Dýně jsou jedním z hlavních symbolů Halloweenu, svátku, který je spjat s tradicemi a zvyky starých Keltů. Vysmátí či zamračení strašáci zdobí nejednu zahrádku, ovšem stále častěji se tato brukvovitá zelenina prosazuje i v kuchyni. Největší dýně, které prý mohou vážit až 900 kilogramů, se však pro gastronomii nehodí.
I přes svou baculatost jsou dýně přítelkyněmi štíhlé linie – obsahují hodně vody a málo kalorií. Navíc provitamín A, vitamíny skupiny B, draslík, hořčík, vápník, železo, zinek a fosfor. Jako jejich přírodní zásobárna vcelku dlouho vydrží, chce však chladnější klima. V dobré kvalitě je lze v těchto dnech zakoupit na farmářských trzích.
S příchodem sychravého počasí zařazuje dýně do jídelního lístku spousta restaurací, a to ve slané či sladké úpravě, třeba do koláčů. Jsou bohaté na vlákninu a tělu dodají i kvalitní nenasycené mastné kyseliny a beta karoten. K vaření se nejběžněji používají máslová, muškátová či špagetová dýně a také ta s názvem Hokkaido. Máslová dýně je nejsladší, hodí se i do marmelád, muškátová je ideální například do polévek.
Dýňový koláč i polévka
Nejzajímavější pokrmy z dýní mohou zájemci v těcho dnech ochutnat v řadě restaurací po celém Česku. A to včetně specialit, k nimž patří dýňový cheesecake s muškátovým oříškem či dýňový koláč se zmrzlinou z vlašských oříšků a javorového sirupu.
Jednoduchou dýňovou polévku si však může uvařit i nešika. Dýni typu Hokkaido je nutno nejprve rozčtvrtit, vydlabat semínka, oloupat tvrdou slupku a nakrájet na kousky. Ty se pokapané olivovým olejem pečou 20 minut při 160 stupních v troubě. Pak se vloží do půllitru zeleninového vývaru a povaří. Přidají se dva či tři stroužky česneku a vše se rozmixuje. Přilije se kelímek sladké smetany, vše se zředí dalším půllitrem zeleninového vývaru, osolí a opepří.
Fajnšmekři mohou přidat kousek nastrouhaného zázvoru, pražená semínka, případně výsledek pokapat dýňovým olejem, ten štýrský je prý nejlepší. Chutná nejlépe s opečenou bagetou.
Někde se slaví, jinde ne
Oslavy anglosaského lidového svátku Halloween přicházejí s posledním říjnovým dnem. Děti se při něm se děti oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem Trick or treat (Koledu, nebo vám něco provedu), aby dostaly sladkosti. Slaví se především v anglicky mluvících zemích, ale s globalizací se rozšířil od Ukrajiny po Japonsko. A svátek strašidel a dlabaných dýní už několik let slaví také někteří Češi.
Halloween vznikl z předkřesťanského keltského svátku Samhain podle keltského boha Samhaina (Sow- en, Anwinn), který byl podle víry starých Keltů pánem mrtvých. Podle keltské víry byl tuto noc předěl mezi světem živých a mrtvých nejmenší ze všech dní v roce. Oslavy Halloweenu pocházejí přibližně už z období 5. století, kdy jej slavili Keltové ve Skotsku a Irsku jako konec léta a příchod zimy.
Nynější název svátku vznikl zkrácením anglického All-Hallows-eve (předvečer Všech svatých). Tradičními symboly Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, ale také upíři a zombie, které jsou letos obzvlášť populární. Typickými barvami jsou černá a oranžová.
V polovině 19. století se Halloween dostal do Severní Ameriky díky přistěhovalcům ze Skotska a Irska, kteří s sebou jeho tradici přinesli. A odtud se v 70. letech minulého století začal s Američany učícími angličtinu v zahraničí šířit do dalších koutů světa.
Někde však Halloween zcela propadl, například ve Francii, ačkoli na přelomu tohoto století se zdálo, že i tady se jeho tradice uchytí. Podepsaly se na tom jak jisté protiamerické postoje Francouzů, tak tradice svátku Všech svatých.