Pravidla pro psaní velkých písmen ovládá v Česku 59 procent lidí, většina lidí si ale změnu pravopisu nepřeje. Ukázal to průzkum Ústavu pro jazyk český, v němž odpovídalo více než 18 600 respondentů. Výsledky dotazníku budou využity pro případné menší úpravy pravopisných zásad. Naposledy se pravidla měnila v roce 1993.
Psaní velkých písmen patří mezi ty části pravopisu, v níž lidé nejčastěji tápou. "Jedním z důvodů, proč je v praxi psaní velkých písmen nejednotné a chybuje se v něm, je neznalost či neschopnost porozumět dané problematice už při školní výuce. Pravidla českého pravopisu nepřinášejí úplný popis všech zásad psaní velkých písmen a problematických typů," vysvětlila ředitelka výzkumu Ivana Svobodová.
Dalším důvodem, proč Češi v psaní velkých písmen chybují, je prý i kontakt češtiny s jinými jazyky; velká písmena tak nyní lidé píší i tam, kde podle pravidel být nemají. Například v angličtině je totiž užití velkých písmen mnohem častější.
V první polovině tohoto roku vyvěsil ústav na svém webu dotazník, v němž jazykovědci zjišťovali, jak by respondenti napsali některé názvy a jestli by chtěli v některé oblasti psaní velkých písmen změnu. "Plných 86,4 procenta sdílelo názor, aby byla současná pravidla pro psaní velkých písmen v českém jazyce zachována," konstatovali badatelé.
Největší problém měli respondenti s psaním názvu náměstí Míru, který správně napsalo jen 41 procent dotázaných. Výraz 12. všesokolský slet napsalo bez hrubky pouze 45 procent lidí.