
„Budoucnost našeho oboru spočívá v seniorských závislostech,“ uvedl již několikrát veřejně Michal Miovský, přednosta kliniky adiktologie. A dodává, že se mnohem více řeší závislosti mladých lidí, zatímco na lidi vyššího věku se zapomíná. Podle něj je jasné, že mnozí z nich časem budou potřebovat pomoc, jenže jinou, než jaká je poskytována mladým.
Zaměstnanci domovů pro seniory se velmi často setkávají s tím, že jejich klienti požadují alkohol nebo různé léky, které by ve skutečnosti brát vůbec nemuseli. „Nemůžeme bránit nikomu, aby si koupil láhev vína, pokud jde o svéprávného člověka, i když víme, že mu to škodí,“ uvedla pracovnice jednoho ostravského domova pro seniory, která si přeje zůstat v anonymitě. A pokračuje: „Máme tady pána, kterému syn, lékař, nosí spousty různých prášků. Především na spaní. Pán je na ně zvyklý, k nim si klidně dává víno. Paradoxně se tím jeho potíže zvyšují. V noci se pak budí, protože léky přestávají účinkovat. Nedávno se šel v noci projít a upadl na chodbě. Samozřejmě jsme z toho měli problém my. Jeho syn nám vyhrožoval žalobou, že jeho otci nejsme schopni zajistit bezpečné prostředí.“
Potíž je v tom, že se do seniorského věku dostává generace, která je zvyklá užívat různé léky a pít alkohol více, než generace předešlá. Pro mnoho pracovně velmi vytížených lidí je běžné brát prostředky na povzbuzení nebo naopak na uklidnění. Je naivní myslet si, že s odchodem do penze nebo s přibývajícím věkem s tím přestanou.
„Zjistil jsem, že v penzi piju víc, než když jsem chodil do práce. Tehdy jsem sedmičku vína před spaním omlouval sám před sebou jako řešení stresu, který v práci podstupuju. Jenže já si ji dávám i teď, když jsem v penzi a žádné stresy bych mít neměl. Jenže já jsem neklidný, vlastně se na to posezení u vína už od odpoledne těším,“ říká sedmašedesátiletý Petr z Ostravska, který donedávna vedl středně velkou firmu.
Stává se, že na závislost seniorů přijdou lékaři v nemocnicích, až když si dotyční způsobí nějaký problém. Je známý případ paní, která si zlomila nohu. Měla v nemocnici návaly horka, úzkosti, chovala se divně. Až když byla poslána na psychiatrii, vyšlo najevo, že jí chybí její obvyklé léky na spaní, proti bolesti, na uklidnění. A ještě byla zvyklá dát si k nim večer pár sklenek vína. Přitom šlo o velmi vzdělanou aktivní dámu, o jejíž závislosti nikdo z rodiny ani z jejích přátel neměl tušení. Jen se prostě ukázalo, že není schopna žít bez léků a alkoholu, když se dostala do nemocnice. Podle některých výzkumů je nyní na prášcích na uklidnění či na spaní závislá až pětina lidí v seniorském věku.
Čím déle je berou, tím více si zadělávají na problém. Vzhledem k tomu, že se věk stále prodlužuje, je jasné, že se tento problém v příštích letech bude více a více projevovat. Jistě, nepůjde o lidi potácející se po ulici v drogovém opojení. Půjde o problém, který se projeví v situacích, jako je třeba hospitalizace v nemocnici nebo onemocnění, kdy si prostě hrst prášků a pár sklenek dát nepůjde.