Jít na třídní sraz základní nebo střední školy po 50 letech?
Ilustrační foto: pixabay.com

Jít na třídní sraz základní nebo střední školy po 50 letech?

31. 10. 2019

Nechce se vám navštívit setkání třídy po 50 letech a hledáte důvody, proč? Zde je naopak několik důvodů, proč na sraz jít.

I když se nám tomu nechce věřit, najednou je to tady - slavné 50. výročí ukončení školy. Už dávno si trochu nostalgicky říkáme: To to uteklo. Vypadá to jako klišé: Už 50 let, jsme skutečně tak staří?

A teď je tu velké dilema. Možná i otázka, kterou položíme jednomu či dvěma přátelům, s nimiž jsme zůstali po léta ve styku: Ty tam půjdeš? A jaký to má smysl?

Srovnání s předchozími srazy
I když to nemusí zcela platit, rýsuje se určitý náznak odlišností jednotlivých srazů.

Po 10 letech - připadáme si stále ještě trochu jako spolužáci, doznívají určité vztahy či pocity ze školy, kdo je frajer, kdo s kým kamarádí, kdo trochu přibral, kdo má lepší zaměstnání, kdo kde cestoval, zda je někdo již v manželství a má děti. Ve hře jsou stále ještě rivality a skupinky. Ještě je možnost spojit se s dřívější láskou nebo najít novou.

Po 20 letech - je to o tom, zda se nám osobně a společensky daří, budujeme kariéru, máme děti, případně jsme rozvedení a začínáme znovu.

Po 30 letech - jsme pracovně na vrcholu, ale osobně řešíme často problémy, a to i s vlastními dětmi, víc pociťujeme život. Kdo jsme a kam jsme to "dotáhli", a většinou se už lidé přestávají srovnávat s druhými.

Po 40 letech - najednou nemůžeme uvěřit, že nám bude záhy 60 a pak půjdeme do důchodu, srovnáváme svou vizáž, ale v klidu, bez závisti, je to velmi uvolněné setkání.

A tak se dostáváme k tomu, že si nyní říkáme, jaký má smysl setkat se po 50 letech? Abychom viděli, jak jsme zestárli? Abychom si říkali, kdo vypadá lépe nebo hůře než my? Kdo vlastně jsou ti staří lidé? Čím nás mohou překvapit?

Nyní jsou ve hře hlavně vnuci, kdo je spokojený v důchodu, kdo stále ještě dobrovolně pracuje a kdo ani náhodou, kdo se jak zdravotně cítí, jaké má koníčky.
50. výročí je sraz, pro který se mnoho lidí právě z obavy ze stáří nerozhodne. S myšlenkou, že už to nepotřebují a že ty lidi stejně už pak nikdy neuvidí. Co máme vlastně společného?

Jít na sraz po 50 letech je čest
Když se zúčastníme nebo se předběžně informujeme u hlavního organizátora, někdy žasneme, kolik lidí už nežije. Ano, je to šok. Oni už se zúčastnit nemohou, ačkoliv by možná rádi chtěli. My můžeme. Takže byste měli jít už z toho prostého důvodu, že jste naživu. Pokud se vaše třída rozhodne scházet ještě později, bude vás chybět stále více a budete si stále vzácnější.

Neúčast by vás možná později mrzela
Pokud se vám moc nechce jít, položte si otázku, zda vás to dodatečně přece jen nebude mrzet, zvláště, když vás někdo bude dodatečně o srazu informovat jako o zdařilém. Nebyl váš důvod nejít přece jen pošetilý?

Hovořte o současnosti, ne o minulosti
Při srazu po 50 letech už nemá smysl srovnávat s minulostí, většinou se nehodnotí ani předchozí srazy. Je to setkání tady a teď, setkání docela nových lidí, za kterými je vidět bohatý život. Každý něco, byť rozdílného, dokázal. Můžeme k ostatním přistupovat s klidem, dobrosrdečností a bez nesmyslné závisti a srovnávání. Můžeme se bavit o současnosti, politice, kultuře, o potomcích a jejich rodinách, i o vyhlídkách a plánech do budoucna.

