Glosa o vyčleněných seniorech
Kavárnička Fér kafé v litoměřické Zahradě u hvězdárny. Foto: autor

Glosa o vyčleněných seniorech

8. 2. 2020

V jednom článku na webu czechfreepress.cz se kromě jiného objevila před časem i tato slova:

„Už to vymezení ve společnosti na my a senioři naznačuje mnoho. Při nejmenším to, že společnost ze svého středu vyčleňuje živočišný druh, který považuje za tak zvláštní, že si toto vyčlenění zaslouží. Kdo je tedy v očích zbytku společnosti senior? Člen rodiny je člen rodiny, ať je jakéhokoliv věku, stejně tak příbuzný, zaměstnanec, podnikatel, pacient, klient, student – to jsou atributy, které zahrnují skupinu lidí společných vlastností, aniž by se blíže naznačovalo, jakého věku tito lidé budou. Slovo senior ale vyčleňuje jen a jen podle věku, což samo o sobě zakládá diskriminační přístup k lidem, které společnost pod tento pojem zahrne."

Je až neuvěřitelné, do jakých absurdností mohou dnešní nejrůznější aktivistické organizace zajít. Podle tohoto webu je slovo senior diskriminační a vyčleňuje lidi této kategorie z  normální společnosti. Bohužel tento moudrý web už nenapsal, jak se mám identifikovat například v městské hromadné dopravě, nebo při návštěvě nejrůznějších kulturních pamětihodností atd., kde mají lidé mojí, tedy zkráceně seniorské kategorie různé slevy, případně už neplatí vůbec nic. Jaký jsem, takový jsem. Bohužel mám už svůj seniorský statut napsaný na tváři. A slavnostně zde prohlašuji, že nemám pocit, že by mě někdo vyčleňoval ze společnosti. Zkrátka, tak jak jsem byl rád jako mladý, tak jsem docela rád i jako senior. Můj vztah ke společnosti je jednoznačně limitován mým věkem, vzděláním, zkušenostmi a konečně i mým zdravotním stavem. Sebevědomí, elán, inspirace, radost atd., tedy atributy, které se nám, seniorům, nejrůznější aktivisté snaží mermomocí vnutit jen proto, abychom se cítili hodnotnými a svéprávnými členy společnosti, jsou sice pěkné pojmy, ale v tomto případě pouze bezobsažné fráze. Nemohou mi vrátit ani léta ani zdraví. Nemyslím si, že by nás někdo nebo něco diskriminovalo. Mohu mít elán, radost ze života, inspiraci pro nejrůznější činnosti, které mně pozvednou sebevědomí, ale nejdřív se musím otázat své tělesné schránky, jestli na to vůbec fyzicky má. A pokud na to má, tak se ještě musím otázat své hlavy, jestli na to má psychicky.

Mohu jen prohlásit ono descartovské – myslím a žiji, tedy jsem. A je jen na mně, jak se vyrovnám se svým podzimem života. Nikdo to za mne žít nebude. Ani se nemohu schovat za krásná hesla. Pouhé slovo – senior – ještě nikoho nediskriminuje. Abych ale pravdu řekl, je jediná chvíle, kdy se cítím diskriminovaný, a to je pohled na výpis účtu, kde se objeví v  položce přijatých plateb můj skrovný důchod. Ale nijak bych to nezveličoval. Svou zemi, výši důchodu a politický systém si člověk většinou vybrat nemůže. Ti bláhovější si ovšem myslí, že můžou, a to ve chvíli, kdy s volebními lístky v ruce slavnostně kráčí do nejbližší školy vhodit svůj hlas některému z kandidátů. Svatá prostoto!

Je většinou jen na mně, jak smysluplně svůj seniorský věk využívám. Třeba i účastí v  nejrůznějších seniorských klubech, které jsou v každém větším městě. Nebo mohu chodit občas i do hospody si s ostatními dědky popovídat o fotbale nebo o politice. Všechny tyto aktivity jsou příjemné, protože se tam člověk stýká s  lidmi. Že s někým komunikuje. Že tam může najít i přátele. Nechci ale v žádném případě nikomu vnucovat, že seniorské spolky a kluby mají v dnešní společnosti nějaké mimořádné poslání, jak se nám různí aktivisté snaží namluvit. To ani náhodou. Dobu velkých hesel a zářných cílů jsme všichni zažili.

Trochu mi slova uvedeného webu připomněla dávný rozhovor s  jedním ostravským přítelem, který dobře znal poměry na Ukrajině. V  přestávce výuky tehdejšího dálkového studia na průmyslovce nám vykládal o jednom ukrajinském výzkumném úkolu, který se týkal využití havrana polního v zemědělství. Jestli si to tehdy vymyslel, nebo to byla pravda, to nevím.  Ale mám takový dojem, že důležitost tvrzení webu czechfreepress.cz o vyčleněných seniorech je přímo úměrná důležitosti někdejšího sovětského bádání o využití havrana polního v zemědělství.

