Neomezené šíření informací na internetu má však také své stinné stránky. V obrovské záplavě nejrůznějších textů se vyskytují zprávy, které nejsou pravdivé. Tvořit obsah na internetu může totiž v podstatě kdokoli, kdykoli, bez nutnosti disponovat financemi a bez požadavku na ověřování informací.
Častým terčem nepravdivých či manipulativních zpráv jsou senioři. Jedním z důvodů je, že vycházejí z přesvědčení „co je psáno, to je dáno“. Pokud navíc email dostanou od známého, kterému věří, pošlou ho dál. Pravdivost informací ze svých oblíbených zdrojů neověřuje podle průzkumu organizace Elpida a Nadace O2 celých 40 % seniorů.
Deník N nedávno popsal příběh bývalé učitelky češtiny, dějepisu a ruštiny, jednaosmdesátileté Světly Tomcové. Paní Tomcová dostane každý do své emailové schránky přibližně dvacet emailů. Většinu z nich přečte, některé smaže a některé, pokud s nimi souhlasí, pošle dále svým známým a přátelům. Je jednou z aktivních rozesilatelek takzvaných řetězových emailů. Jsou to zprávy, často spikleneckého či alarmujícího charakteru s politickým podtextem, které často míří právě na seniory.
Podle odborníků mohou mít dosah až stovek tisíc emailových schránek. Podle zmíněného průzkumu se s nimi setkalo devět z deseti seniorů využívajících internet. Jeden z pěti se pak podle průzkumu podílí na jejich šíření.
Rozeznání nepravdivých zpráv není vůbec jednoduché a žádný zaručený a skvěle fungující recept neexistuje. Přesto je ale několik základních rad, jak se ve změti emailů vyznat a nestát se šiřitelem dezinformací či přímo lží.
JAK OVĚŘIT INFORMACE NA INTERNETU
Nečíst pouze titulky
Před tím, než se rozhodnete zprávu přeposlat dále, přečtěte si ji celou – neomezujte se pouze na titulek, který vůbec nemusí odpovídat obsahu textu. Cílem titulku je především upoutat pozornost, vyvolat emoční náboj a donutit čtenáře na titulek kliknout či zprávu přeposlat dále.
Ověřte zdroj zprávy
Na začátku je nutné zaměřit se na zdroj zprávy – tedy posoudit, zda je příslušný původce zprávy věrohodný. Pokud jde o web, který obsahuje dezinformace, konspirační teorie, hoaxy (mystifikace, poplašná zpráva, podvod…) apod., neberte jej jako věrohodný zdroj. Zvláště obezřetní buďte v případě zpráv, přicházejících z tzv. dezinformačních webů – tyto zprávy nemusí být vyloženě nepravdivé, mohou obsahovat pravdivý základ, který je nepravdivými informacemi obalen, případně se zprávy zasazovány do nesprávného kontextu a spojovány s nesouvisejícími informacemi. Rovněž ověřte, zda zpráva nepochází z vyloženě humoristického či recesistického webu.
Ověřte zdroje informací, ze kterých zpráva čerpá
Často se internetem pohybují zprávy, které neobsahují odkaz na žádný zdroj. Samozřejmě neozdrojovaným zprávám bychom neměli věnovat pozornost – mohou obsahovat zcela nepravdivé či zkreslené informace. Existují však také situace, kdy je zpráva podepsána neexistujícím autorem a odkazuje na neexistující autority – např. vědce, celebrity atd. S tímto se setkáváme např. u online podvodné inzerce, která odkazuje na neexistující autority.
Internetem putují také zprávy odkazující na názor uznávané – často nežijící autority – a které zároveň odkazují na veřejnoprávní médium (třeba Český rozhlas). I zde je třeba postupovat obezřetně a ověřit si, zda nejde o dezinformaci. Nepravdivé zprávy také často vznikají opisem zahraničního zdroje různé kvality, takže je dobré si text zprávy přeložit třeba do angličtiny (k dispozici máme celou řadu online nástrojů) a vyhledat výskyt přeloženého textu třeba pomocí Google.
Ověřte, zda nejde o vyvrácený hoax
Velmi důležité je ověřit si, zda zpráva není pouhým hoaxem (kachnou, poplašnou zprávou apod.), který je již dávno vyvrácen a podroben důkladné analýze. K tomu máme k dispozici celou řadu specializovaných internetových serverů jak v české, tak i anglické verzi. Zprávu můžete ověřit např. prostřednictvím serverů www.hoax.cz, www.manipulatori.cz nebo www.demagog.cz.
Pokud zpráva obsahuje fotografie či videa, ověřte jejich původ
Zprávy šířené internetem často obsahují vizuální či audiovizuální doprovod, který lze v prostředí internetu rovněž ověřit. Pozor na kontext! V řadě případů fotografie či videa neodpovídají situaci, kterou popisují. Běžné jsou také různé druhy manipulací s fotografiemi, koláže apod.
Ověřte příběh
Nepravdivé zprávy často obsahují emotivně vylíčené události, které však nelze ověřit, protože o nich média neinformují. Autor informace také často provádí svou vlastní interpretaci dané situace, aniž by si ověřil, že má skutečně pravdu.
Další detaily k ověřování informací na internetu naleznete zde.
Kamil Chalupa s využitím informací projektu E-Bezpečí