Podzimní zahrady Versailles
Foto: autorka

Podzimní zahrady Versailles

23. 8. 2019

Protože se pomalu, ale jistě blíží podzim, chci se s vámi podělit o své vzpomínky na zahrady Versailles. V Paříži jsme byli na podzim už před lety a jako správní Češi jsme chtěli vidět všechno, co se dá stihnout během víkendového pobytu. A tak jsme ze všeho nejdřív zamířili na večerní prohlídku Louvre, abychom neztráceli nic z drahocenného času. Ponořili jsme se do mého oblíbeného starověku a stihli vidět téměř všechny památky, které se podařilo ukořistit předchůdcům Napoleona i všem dalším. Díky počasí i večerní době nás bylo v Louvru pár. Chodit po setmělých, tichých chodbách a sálech mezi mumiemi, armádami vešebtů, kanopami a pak si sednout u slavné Lví brány a pohlédnout do tváře busty krále Ašurbanipala, zatímco venku bubnoval déšť na okna, to byl zážitek nezapomenutelný, až tajemný a strašidelný ! A zůstává mi pořád v paměti (zatím).  :-))

Jak je naším zvykem - téměř vždy bez průvodců, pouze s mapou - jsme se vydali sami na vlastní pěst, abychom prošli také známý hřbitov Per Lachaise – což je téměř město ve městě, a postáli u všech těch známých proslavených, kteří tam odpočívají. Prolétli jsme samozřejmě i všechna ostatní místa, která se v Paříži musí vidět.

S průvodkyní jsme jeli jen jednou, a to do Versailles. Ráno při odjezdu autobusem pršelo. V autobuse jsem udiveně sledovala v ulicích osvětlená okna domů, kde se lidé chystali do práce – většina totiž neměla záclony, a tak jsem měla až nepříjemný pocit, že lezu někomu do soukromí a málem jim vidím do talíře a hrnků, co si dávají k snídani.

Po příjezdu do Versailles ostatní účastníci zájezdu volili prohlídku zámku, zatímco my se rozhodli věnovat čas venkovním prostorám s tím, že do zámku se určitě ještě jednou někdy podíváme také. Bohužel v tuto pozdní podzimní dobu už nebyly v provozu fontány, a tak jsme o pohled na vodotrysky byly ochuzeni.

Stála jsem na schodech, kde král Ludvík vítal Angeliku, markýzu andělů. Obdivovala nádherné scenérie a velikou nádrž uprostřed, na které se jezdilo s lodičkami. Byla u vytržení, co dokáží versaillesští zahradníci všechno vystříhat z keřů a stromů. V duchu viděla kočáry, kterými tu po širokých cestách projížděla šlechta. Prošli jsme, co se dalo, málem že ne v klusu, protože jsme se báli, aby nám neujeli s autobusem a my pak nemuseli do hotelu stopem. Ale procházka stála za to, posuďte sami podle mých fotek.

Celou dobu jsem si kladla jedinou otázku: co by tomu asi řekla šlechta včetně všech těch Ludvíků, že se jim tam dnes projíždí po lodičkách „obyčejní“ lidé ? To je zřejmě v jejich době vůbec ani ve snu nemohlo napadnout, to bylo prostě nepředstavitelné, asi jako my dnes nevíme, kdo všechno se bude za chvíli prohánět po Měsíci a po Marsu!  :-))

cestování
Hodnocení:
(5.1 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Doušová
Krásná procházka podzimní zahradou. Dík.
Jitka Hašková
Hezký článek. Byla jsem ve Versailles s výborným českým historikem a architektem v srpnu 2013. Napřed jsme s ním prošli zahrady a nakonec do zámku. Byla jenom půlhodinová fronta. Ráno by to trvalo přes hodinu. Je to úžasný zážitek.
Hana Nováková
díky za příspěvek, nádhera sama, jistě to byl krásný výlet...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.