Jsem moc ráda na íčku, kde jsem poznala bezvadné kamarádky. A tak mám zážitků hodně, něco přímo organizované íčkem a něco s kamarádkami. Moc ráda chodím s Věrou na výstavy, s Olgou na procházky, k Aleně do Roudnice, atp. Rozhodně nejkrásnější pro mě byl koncert pana Lubomíra Müllera k Zuzčiným narozeninám. Znala jsem některé jeho písničky z jeho profilu, kam občas chodím poslouchat, proto jsem se loni před Vánocemi těšila na společné íčkařské setkání, kde vedle čtených veršů měly být také Zuzčiny básničky jím zhudebněné. Trochu mě zklamalo, že toho bylo málo, čekala jsem více. O to radostněji jsem se těšila na oslavu Zuzčiných narozenin, kde byl očekáván jenom on. Bylo to báječné, většina písní byly zhudebněné úžasné Zuzčiny básničky, které pan Müller i bezvadně hrál a zpíval.
V létě se mi splnilo přání podívat se po mnoha letech na Třebechovický Proboštův Betlém díky Martě, kamarádce, kterou jsem získala na íčku. Užila jsem si nejen Muzeum betlémů, ale i procházku po Třebechovicích.
Dalšími akcemi íčka byla módní přehlídka, beseda s paní Adamovskou, přednáška o Peru, také nezapomenutelná. Pro mě bylo velmi významné, že jsem se s pomocí Aleny vydrápala na Říp. Za to jsem jí moc vděčná, že měla trpělivost jít se mnou pomalu poslední, protože ostatní děvčata tam byla před námi asi o čtvrt hodiny dříve. Také ostatní návštěvy v Roudnici – jak bledulový háj, zámek, galerie a klášter – byly pro mě svátkem. Tak se těším na další rok, co mě potká s íčkem a kamarádkami.