FOTO: autorka

Každý den s úsměvem (díl 2)

11. 2. 2020

Každý den s úsměvem. To je moje krédo, se kterým se protloukám životem - stejně začínala první část ukázek ze sbírky pokladů, zařazených v mém fotoarchívu v šuplíčku "úsměvy".

Jestli jste si mysleli, že jsem tím šuplíček vyprázdnila, tak to tedy opravdu ne. Je bohatý a plný jako život sám. Jestli máte chuť, pojďte ho se mnou zase pootevřít. Život tropí hlouposti a často nám nabídne i kouzlo nechtěného. Někdo se rozčiluje, ale já doufám, že drtivá většina lidí se zasměje.

PS Knížku O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu, bych vám mohla předvést celou :)

První díl: Každý den s úsměvem

Můj příběh

Autor: Alena Tollarová

Hodnocení:

(5.1 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Libuše Křapová 11.2.2020 20:09

No, Alííí :-)

Eva Mužíková 11.2.2020 19:41

Opět povedené...

Marie Bartošová 11.2.2020 16:16

Zlý a nebezpečný kocour je z Kuksu, že? V mém šuplíku je uložen také :-) Něco z něj jsem dnes dala na FD. Sbírej dál, DOBRÝ !

Věra Ježková 11.2.2020 16:08

Ali, senzační. Děkuju za chvíli smíchu. :-)

František Matoušek 11.2.2020 16:07

Hezkýýý....

Marie Měchurová 11.2.2020 15:48

Alenko, že se ráda směješ, to jsem viděla v lednu v Praze. Tak ať Ti to vydrží. Příspěvek je parádní, musím najít tu první dávku, ta mi unikla.

Mell Nova 11.2.2020 13:14

Díky, už dlouho jsem se tak nezasmála...,někdy ale jeden uvažuje, jestli něco není spíš k pláči.Ale lepší smích a úsměv od srdce,který léčí, než nacvičený.

Marie Novotná 11.2.2020 13:10

Jo, jo s úsměvem jde všechno líp. Díky.

Anna Potůčková 11.2.2020 12:59

Ali díky, máš prostě oči dobré - vidíš a všímáš si všeho okolo sebe!

Irena Mertová 11.2.2020 12:44

Álo díky, už jsem nutně potřebovala další dávku :-))

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Nezištná pomoc. Splněný sen nejen osamělých seniorů

V životě mohou nastat nečekané situace, kdy jsme zcela paralyzovaní bolestí a strachem, bezmocní, odkázaní na cizí pomoc a trvá dlouho, než si svůj stav plně uvědomíme a díky jednomu z nejsilnějších lidských pudů, pudu sebezáchovy, začneme logicky uvažovat a jednat.

Jana Kollinová

Vzpomínky

Na co vzpomínám? Na to, kam se mi tenkrát nechtělo. Na povinnou vojenskou službu. Dnes to vidím…

Jindřich Berka

Postřehy z posilovny

Téměř čtyřicet let chodím posilovat. Ne proto, abych někoho ohromil, ale spíše protáhl všechny své svaly. Nikdy mě proto nebolely záda ani obratle. Pouze z nachlazení. Nepovažuji to ani za sport. Zvedat činky může i každé sportovní kopyto. Žádnou techniku přitom nepotřebuje.

Jindřich Berka

Trenýrky s příběhem

Některé životní pravdy se člověk dozví pozdě. Nebo spíš se je nedozví včas. No ale to bych nebyla já – pravá blondýna – abych i přesto nevyzkoušela zaručenou pravdu pravdoucí.

Zuzana Zajícová