Byly mi asi čtyři roky, byla jsem u tety na prázdninách a maličko jsem onemocněla. Teploty, kašel, a moje úzkostlivá teta mě zahnaly do postele. Ležela jsem, pila čaj, prohlížela jsem si obrázkovou knížku, když se na mě přijel podívat pan doktor. Změřil teplotu,poslechl plíce, předepsal acylpyrin, a potom se na mne obrátil s otázkou :" Prohlížíš si obrázky?"
"Ne, čtu si " odpověděla jsem hrdě.
"To ti nevěřím! " Smál se pan doktor." To bys mně musela předvést nahlas"
Vrátila jsem se na začátek knížky a spustila jsem tím nejlepším přednesem, kterého jsem byla schopná:
" Sundal dudek dudy s půdy, dudat umí, dudá všudy. Potká tetku kukačku- kampak dudku, dudáčku" atakdále.
Nevím, jestli si pan doktor všiml, že umím celou tu básničku zpaměti, včetně toho, kdy mám obrátit stránku, nebo jestli uvěřil, že opravdu číst umím. Ale pamatuji se, že mi za můj výkon mohutně zatleskal, a pak se mě zeptal : Ty jsi ale opravdu šikovná holčička, čímpak chceš být, až vyrosteš ?"
A já jsem bez zaváhání odpověděla: "Paní prezidentkou"
Pamatuji si tu historku hlavně proto, že patřila k těm rodinným historkám, které se vypravují na různých rodinných setkáních.
Když se tak nad tím zamyslím, nejvyšší ambice jsem měla právě ve svých čtyřech letech. Pak už se to rok od roku snižovalo.
V deváté třídě jsem chtěla být kadeřnicí. Jenže rodiče nedovolili, a já jsem musela na gympl. Ale to už jsou úplně jiné historky.
Úkol jsem splnila, ale protože článek je dost krátký, přidám jednu zprostředkovanou historku z období mého jednoho roku.
Táta se strejdou (jeho bráchou) si vyšli na procházku s kočárkem, ve kterém jsem seděla já. Tedy neseděla-prý jsem visela na kšírách hlavou dolů, zatímco pánové probírali s pohledy upřenými na sebe nějaký fotbalový zápas. Teprve, když mě začaly zachraňovat kolemjdoucí ženy, pánové pochopili, že něco není v pořádku. Nejzajímavější na celé situaci prý bylo to, že mně se zřejmě neobvyklý pohled hlavou dolů líbil, protože jsem vůbec neprotestovala. Řvát prý jsem začala, až když mě posadili do normální polohy.
Těším se na vaše další příhody.
