Krvavý koleno ještě žije
Foto: autorka

Krvavý koleno ještě žije

29. 7. 2019

Děti milují strašidelné příběhy, a ačkoliv zalézají při jejich vyprávění strachy pod deku, zpod deky se ozývá - povídej dál, jak to bylo dál...my se nebojíme!

Rozčilují mne novodobé cizí hororové pohádky, které se vnucují v současné době našim dětem. Proč, když máme dost našich vlastních strašidel? Například já byla od dětství zocelována z matčiny strany povídkami o Pérákovi, žijícím v Podkrušnohoří a přespávajícím v malém spáleném kostelíku při  cestě z Teplic do Krupky. A z otcovy strany mne zas děsily pohádky o Krvavém kolenu, skrývajícím se ve sklepě mezi uhlím nebo bramborami. Zanechalo to dodnes na mně stopy - když jdu do sklepa, toužím se vyzbrojit pohrabáčem, protože čekám, že zezadu na mě skočí Pérák a zepředu vyleze z brambor Krvavý koleno...Nějaký Batman mne teda rozhodně nerozhodí a Strážci galaxie jakbysmet. Na české koleno a Péráka nemají. 

Měla jsem na chatě všechny své vnoučky. Ty zatím chráním a vyprávím zásadně jen pohádky legrační, aby se smáli a já k nim nemusela v noci vstávat. Na koleno i Péráka je ještě času dost, říkám si. 

A tak mě notně tuhle překvapila ta nejmladší, dvouletá, která teprve začíná mluvit. Našla jsem ji dřepět na bobečku před srázem do sklepa. Co tu děláš, broučku, ptám se. Vyvalila ta svá krásná velká kukadla, ukázala buclatou ručkou do sklepa a vyjekla - 

Evavý olenóóó !!! Co, vyjevila jsem se, protože jsem zprvu nerozuměla, mluví totiž ještě “svou řečí”, je to něco mezi češtinou a korejštinou. Tam...jeee!!! pokračovala a stále ukazovala do sklepa. Pak mi to došlo. Chudinka, aby tak byla postižená jako já! A tak jsem ji vzala do náruče, sešly jsme do sklepa, prodraly se dědovým haraburdím až dozadu, kde byly brambory. Ty jsem prohrábla, aby viděla, že tam nikde nic není. Máma si dělala legraci, uděláme jí TYTYTY (=schytá to ode mne, že tě předčasně straší). 

No dobrá. Ale na druhou stranu....není už trochu připravena slyšet v budoucnu i o Pérákovi?

Text k úvodnímu obrázku: Tak vyleze nejdřív Pérák nebo Krvavý koleno ???

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Mirek Hahn
První hodina odbila..., lampa ještě svítila... Druhá hodina odbila..., lampa ještě svítila... Ještě mám husí kůži.
Soňa Prachfeldová
Peraka jsem se bála, do sklepa jsem chodila s busícím srdcem a větší vnučce už také povídám o strašidlech. Dnes se zase bojím chodit večer sama po ulici, ale těch živých děsu.
Jana Hošková
No ano! Málem jsem zapomněla,že to taky byla hra! Hráli jsme ji na dvoře,ale už fakt nevím jak,akorát si pamatuju,že jsme u toho příšerně řvali!
Drahomíra Stínilová
Vtipnej článek. Taky jsme hrály jako děti krvavý koleno. Už jsem na to zapomněla. Dobrá poznámka Mirka Hahna.
Danka Rotyková
Péráka neznám, ale Krvavý koleno jsme hráli rádi. Co jsme taky měli dělat, museli jsme být rádi i za takovou zábavu, hlavně že nebyla nuda. Už si pamatuji jen některé okamžiky z té zábavy. Snad je nezapomenu.
Jana Šenbergerová
Mně určitě nikdo žádné strašidelné příběhy nevyprávěl. Pérák mi nic neříká a krvavé koleno jsem mívala tak často, že by mě těžko mohlo vyděsit víc, než bolelo. Kolem půdy a do sklepa jsem ovšem i bez toho chodila s respektem. Co kdyby ...
Zdenka Soukupová
Péráka taky neznám. Na krvavý koleno jsme si hráli, ale je to tak dávno, že už vůbec nevím, jak se to hrálo. Můžete mi to někdo připomenout? Děkuji.
Jana Hošková
Podivila jsem se,že neznáte Péráka! Tuhle jsem o něm narazila na nějaký článek a prý se o něm hlavně ale za války povídalo i po Praze a Čechách...něco prý jako vymyšlený hrdina,co škodil Němcům. Jinak jsem se musela zasmát kolenu Mirka - dobrá připomínka! :-))
Helenka Vambleki
Hrávali jsme to, ale u nás v Ostravě se říkalo Krvavý dědek. Až mám husí kůži, když si vzpomenu na to pomalé a strašidelné odpočítávání První hodina odbila, druhá hodina odbila....já byla jako dítě hodně hybká, tak mne nikdy krvavý dědek nechytil :)
Zuzana Pivcová
Některé české pohádky, aniž si to dnes uvědomujeme, byly docela pěkné horory. Mojí sestře ale stačil ke strachu ze sklepa jen pavouk.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.