Spočítáno, potvrzeno: Single senioři trpí
Ilustrační foto: pixabay.com

Spočítáno, potvrzeno: Single senioři trpí

25. 6. 2019

Samostatně žijící žena v nájemním bytě, která je v penzi. To je v současnosti nejohroženější lidský druh. Jinými slovy, jedná se o skupinu lidí, která žije v chudobě. Až osmdesát procent ze svého důchodu dávají na nájemné. Na život jim nic moc nezbývá.

Problému, o kterém se dlouhodobě mluví, se nyní věnovala Rada seniorů ČR a Statistický úřad. Spočetli, že v nejhorší pozici se ocitají osamělí důchodci ve čtyřicetimetrovém bytě v Praze s tržním nájemným, což je přes sedmnáct tisíc měsíčně včetně poplatků za energie a vodu. Přitom běžná penze ženy je podle České správy sociálního zabezpečení dvanáct tisíc tři sta korun, u muže o dva tisíce více. Jestliže se tedy člověk ocitne v nájemním bytě sám, když například ovdoví, je to malér jako hrom. Přestěhovat se? Kam? Obce v majetku žádné levné byty pro sociálně potřebné nemají nebo jich mají minimum.

„Situace, jaká je například v Praze, není v jiných zemích v Evropě obvyklá. V Praze si už senioři bydlení v pronájmu prakticky nemohou dovolit, protože jeho cena převyšuje jejich důchod,“ uvedl Zdeněk Pernes, který vede Radu seniorů ČR.

Někteří lidé mají štěstí, že jim pomáhají příbuzní, jiní s zažádali o příspěvky na bydlení. Je však mnoho takových, kteří se dostali do této obtížné situace a neumějí si s ní sami poradit. „Zpočátku mi bylo trapné jít si žádat o příspěvek na bydlení. Připadala jsem si jako žebrák. Celý život jsme s manželem poctivě pracovali. Já přece nemůžu za to, že manžel zemřel, že už nájemné neutáhnu. Nemůžu ani za to, že jsme kdysi dostali byt v domě, který byl zabaven za komunistů majitelům a pak jim byl v restituci vrácen. Já považovala za správné, že dům dostali zpět. Jenže pak nám pořád nájemné zvedali, my nevěděli kam jít, tak jsme to nějak táhli. Jenže už to neutáhnu. Ale já přece za to nemůžu, já celý život pracovala a snažila se nikomu nebýt na obtíž, po nikom nic nechtít,“ vypráví jednaosmdesátiletá Ludmila, která se dostala do typické situace. Manžel jí zemřel, její jediná dcera také, ona sama nájemné ze své penze neutáhne.

Stát měsíčně vyplácí více než padesát pět tisíc příspěvků na bydlení do domácností, kde je alespoň

jeden z jejich členů v penzi. „Senioři nejsou zvyklí žádat o pomoc, berou to jako své selhání. Mnozí se stydí jít si o příspěvek na bydlení požádat,“ uvádí předseda sdružení Život 90 Jan Lorman. Totéž nedávno potvrdil i Milan Krček z Občanského sdružení majitelů domů. „Slyšel jsem, že někteří senioři se stydí využít možnosti brát příspěvek na bydlení. Snažíme se majitelům domů říkat, aby seniorům, kteří jsou u nich v nájmu, vysvětlovali, na co mají nárok a pomáhali jim, pokud se ocitli v těžké situaci,“ uvedl.

Situace je opravdu velmi vážná. Poslední údaje, které shromáždila Rada seniorů ČR ukázaly, že v Praze žije v pronájmu přes třicet tisíc single seniorů. Přitom bytů s nízkým nájemným, které jsou určeny primárně seniorům, je v Praze necelých šest set a ty jsou samozřejmě obsazeny. Zkrátka se projevuje, že se obce v rámci privatizace zbavily řady svých bytů, prodaly je soukromým majitelům a nemyslely na sociálně slabé.

Tento problém neřeší jen senioři v Praze, ale také v Brně, ve Zlíně a dalších městech. Situace se stala tak vážná a rozšířená, že se snad konečně nastává doba, kdy se začne řešit. Jedním z návrhů je stanovení jakýchsi cenových map, podle kterých bude určena maximální výše nájemného. Například bude jasné, že zatímco v centru Prahy budou vždy nájemné vysoké, v některých jiných částech by mohlo být úředně dáno, že tak vysoké být nesmí. Dalším řešením je zahájení výstavby levných bytů, jenže zatím to vypadá tak, že developeři mají  zájem stavět byty luxusní, takové, které si mohou dovolit dobře vydělávající mladí lidé.

