Zrození neznámého autora

Jak jsem četla řádek za řádkem vnímala jsem je jako upřesnění vlastních pocitů, přání a představ od chvíle, kdy jsem dostala první krásně ilustrovanou knihu pohádek nazvanou Krása nesmírná, následně knihy Rybaříci na Modré zátoce a Poznáš je když kvetou? Zaskočila mě dokonalá analýza čtenáře, jako by mě Jan Z. znal a věděl, co jsem od oněch dětských knih až do nynějšího seniorského věku podvědomě vnímala, ale neuměla definovat. Bohužel, můj vývoj stagnoval ve fázi čtenáře. Děkuji autorovi za velice zajímavý článek.

Honzo, máte pravdu, asi je to tak, ale asi jen u naší generace. I když já jsem skončila "jen" u toho čtení, psaní se ve mně neprobudilo (zatím?). Ale mám obavu, že z dnešních prvňáčků moc čtenářů a pisatelů nebude, vidím to na svých vnoučatech. I přes mé snahy občas si společně něco přečíst, vyhrávají tablety a notebooky, bohužel.