Zlepšit svůj vlastní pocit štěstí lze rychle a moc to nestojí

Pocit štěstí si nedokážu vybavit a už vůbec ne vědomě vyvolat. Pocit spokojenosti je mi jasnější a ten prožívám několik roků při ranních procházkách v Zámecké zahradě a sdílením profesních i životních úspěchů svých milovaných. Až vyčerpám z jakéhokoliv důvodu zmíněné kouzlo spokojenosti, doufám, že přijdou nové příležitosti. Sebeanalýzou se nezabývám, mohla bych dospět k deprimujícímu poznání i když nalézat a rozvíjet vlastní pozitivitu může být příjemné.

Zuzko, myslím, že pocit momentálního štěstí si navodit neumím. Možná proto, že štěstí je pro mě příliš expresivní pojem. Vyvolává ho ve mně především blízkost lidí, které mám ráda. Sama si dovedu udělat pocit pohody. Ovšem jistě ne sluncem. Přirozený úsměv je samozřejmě příjemný, ale musí vyplynout ze situace. Třeba ze sledování pořadu o kočkovitých šelmách. Tmavou čokoládu si dopřávám. Vědomým dýcháním jsem řešila před lety úzkostné stavy. Pocit vděčnosti je pro mě samozřejmost. Pokud můžu, pro ostatní něco udělám ráda. Ale znáš to rčení o dobrém skutku, že? :-) Svou pozitivitu ve vztahu k sobě spatřuji v tom, že vím, že se na sebe můžu vždy spolehnout.

Jednoduché, pochopitelné a uskutečnitelné..... Stačí opustit, u nás tolik oblíbené, škarohlídství :-)