Za problémem se skrývají tisíce jednotlivých osobních příběhů, které zřejmě zůstanou veřejnosti navždy skryty. Příběhů o tom, jak staré dámy neuvěřitelně šetří na jídle jen proto, aby mohly zaplatit nájem a zůstat v bytě, na který jsou zvyklé. Ve srovnání s tím, kolik mnohé mladé rodiny dají za jídlo a pak ho polovinu vyhodí, není pochyb o tom, že mezi námi žije velká skupina lidí, která se ocitla za hranicí chudoby. A ti lidé na své situaci nemají žádný podíl, žádnou vinu. Provinili se jen tím, že přirozeně zestárli, už nemohou vydělávat a ovdověli.

ovdovění senioři
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Puchalská
Paní Kobylková, z Vašeho příspěvku jsem víc než rozpačitá. Myslíte si že 1+1 s koupelnou a wc je přepych? Do menšího se snad ani nedá jít. Možná si pronajmout třeba lepší autobusovou zastávku, ne?? Přeci každý má nárok na důstojné bydlení.
Věra Ježková
Paní Kobylková, celý život jsem pracovala hlavou na Karlově univerzitě. Mám důchod přes 11 tisíc, je to můj jediný příjem. Bydlím v malém bytě, do menšího už jít nemůžu. Kdybych před lety nevyužila možnost koupit si za přijatelnou cenu byt do osobního vlastnictví, s důchodem bych sotva vyšla. Našetřeno samozřejmě něco mám, ale neumím si představit, že bych z úspor musela každý měsíc vybírat. Přiznám se, že jsem v uplynulých letech zcela nezodpovědně jela několikrát na zahraniční dovolenou. Váš návrh, aby se lidé přestěhovali ve stáří do menšího města, mi připadá, mírně řečeno, velmi necitlivý. Jakož i celý váš komentář.
Danka Rotyková
Libuško, máte pravdu. Musíme si také uvědomit, že po revoluci obyčejní lidé jako třeba moje rodiče, neměli vůbec ponětí o tom, co bude dál a co by měli rychle dělat, aby se na stáří zajistili. A neměli ani finance, které by zúročili. Netušili, že pro ně může být paradoxně hůř. Zažili sice měnu v r. 1953, ale po roce 1989 očekávali, že bude naopak lépe. Pro ně už ale bylo v tomto směru opravdu moc pozdě. Já také souhlasím s jejich podporou. A nejvíc mě vadí rozdíl v důchodu ženy a muže. To je tak strašně těžké dorovnat důchod ženám, aby nebyly oproti mužům diskriminovány? Ono by to šlo, ale kdo by se chtěl této skupině věnovat?
Mariana Mášová
paní Kobylková , co celý život dělali? makali , platili , nakupovali, platili děti , oblečení atd ...a to co ji zbylo šetřili. A vy si myslíte , že z platů 900,- 2000,- cca tehdejších platů ušetřili pro dnešek milióny? Mě je dneska 50 , nevzala jsem si žádného boháče , žijeme celý život taktéž z ruky do huby jak se říká , a to nemám úplně malý plat . Vše se stále zdražuje a není z čeho moc šetřit . Myslíte si, že mám dělat ve dne v noci až to se mnou šlehne , abych měla o pár tisíc víc ? Ne , přece život není jen o vydělávání peněz až do padnutí . Pak dopadnu jako ti senioři dnes , Celý život makat , a pak mít minimum. Protože to, co dnes ušetřím a uspořím , za 15- 20 let nebude nic , a další generace bude tvrdit , co jsme selý život dělali.
Libuše Křapová
Slávko, kolik vám je let? Že víte, kde tihle senioři udělali chybu? Po revoluci jim bylo okolo padesáti, to byl tehdy předůchodový věk. Stát jim celý produktivní věk sliboval, že se o ně postará. Investovat nebylo kam a po revoluci to bylo velmi rizikové. A nynější senoři v nouzi měli být už tehdy v obraze, kam půjde doba?
Jana Slavíková
Takovým lidem příspěvek na bydlení patří a neměli by se za pobírání stydět. Osmdesátiletí a starší si asi moc našetřit nemohli a stěhování je v mnoha případech nad jejich síly.
Slávka Kobylková
Ano, je to hrozná situace, ale také se nabízí otázka, co po celý život dělali, kam investovali peníze, že si alespoň brzy po revoluci byt nesehnali, nekoupili, lidé hodně peněz utratí na dovolené, dárky a pod. a pak se na stáří diví. Také je možnost odstěhovat se do nějakého menšího města, kde na nájem v pohodě budou mít, takže : případ od případu a nedá se všechny jen litovat, spousta z nich si nebyla ochotná šetřit, tak teď to musí řešit.
Daniela Řeřichová
V Praze je opravdu bezvýchodná bytová situace pro singl seniory a nikdo se jí nezabývá.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 44. týden

V úterý 5. listopadu proběhnou ve Spojených státech amerických prezidentské volby. Tématem kvízu tohoto týdne budou nejen američtí prezidenti, ale i zajímavosti z USA.