Tvé oči

Můj telefon jsi neslyšel
a zprávu nenapsal,
náš záměr jaksi nevyšel,
ty jsi ho odepsal?

Stojíš tu tiše, bez hlesu,
bez slůvka omluvy,
tohle teď asi nesnesu,
ty nemáš výmluvy? 

Už tradičně se urazím
a chystám výčitky,
leč pojednou se zarazím,
já hledím na kytky.

A všechny moje domněnky
se někam propadly,
vždyť ty máš v očích pomněnky,
jak to, že nezvadly?

Má zlost se zvolna vytrácí,
pěkně to trvalo,
někdo za kytky utrácí,
mně kvetou nastálo.

Nemusíš se mi omlouvat,
zlobit se neumím,
nech svoje oči promlouvat,
té řeči rozumím.