 

  * * *

 

Můj příběh
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(4.9 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Jsem rád, že toto téma vzbudilo větší diskusi. Jsme jací jsme, o svém životě si pořád ještě rozhodujeme sami a pokud člověk projede tento portál i60, může vidět, co vše dokáží senioři ještě zvládnout. Všem díky za účast v diskusi.
Zuzana Pivcová
Snad bych se ještě zmínila o výrocích některých (mladších) lidí typu: Na váš věk vypadáte dobře.......Tak to mě pobaví. Protože buď vypadám dobře nebo méně dobře. Všeobecně. Proč by to mělo být odměřováno věkem? Je snad někde nějaká stupnice charakteristiky vzezření člověka v tom a tom věku? A kdo by měl právo ji stanovit?
Zuzana Pivcová
Já beru tenhle věk, ať ho oficiálně nebo i někdy ironicky označují jakkoliv, se vším všudy. Je to další etapa života, kterou procházím. Když se mi zamlouvají výhody, třeba různé slevy, tak by pro mě nebylo fér nebrat i to další. Můžu se ovšem snažit si to individuálně pokud možno vylepšit svým vlastním postojem k životu.
Jitka Caklová
Ať se cítí kdo chce jak chce. Podle zmíněného článku: Ve svých sedmdesáti letech jsem člen rodiny, příbuzná, klientka banky, pojišťovny, jsem Dobrý anděl, pokud se mi bude chtít pracovat, mohu být zaměstnankyní i podnikatelkou, dokonce i studentkou. Označení senior, věk a zdraví díky veselé mysli, mě nikterak nediskriminuje, ani nelimituje. Naopak mě docela baví, když mi mladí z různých institucí radí, jak se mám oblékat, stravovat, kam chodit, kam nechodit, atd. Jsem spokojená důchodkyně, užitečná hlavně sama sobě :-)
Eva Mužíková
Mám vrásčitou tvář, tak mne v MHD občas někdo pustí sednou, ale jinak se nesetkávám s žádnými reakcemi okolí na můj seniorský věk. Myslím že je to díky mému životnímu stylu, jak mne lidé vnímají.
Růžena Kuželková
Líbí se mo všechny zde uveřejněné příspěvky - je vidět,že jsme se N neposadili na zadek a těm,co tvrdí,že důchodce by měl "zalézt"do nory,tak jim ještě ukáží zač je toho loket!!
Jan Zelenka
Docela s napětím jsem očekával, kdo bude této glose oponovat. Zatím tomu tak není a já vám za to děkuji.
Věra Ježková
Jendo, velice moudré zamyšlení. Také dost často vnímám, že senior je označován za nějaký zvláštní druh. Osobně se s tím nesetkávám, své seniorství si užívám a využívám ho hlavně v podobě slev cestovného či vstupenek na kulturu nebo když mě někdo pustí sednout v tramvaji. Jinak si ho povšimnu hlavně v souvislosti s neduhy. Vadí mi, že se veřejně řeší otázky sexu starých lidí. Propána, co je komu do toho? Ať si každý dělá v každém věku, co chce a může. Souhlasím s Ivankou, že senior je lepší slovo než geront – to mi zní jako nadávka. Ale existuje gerontologie, nikoli seniorologie. S blížícím se jarem ti přeji hodně příjemný podzim života. :-)
Soňa Prachfeldová
Dobré zamyšlení, co člověk to názor, i aktivity jsou přiměřené naší tělesné schránce. Nemám ráda halasne vytrubovàní co vše se dělá pro seniory. Hlavně bychom chtěli my jednotlivci a vlastne to platí po celý život. Jenze ne každý dokaze vyjít ze své ulity, stárne tiše a odevzdaně a tam vidím skvělou nabídku přátel - ať je to soused, či někdo že spolků senioru, pojd s námi na skleničku vína, či kávy , nebo čaje a věřte ti lidé pookrejí a rádi přijdou příště, nebo někdy zas. Je to v nás, jaký si vybereme závěr života, zda v tęsknęni, kritizování, ukřivdění, apatii a j. Pokud nám jen trochu zdraví slouží, buďme si vědomi svého já , mějme zdravé sebevědomí a nedejme se.
Karel Janovský
Jsem válečný ročník a aktivně hraji kuželky. Je tam i kategorie seniorů 60+, ale běžně hraji normální soutěže s mnohem mladšími hráči. Přiznám se ale, že nemám rád, když mi někdo řekne: "Co bys chtěl v tvém věku!" nebo "Podívej se na kalendář!" Je mi kolik mi je a tělo i hlava mi slouží, tak proč bych mě měl někdo vyčleňovat kamsi na okraj. Jediným kritériem má být výkon! A to nejen ve sportu!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.