Ať se vám to líbí nebo ne, je to vaše parta
Je to skupina lidí, jako žádná druhá. Mnohé znáte třeba už od školky, to je něco! A strávili jste společně, lépe či hůře, i období dospívání. Jste spolu spojeni vývojovou etapou, která je úžasná a také nelehká..

Je to vlastně ikonické
Jděte, ne-li z jiného důvodu, tedy alespoň pro tu samotnou událost, nad kterou mnozí mladší žasnou. Ne všichni půjdou na "sraz třídy po 50 letech". Jděte, přidejte se k zábavě, nechte se zdvořile a s respektem obsluhovat číšníky, pošlete si navzájem pořízené snímky. Je to jedinečná událost, která se už nebude opakovat.

A jaký je váš důvod, proč jdete (nejdete) na podobný školní sraz? Připadá vám to formální? Jsou to pro vás dnes už neznámí lidé nebo se dokážete na jeden den stát zase partou spolužáků? Co je hlavní náplní vašeho srazu? Máte dokonce ještě žijící pedagogy? Vzpomenete společně na již nežijící?

škola vzpomínky
Autor: Redakce
Hodnocení:
(4.8 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
ivana kosťunová
Na srazy spolužáků chodím ráda, a mohu vás ujistit, že to nebylo ani o kariéře, postavení, rodině, bývá to přesně naopak- fotky a otázky na téma, co děláš, kde pracuješ, jakého společenského významu jsi dosáhl, jsme si zakázali. Vždy se výborně bavíme, jako dlouholetí přátelé.
Lenka Kočandrlová
Zrušení "Spolužáků" byla odporná hnusárna....Jinak,jeden sraz organizuji už léta,kdo chce a může,tak jednou za rok přijede.Máme si stále co říct,věk a vzhled neřešíme. Ze ZDŠ jsem jednou zorganizovala opravdu vydařený sraz po myslím 30 letech,pozdější srazy už byly méně navštěvované, scházíme se nepravidelně celý ročník bývalé tři třídy, je to fajn.Z gymlu máme po 45 letech,byly jsme hlavně holčičí třída,přijde nás asi tak polovina.Zajímavé je,že někteří spolužáci jezdí jen na oficiální výročí školy,i z ciziny,a jiní jen na naše třídní,družné sleziny. Manžel byl jednou na srazu své třídy,a již nechce nikdy,nelíbilo se mu to. Já vždy vidím ty naše mladé zjevy a nevnímám to stáří,tak se pokaždé těším na další setkání.
Alena Vávrová
Nemohu napsat jinak, než jsme byli, či spíš byly, na střední, takový podivný smetenec. Jen 7 chlapců a zbytek do 34 docela řevnivé studentky, rozdělené na místní a přespolní. Několik lidí neodmaturovalo a poprvé jsme se slezli po 10 letech. Velice se nám to líbilo, a tak tedy, že do roka a do dne...kdepak, nebyla společná vůle. Když na internetu vznikl portál Spolužáci.cz, dala jsem třídu dokupy a ještě s jednou spolužačkou z těch "přespolních" jsme svolaly sraz po 40 letech. Sešlo se nás asi 18 a dokonce již pár spolužáků chybělo nenávratně. Opět plané sliby, a tak sraz po 50 letech vyšuměl. Žijící učitele jsme již neměli. Pak zrušili Spolužáky.cz a asi je konec - ámen. Svolávat srazy je nevděčná práce a já už to dělat nechci.
Jitka Hašková
Oprava má být ob rok.
Jitka Hašková
Po maturitě se scházíme, že začátku po 5 letech, teď už několik let on rok. Loni jsme měli 56 let po maturitě.
Vladislava Dejmková
Letos v září jsem na srazu po 50 ti letech byla. Většinu lidí jsem za těch 50 let neviděla. Příchod každého většinou začínal dotazem: Kterýpak ty jsi? Ale vzpomínky zafungovaly a pak už to šlo samo. Bylo to fajn.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.