Jde v podstatě o výsledek snahy nějakým způsobem označit početnou skupinu lidí, která o sobě čím dál více dává vědět. Výraz se začal používat v Japonsku a rozšířil se do světa. Důvod? Označovat jako seniory lidi, kterým je od šedesáti do sedmdesáti, začíná být považováno za nevhodné, nevýstižné. Žijí totiž etapu života, která se více než té seniorské podobá té, kterou žijí třicátníci, čtyřicátníci, tedy mladí lidé.
Novináři z The Enomomist tuto kategorii lidí popsali jako generaci, která je bohatší, zdravější, chytřejší a hlavně početnější, než kdy dříve lidé v tomto věku bývali. Začíná se mluvit o době, která bude patřit právě jí.
V souvislosti s lidmi, kterým se říká yold byly zveřejněny zajímavé údaje. Například toto: Přes devadesát procent Američanů této věkové kategorie používá běžně internet, sedmdesát sedm procent jich nakupuje online, padesát šest procent využívá sociální sítě. Tito lidé jsou navíc zdravější, než lidé této věkové kategorie bývali. A také jsou bohatší. V posledních letech se bohatství rodin, v jejichž čele stojí někdo ve věku nad šedesát let, zvýšilo o čtyřicet procent, zatímco všechny ostatní věkové kategorie ve Spojených státech chudnou. Ve vyspělých zemích Evropy nyní z věkové kategorie pětašedesát až devětašedesát let plná pětina lidí pracuje. Psychologové provedli několik studií, z nichž vyplynulo, že tito lidé mají výrazně lepší kongnitivní funkce, než jejich vrstevníci, kteří pracovat přestali. Jinými slovy, lépe jim to myslí, dokáží se rychleji rozhodovat, jsou výkonnější. „Zatímco mnozí šéfové a personalisté si myslí, že se vzrůstajícím věkem zákonitě klesá produktivita práce, v poslední době se ukazuje opak. Několik studií z německých automobilek ukázalo, že právě starší pracovníci mají nadprůměrnou produktivitu a že nejproduktivnější jsou týmy, ve kterých pracují, jak mladí lidé, tak lidé ve věku kolem šedesátky i starší,“ uvádí se ve studii listu The Economist. A zveřejnil i další pozoruhodné závěry, například to, že tato věková kategorie tvoří nejdůležitější klientelu cestovních kanceláří i aerolinek.
Pro někoho je nový výraz yold jen další nesmyslnou škatulkou, do které se vědci snaží lidi zařadit. Pro jiné je to příjemný důkaz toho, že svět se mění a že šedesátka není považována za stáří, jak tomu bývalo dříve.
„Kategorie senior je stereotypní a v podstatě nesmyslná. Částečně vychází z přirozené potřeby si člověka, které blíž neznáme, nějak zaškatulkovat, abychom odhadli, jak s ním jednat. Jenže žádný typický senior neexistuje. Používat nyní výraz senior pro velkou skupinu lidí, je vlastně nesmysl,“ říká socioložka Lucie Vidovičová.
Výraz yold je ukázkou snahy mnoha lidí poukázat právě na to, jak jsou nyní rozdílní ti, kteří bývají označováni souhrnným slovem senior. Jsou mezi nimi pracující, sportující, zdraví pětašedesátníci, stejně jako třeba jejich nemocní, na pomoc druhých odkázáni devadesátiletí rodiče. Těm všem se dosud říkalo senioři, i když se jednalo o lidi žijící naprosto odlišnými styly života.
„Docela mě štvalo, že mi pořád chodily od cestovních kanceláří nabídky na zájezdy pro seniory. Vždy si pod tím výrazem představím partičku nemohoucích lidí o holích. Jenže já takové lidi na dovolené potkávat nechci,“ říká pětašedesátiletá Ivana. „Manžel mě přemluvil, abychom na jeden takový výhodný zájezd k moři jeli. Já se nestačila divit. Tam byli šarmantní muži, pěkné ženy. Tančili, sportovali, plavali. Vůbec mi k nim označení senior nesedělo. Mnozí z těch lidí byli v lepší kondici, než kdejaký obézní třicátník,“ vypráví Ivana.
A právě na lidi jako je ona začíná sázet čím dál více obchodníků. Ti cítí, že mnohým šedesátníkům vadí označení senioři a tak pro něj začínají používat právě výraz yold, tedy mladí staří. Cílit pozornost na tuto věkovou kategorii se vyplatí, protože ve vyspělých zemích v letošním roce překročí počet lidí ve věku pětašedesát až čtyřiasedmdesát let hranici sto třicet čtyři milionů. Ano, tolik bude lidí, kteří bývají nyní dáváni do škatulky yold.
Takže je dobré vědět, že takové slovo existuje. Je dost pravděpodobné, že se s nim lidé budou v budoucnosti setkávat. Někomu může být taková snaha uměle vytvořit označení pro určitou skupinu lidí, poněkud k smíchu. Na straně druhé je to sympatický pokus jak dát světu najevo: Nejsme všichni stejní a to, že jsme překročili šedesátku, neznamená, že jsme staří. Zkrátka, každý si s tím slovem může naložit tak, jak mu to bude vyhovovat.
